70 Co 137/2025-417 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení neplatnosti dražby věcí nemovitých zapsaných na LV , číslo, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Ústí nad Labem (dále též jen jako „předmětné nemovité věci“), provedené žalovanou 2. dne , datum, pod , spisová značka, ve prospěch vydražitele – žalované 7., (I. výrok), rozhodl o nákladech řízení (II. – VII. výrok).2. Dospěl k závěru, že žalovaná 1. (insolvenční správkyně žalobkyně, která je od 24. 9. 2020 v úpadku, který je na základě usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , , insolvenční spisová značka, , řešen formou konkursu), dne 3. 3. 2022 uzavřela s žalovanou 2. (soudní exekutorkou) smlouvu o provedení dražby předmětných nemovitých věcí, které byly ve vlastnictví žalobkyně a staly se součástí majetkové podstaty žalobkyně jako insolvenční dlužnice. V souladu s dražební vyhláškou provedla 2. žalovaná elektronickou dražbu dne 4. 4. 2022, v rámci níž byl 2. žalovanou udělen příklep 7. žalované (vydražitelce), která následně doplatila nejvyšší podání a je evidována jako vlastnice předmětných nemovitých věcí v katastru nemovitostí. Soudní exekutor, který provádí dražbu v rámci zpeněžení majetkové podstaty insolvenčního dlužníka na základě smlouvy s insolvenčním správcem, nepostupuje podle zákona o veřejných dražbách, ale podle exekučního řádu a občanského soudního řádu, tudíž se žalobkyně nemůže dovolávat neplatnosti dražby s odkazem na zákon o veřejných dražbách, přičemž exekuční řád ani občanský soudní řád žádné ustanovení o žalobě o neplatnost dražby provedené soudním exekutorem neobsahují. Jelikož předpisy přesně stanoví způsoby, jakými je možné proti předmětné dražbě brojit, přičemž žaloba insolvenčního dlužníka na určení neplatnosti této dražby mezi tyto způsoby nepatří, proto nemůže mít žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení.3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, v němž zopakovala argumentaci učiněnou již v řízení před soudem prvního stupně. Nesouhlasila se závěrem o tom, že na smlouvu mezi insolvenčním správcem a soudním exekutorem se nevztahuje zákon č. 26/2000 Sb. a z toho důvodu se žalobkyně nemůže domáhat její neplatnosti podle § 24 odst. 3 tohoto zákona. Namítala, že sice smlouva o provedení dražby ze dne 3. 3. 2022 formálně odkazuje na § 86 exekučního řádu, ale odpovídá postupu podle zákona o veřejných dražbách. Soud prvního stupně vyšel pouze z formálního označení právního titulu, aniž by zkoumal faktickou povahu dražby, při jejímž provedení nebyla splněna podmínka dle § 289a odst. 2 insolvenčního zákona, když smlouva mezi správcem a dražebníkem nebyla uzavřena se souhlasem zástupce zajištěných věřitelů. Žalované 3. a 5. nedoložily řádné postoupení pohledávek od původního věřitele a nelze je tudíž považovat za zajištěné věřitele. Dále poukázala na to, že dražba proběhla dne 4. 4. 2002, usnesení o příklepu nabylo právní moci dne 24. 4. 2002, již dne 6. 4. 2022 byla v katastru nemovitostí vyznačena poznámka spornosti na základě žaloby podané dne 3. 4. 2022, která napadala oprávněnost dražby. Vůči 7. žalované podala žalobkyně žalobu dne 29. 6. 2022, což je den, kdy 7. žalovaná doplatila cenu a nemohla být v dobré víře, že nabývá nemovitosti od osoby oprávněné. Pokud exekuční řád ani občanský soudní řád neobsahují žádná ustanovení o možnosti domáhat se neplatnosti dražby, byla tím žalobkyni odepřena soudní ochrana. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně jej změnil a žalobě vyhověl. V doplněném odvolání a v reakci na vyjádření žalovaných žalobkyně uvedla, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2024, sp. zn. 20 Cdo 815/2024, má význam pro rozhodnutí v této věci, neboť je z něj zřejmé, že bez kvalifikovaného prokázání postoupení pohledávky nelze připustit výkon rozhodnutí, a tudíž nelze analogicky v insolvenčním řízení považovat za řádně zjištěnou přihlášenou pohledávku, která nesplnila požadavky § 177 insolvenčního zákona. Shora uvedené posiluje naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení, když v případě neplatnosti dražby bude třeba vrátit výtěžek dražby do majetkové podstaty. Neplatnost dražby je jedinou účinnou cestou, jak zabránit odčerpání výtěžku z majetkové podstaty a jak napravit bezdůvodné obohacení vzniklé v rámci rozvrhu.4. Žalovaná 1. navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného a zcela se ztotožnila se závěry soudu prvního stupně.5. Žalovaná 2. odkázala na své vyjádření k žalobě, napadený rozsudek považovala za věcně správný.6. Žalované 3. až 6. rovněž navrhly potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, když dražba, u které se domáhá žalobkyně určení její neplatnosti, je dražbou veřejnoprávní dle § 76 odst. 2 exekučního řádu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekuční řád“), kdy subsidiární použití zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách (dále jen zákon o veřejných dražbách.) je vyloučeno. I pokud by došlo ke zpeněžení majetkové podstaty v režimu zákona č. 26/2000 Sb., nebyla by žalobkyně jako insolvenční dlužnice aktivně legitimována k podání žaloby na neplatnost dražby. Jelikož došlo ke zpeněžení nemovitých věcí soudním exekutorem, platí zákaz restituce dle § 57 exekučního řádu. Žalobkyní navržené důkazy, které nebyly soudem prvního stupně provedeny, považovaly žalované 3. až 6. za zcela irelevantní pro rozhodnutí v této věci.7. Žalovaná 7. navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, připojila se k vyjádření žalovaných 2. až 6. Zdůraznila, že v důsledku průtahů způsobených žalobkyní je jí způsobena újma spočívající zejména v nemožnosti realizace vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem.8. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o.s.ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o.s.ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř. přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Dle § 76 odst. 1 exekučního řádu pověří-li soud exekutora, může exekutor provádět i jinou činnost, zejména doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnost soudního vykonavatele podle zvláštního právního předpisu. V rámci další činnosti exekutor vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona (§ 76 odst. 2 o.s.ř.).10. Dle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.11. Dle § 57 exekučního řádu, je uvedení v předešlý stav v exekučním řízení vyloučeno.12. Dle § 286 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“) lze majetkovou podstatu zpeněžit v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu.13. Dle § 289a odst. 1 insolvenčního zákona zpeněžení soudním exekutorem se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu. Dražbu provede soudní exekutor na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor (§ 289a odst. 2 insolvenčního zákona).14. Podle § 1 zákona o veřejných dražbách tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících. Podle tohoto zákona se postupuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak (navazující poznámka pod čarou č. 1 odkazuje na zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).15. Posuzovanou věc je třeba posoudit vzhledem k tomu, kdy se uskutečnila dražba předmětných nemovitých věcí, při níž byl udělen příklep (4. 4. 2022) – podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. 8. 2022 a zákona o veřejných dražbách ve znění účinném do 31. 12. 2024.16. Odvolací soud svůj názor na nedůvodnost žaloby předestřel již v odůvodnění svého usnesení ze dne 14. 11. 2023, č. j. 70 Co 5/2020-171, kterým potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 14. 11. 2022, č. j. 16 C 153/2022-148, jímž žalobkyni nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, neboť podaná žaloba byla posouzena jako zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Podle § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona lze majetkovou podstatu zpeněžit v dražbě provedené soudním exekutorem, a to na návrh insolvenčního správce. Platí, že exekutor může v mezích § 76 exekučního řádu vést dvojí typ dražby – dražbu veřejnoprávní a dražbu soukromoprávní. V souladu s judikatur