18 Co 234/2025-97 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným („napadeným“) usnesením Okresní soud v , adresa, („soud prvního stupně“) zamítl žalobu o uložení žalované povinnosti obnovit předchozí stav a umožnit žalobci nerušený přístup a užívání domu nacházejícího se na pozemku parcelní číslo (dále jen „p. č.“) , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, a povinnosti vydat žalobci klíč od vstupních dveří (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení , částka, Kč k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II). Opravným usnesením soud prvního stupně opravil jméno a příjmení věc rozhodující soudkyně v záhlaví a závěru usnesení.2. Soud prvního stupně rozhodl o žalobě na základě předložených listin žalobcem a žalovanou bez jednání (§ 177 odst. 1 věta třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen „o. s. ř.“) a dovodil, že žalobce neprokázal poslední pokojnou držbu k datu , datum, ani svémocné rušení držby žalovanou. Žaloba byla nadto podána pozdě. Ze správního řízení vyplývá, že výslechem svědků bylo zjištěno, že žalobce se v domě nezdržoval již před , datum, . Nebylo prokázáno, že ho žalovaná z držby vypudila až k datu , datum, , neboť pokojný stav držby byl narušen nejméně podáním žaloby na vyklizení před , Anonymizováno, lety. Žalobce se nechoval jako vlastník a žaloba tak byla podána po uplynutí šesti týdenní prekluzivní lhůty. Užívání domu žalobcem poté, co mu žalovaná dala najevo nesouhlas s užíváním stavby, není dlouhodobě pokojné, žalobce ji užíval vědomě v rozporu s vůlí vlastníka. Kromě toho v případě vyhovění žalobě by neměl žalobce zajištěn do objektu přístup, neboť věcné břemeno cesty a stezky přes pozemky p. č. St. , Anonymizováno, a St. , Anonymizováno, bylo zřízeno ve prospěch pozemku p. č. , Anonymizováno, , který vlastní žalovaná, nikoli ve prospěch stavby na pozemku.3. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání a navrhl ho změnit a jeho žalobě vyhovět. Závěr soudu prvního stupně o neprokázání poslední pokojné držby k datu , datum, a jejím svémocném rušení žalovanou není správný. Již z žaloby na vyklizení ve věci sp. zn. , Anonymizováno, plyne, že žalobce dům dlouhodobě užíval. Existenci faktické držby nemohou výpovědi svědků ve správním řízení o zrušení trvalého pobytu zpochybnit, neboť faktická držba nemusí znamenat nepřetržitou fyzickou přítomnost. Žalobce uvedl, že stavbu po rozchodu obývá a dokončuje sám, což je nesporná skutečnost. V domě má své věci, využívá jej a přespává v něm, což uvedl i na policii. Na tom nic nezmění, že se současně zdržuje i v rozestavěném domě v , Anonymizováno, . Vystěhování jeho věcí a výměnu zámku u vstupních dveří žalovanou, které jsou svémocným rušením jeho držby, neboť mu znemožnily vstup do objektu a jeho faktické užívání, zjistil , datum, , a šlo o jednání svévolné, bez soudního rozhodnutí či jiného zákonného oprávnění a bez jeho vědomí a souhlasu. Žaloba byla podána , datum, , tedy včas. Pro běh prekluzivní lhůty je rozhodující datum konkrétního svémocného rušivého činu a nikoli dřívější právní spory či obecný nesouhlas s užíváním. Soudní řízení sama o sobě nepředstavovala fyzický zásah do držby žalobce, když i nadále dům fakticky užíval a měl k němu přístup svými klíči až do , datum, . Soud není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky jako je řádnost, poctivost nebo pravost držby, nýbrž chránit poslední pokojný stav držby bez ohledu na to, jak dlouho trvala. Otázka přístupu k pozemku (věcného břemene, které bylo zřízeno ve prospěch pozemku, nikoli stavby) není v daném řízení relevantní. Soud nesprávně přiznal žalované náhradu soudního poplatku , částka, Kč, který platil žalobce, nikoli žalovaná.4. Žalovaná navrhla napadené usnesení potvrdit. Dokazováním bylo prokázáno, že od roku , Anonymizováno, odvolala souhlas s pobytem žalobce v domě a od té doby ho žalobce užívá bez právního důvodu. Držba vykonávaná proti výslovně projevené vůli vlastníka nemůže požívat právní ochrany. Ve správním řízení o zrušení trvalého pobytu bylo potvrzeno, že se žalobce v domě nezdržoval již před , datum, . Žaloba byla tedy podána po uplynutí lhůty šesti týdnů. Přístup ke stavbě je možný jen přes pozemky jiných vlastníků p. č. St. , Anonymizováno, a St. , Anonymizováno, . Jejich souhlas byl žalobci odvolán již v roce , Anonymizováno, a bez něj by objekt nemohl řádně užívat. Jako nový důkaz předkládá rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze , datum, o zrušení trvalého pobytu žalobci na adrese , adresa, , které potvrdil Krajský úřad Jihomoravského kraje , datum, a toto rozhodnutí nabylo právní moci až po vydání napadeného usnesení. Nebyla tedy prokázána pokojná držba, její svémocné rušení, a žaloba byla podána opožděně.5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), je odůvodněno odvolacími důvody podřaditelnými pod § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř., projednal věc při jednání (když na rozdíl od soudu prvního stupně zákon odvolacímu soudu neumožňuje věc projednat bez jednání), provedl dokazování všemi důkazy navrženými účastníky před soudem prvního stupně, které měl soud prvního stupně pro své rozhodnutí k dispozici, a novým důkazem (v odvolacím řízení přípustným, neboť vznikl až po rozhodnutí věci soudem prvního stupně) předloženým žalovanou (rozhodnutím , Anonymizováno, z , datum, ) a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.6. Předně je nutno uvést, že odvolací soud napravil pochybení soudu prvního stupně, jenž přehlédl neurčitost žaloby požadující uložit žalované (z hlediska vykonatelnosti neurčitou) povinnost žalobci „umožnit nerušený přístup a užívání domu na pozemku p. č. , Anonymizováno, “. Žalobce následně „upřesnil“ žalobu tak, že obnovením předchozího stavu mínil uložení povinnosti žalované žalobci umožnit nerušený přístup a užívání domu na pozemku p. č. , Anonymizováno, , na němž se nachází jen předmětný dům bez čp/če (a to na západním konci pozemku), dále pergola a dvojgaráž (tedy žádný jiný objekt, který lze označit za dům), a to konkrétně „umožněním (obnovením přístupu k domu přes pozemky parc. č. St. , Anonymizováno, a St , Anonymizováno, a stavby na nich se nacházející), kterých je žalovaná spoluvlastnicí a přes které vede přístup od dotčeného domu k veřejné komunikaci“, což je nejpřirozenější přístup k ní. Navrhl tak uložit žalované povinnost obnovit předchozí stav a umožnit žalobci nerušený přístup a užívání domu nacházejícího se na pozemku p. č. , Anonymizováno, , v obci a k. ú. , adresa, , tedy konkrétně „vyklidit (tzn. umožnit průchod a průjezd) přístupovou cestu z veřejné komunikace (konkrétně z pozemku parc. č. , Anonymizováno, ) k domu nacházejícímu se na západním konci pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v obci a k. ú. , adresa, vedoucí přes pozemky parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. St. , Anonymizováno, a parc. č. St. , Anonymizováno, , všechny v obci a k. ú. , adresa, “ a strpět její využívání žalobcem a vydat žalobci „klíč od vstupních dveří k domu nacházejícímu se na západním konci pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v obci a k. ú. , adresa, a současně klíč od vstupních dveří (vrat) nacházejících se na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v obci a k. ú. , adresa, , které oddělují přístupovou cestu k domu nacházejícímu se na západním konci pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v obci a k. ú. , adresa, a veřejnou komunikaci na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, “ a (jak dále upřesnil u odvolacího jednání) „zdržet se výměny zámků u uvedených dveří, aniž by alespoň jeden funkční klíč od každých dveří poskytla žalobci“.7. Jelikož v žalobě (a v celém řízení u soudu prvního stupně) žalobce neučinil tvrzení o tom, že by žalovaná narušila držbu domu na pozemku p. č. , Anonymizováno, vykonávanou žalobcem jinak než výměnou zámku od vstupních dveří do tohoto domu (tedy ani jakýmkoli umístěním věcí na přilehlé pozemky tvořící přístupovou cestu k tomuto domu, faktickým bráněním žalobci ve využívání těchto pozemků k přístupu do domu, např. výměnou zámků od vstupních dveří či vrat nacházejících se na jiném pozemku než p. č. , Anonymizováno, či umožňujících průchod přes nemovitosti na jiném pozemku), bylo podání žalobce vyhodnoceno odvolacím soudem (současně) jako změna žaloby, která nemohla být v odvolacím řízení (ovládaném zásadou neúplné apelace – k tomu srov. např. nález Ústavního soudu z 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 2463/21, dostupný na webových stránkách tohoto soudu www.usoud.cz, stejně jako jeho další uváděná rozhodnutí) připuštěna (srov. § 216 odst. 2 o. s. ř.). Žalobce jí totiž uplatnil jiný nárok (žalobní petit vycházející z jiných skutkových tvrzení, než která v žalobě a před soudem prvního stupně učinil a navrhl k nim důkazy, a která nadto s ohledem na zásadu neúplné apelace nejsou v odvolacím řízení přípustná). Skutečnost, že ž