49 Co 101/2025-55 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo řízení zastaveno ve vztahu k žalobcem požadované částce 250 Kč (výrok I.) a žalovaný byl zavázán k povinnosti žalobci zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku 22.203,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu a z částek ve výroku II. rozsudku přesně specifikovaných a k povinnosti v téže lhůtě zaplatit k rukám zástupkyně žalobce , Jméno advokátky, na náhradě nákladů řízení 2.251 Kč (výrok III.).2. Proti výroku III. o náhradě nákladů řízení se žalobce odvolal s tím, že výše této náhrady nebyla soudem I. stupně určena správně. Předně soudu I. stupně vytkl, že pokud odměnu advokáta určoval podle § 14b advokátního tarifu ve znění do , datum, , při tarifní hodnotě sporu 22.453,96 Kč měla odměna advokáta za první 3 úkony právní služby činit 300 Kč za úkon a nikoli pouze částku 200 Kč za úkon, se kterou kalkuloval soud I. stupně při svém rozhodování. Dále dle žalobce soud I. stupně nesprávně posoudil odměnu za úkon právní služby spočívající v částečném zpětvzetí žaloby z důvodu částečné úhrady žalované částky žalovaným, kdy žalobci byla za tento úkon právní služby přiznána náhrada nákladů – odměny advokáta – ve výši 200 Kč a dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta á 100 Kč, a to za situace, kdy podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu je snížená sazba náhrady nákladů stanovena pouze za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení, čímž však ze své povahy částečně zpětvzetí žaloby není a být nemůže. Žalobci tak v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby vznikly náklady sestávající z odměny advokáta 2.020 Kč dle § 14b odst. 3 advokátního tarifu ve spojení s jeho § 7 a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b/ advokátního tarifu. S ohledem na shora uvedené proto žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení tak, že žalovaného zaváže k jejich náhradě ve výši 4.659,20 Kč (soudní poplatek 400 Kč, 3 úkony právní služby á 300 Kč, 1 úkon právní služby á 2.020 Kč, 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta á 100 Kč, 1 paušální náhrada hotových výdajů advokáta á 300 Kč a částka 739,20 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty).3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.4. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario o. s. ř.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v mezích podaného odvolání a v tomto rozsahu i řízení předcházející jeho vydání (§ 206 odst. 3, § 212, 212a o. s. ř.), a odvolání shledal částečně důvodným.5. V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 22.453,96 kč s příslušenstvím s tím, že napadeným rozsudkem soud I. stupně žalobě vyhověl vyjma částky 250 Kč, kterou žalovaný v průběhu řízení žalobci zaplatil a ve vztahu k níž bylo řízení na základě částečného zpětvzetí žaloby zastaveno. Je proto nepochybné, že žalobci vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu (srov. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).6. Jde-li o náhradu nákladů řízení, soud I. stupně vyšel správně z toho, že při určení jejich výše je třeba postupovat dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do , datum, (dále jen „vyhlášky“) s tím, že správnost tohoto postupu žalobce v odvolání nezpochybnil. Z obsahu spisu vyplývá, že v řízení žalobci vznikly náklady na zaplacení soudního poplatku 899 Kč a dále náklady za zastoupením advokátem sestávající z odměny advokátky za 3 úkony právní služby učiněné do podání návrhu (převzetí a příprava, předžalobní výzva a písemné podání ve věci samé) á 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky), z odměny za 1 úkon právní služby učiněný po podání návrhu (částečné zpětvzetí žaloby do částky 250 Kč) á 300 Kč (§ 7 bod. 1, § 11 odst. 1 písm. d/ ve spojení s § 14b odst. 6 vyhlášky), ze 3 částek paušální náhrady hotových výdajů advokátky á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky), z 1 částky paušální náhrady hotových výdajů advokátky á 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. b/ vyhlášky). Celkem tak žalobci v řízení vznikly náklady 2.899 Kč a tuto částku bylo nutno zvýšit o 420 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad, jíž je advokátka žalobce plátcem (§ 137 odst. 1, § 137 odst. 3 písm. a/ a § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Celkové náklady tak dosáhly výši 3.319 Kč.7. S ohledem na výše uvedené proto odvolací soud za použití § § 220 o. s. ř. změnil napadený rozsudek ve výroku o nákladech řízení III. tak, že žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.319 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky , Jméno advokátky, (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).8. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 142 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, když žalobce byl se svým odvoláním úspěšný pouze částečně.