21 Co 12/2026-200 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I zavázal žalovaného k zaplacení částky , Anonymizováno, Kč s příslušenstvím žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, ve výroku II o povinnosti žalovaného nahradit žalobkyni na nákladech řízení před soudem I. stupně částku , Anonymizováno, Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Proti rozsudku soudu I. stupně podal odvolání žalovaný. Uvedl, že celý dluh se stal splatným dne , datum, . Žaloba byla podána dne , datum, , tedy opožděně. Právo žalobkyně je tak promlčeno. Soud I. stupně chybně nestanovil počátek a konec promlčecí doby. Splatnost celého dluhu nenastala až , datum, , nýbrž již , datum, . Vázanost právním názorem odvolacího z předchozího kasačního rozhodnutí se neuplatní, neboť závěr odvolacího soudu v bodě 21 odůvodnění je podmíněný, nikoli kategorický. Soud I. stupně odmítl provést dokazování směřující k prokázání splatnosti celé pohledávky žalobkyně (jejího právního předchůdce) a tento postup neodůvodnil. Žalovaný v této souvislosti zmínil judikaturu Ústavního soudu k opomenutým důkazům a dovozoval, že rozsudek soudu I. stupně je z tohoto důvodu nepřezkoumatelný. Dále žalovaný označil důkazy k prokázání tvrzení, že ke splatnosti celé částky došlo již dne , datum, . K promlčení práva na zaplacení , Anonymizováno, Kč tak došlo, když řízení bylo zahájeno až dne , datum, . Soud I. stupně se nesprávně vypořádal s otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně, když nárok na doplacení kupní ceny byli povinni uplatnit všichni čtyři původní spoluvlastníci nemovitostí. Z ustanovení § 567 starého občanského zákoníku vyplývalo, že dluh je uhrazen až připsáním na účet věřitele. Pokud se tak stalo teprve dne , datum, , přičemž první splátka byla splatná do dne , datum, , stalo se tak až po splatnosti a tím se stal splatným celý dluh. Jestliže soud I. stupně neprovedl navržené důkazy k posouzení počátku a doby běhu promlčecí doby, zatížil řízení vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé. Žalovaný žádal, aby rozsudek soudu I. stupně byl změněn tak, že žaloba bude zamítnuta a budou mu přiznány náklady řízení, in eventum aby rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.3. Pro shora uvedené argumenty bylo odvolání podáno též proti usnesení soudu I. stupně ze dne 3. 11. 2025, č. j. 249 C 17/2022-179, neboť žalovaný by neměl být zavázán povinností platit soudní poplatek ze žaloby. Žalovaný žádal, aby toto usnesení soudu I. stupně bylo zrušeno.4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání rekapitulovala dosavadní průběh řízení. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, z provedeného dokazování vyplývá, že nárok na doplatek kupní ceny vůči žalovanému byl pouze zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, , nároky na úhradu kupní ceny ostatních prodávajících byly ze strany žalovaného plně uhrazeny. Z tohoto důvodu je aktivně legitimován pouze žalobce jako právní nástupce zůstavitele. Pokud jde o promlčení nároku, platí desetiletá promlčecí doba. V dohodě o narovnání ze dne , datum, se účastníci dohodli na přiměřené slevě z kupní ceny v celkové výši , Anonymizováno, Kč. Tato pohledávka žalovaného jako kupujícího byla započtena na pohledávku zůstavitele jako prodávajícího na úhradu doplatku kupní ceny. Splátky zůstaly beze změn v původním znění. Žalovaný před uzavřením dohody o narovnání zaplatil zůstaviteli , Anonymizováno, označených shora. Poté již nic nemělo žalovanému bránit v uhrazení zbytku kupní ceny ve splátkách. Jestliže žalovaný nesplnil splátku splatnou ke dni , datum, , stala se splatnou celá zbývající část kupní ceny ke dni , datum, . Žaloba byla podána dne , datum, . K promlčení práva proto nedošlo. Závěrem žalobkyně žádala, aby rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen a žalovaný byl zavázán nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v celkové výši , Anonymizováno, Kč.5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející a dospěl poté k závěru, že odvolání žalovaného je opodstatněné.6. Podle § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.7. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., starý občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.8. Podle § 110 odst. 2 obč. zák. stejná promlčecí doba platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí doba u jednotlivých splátek počíná ode dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním některé ze splátek splatný celý dluh (§ 565), počne běžet desetiletá promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky.9. Podle § 111 obč. zák. změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv.10. Podle § 565 obč. zák. jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.11. Podle § 567 odst. 2 obč. zák. plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím peněžního ústavu nebo provozovatele poštovních služeb, je dluh splněn připsáním částky na účet věřitele vedený u peněžního ústavu nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak.12. Podle § 585 odst. 1 obč. zák. dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet.13. Podle § 516 odst. 1 obč. zák. účastníci mohou dohodou změnit vzájemná práva a povinnosti.14. Podle § 516 odst. 2 obč. zák. nevyplývá-li z dohody nepochybně, že sjednáním nového závazku má dosavadní závazek zaniknout, vzniká nový závazek vedle dosavadního závazku, jsou-li pro jeho vznik splněny zákonem požadované náležitosti.15. Podle § 516 odst. 3 věta první obč. zák. zajištění práv, jichž se dohoda týká, trvá nadále.16. Podle § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek, jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.17. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.18. Na věc je nutno s ohledem na dobu uzavření kupní smlouvy a dohody o splnění pohledávky mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (den , datum, ) aplikovat jednotlivá ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. citovaná shora.19. Jestliže někdo uzná svůj dluh určený co do důvodu i výše, uplatní se z hlediska promlčení ustanovení § 110 odst. 1 a 2 obč. zák. Při včasném nezaplacení některé ze splátek dluhu se stane splatným celý dluh. Desetiletá promlčecí doba poté počne běžet od splatnosti nesplněné splátky. Peněžitý dluh je splněn teprve připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, není-li dohodnuto jinak.20. Z judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudky ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 1630/2005, velkého senátu ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 31 Cdo 717/2010 nebo ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. 25 Cdo 5331/2007) se podává, že ustanovení § 565 obč. zák. nelze aplikovat, pokud je sjednáno automatické zesplatnění celého dluhu už samotným nezaplacením splátky. V takovém případě nepřichází v úvahu volba věřitele, zda využije ztrátu výhody splátek, nesplacením některé ze splátek se stane bez dalšího splatný celý zůstatek dluhu. Věřitel je tak podle smlouvy oprávněn žádat celý zbytek dluhu poprvé dne, který následoval po dni, jenž smluvní strany určily za okamžik splatnosti nezaplacené splátky. Od tohoto dne se pak odvíjí doba promlčení práva žalobce žádat zaplacení celého zůstatku dluhu. V případě uznání dluhu jde o desetiletou promlčecí dobu.21. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva vůči němu, neboť tento zákonný institut přispívá k jistotě v právních vztazích. Rozpor vznesené námitky promlčení s dobrými mravy lze shledat pouze zcela výjimečně tam, kde je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, kte