49 Co 85/2025-110 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soudu I. stupně byla žalovanému uložena povinnost odstranit z pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, u , adresa, , obci , adresa, stavbu kovového přístřešku umístěného na tomto pozemku, konkrétně na , adresa, na zpevněné ploše v uliční části před stavbou rodinného domu č. p. , číslo, (výrok I.) a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 20 680 Kč do tři dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobce jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, u , adresa, domáhal odstranění stavby kovového přístřešku, který na pozemek bez souhlasu a vědomí žalobce umístil žalovaný. Žalovaný popíral tvrzení o umístění stavby na pozemku žalobce i tvrzení, že stavbu zřídil právě žalovaný. Považoval nárok žalobce za šikanózní, neboť v lokalitě obce , adresa, se nachází celá řada přístřešků a parkovacích stání na pozemcích žalobce a žalobce tyto stavby neřeší s jedinou výjimkou, a to žalobou v této věci.3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem pozemku, na kterém žalovaný v měsíci srpnu 2022 bez ohlášení, stavebního povolení, popř. rozhodnutí stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem a bez souhlasu žalobce jako vlastníka pozemku umístil stavbu kovového přístřešku. Zjištěný skutkový stav posoudil podle § 1084 a § 1085 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Za situace, kdy žalobce prokázal, že stavbu zřídil na jeho pozemku žalovaný, který nedisponoval žádným titulem k jejímu zřízení, je dle soudu I. stupně třeba poskytnout ochranu vlastnickému právu žalobce. Současně žalovaný v řízení netvrdil, že by měl nějaký titul, který by ho opravňoval k realizaci stavby na pozemku žalobce. Dále soud I. stupně uvedl, že je věcí žalobce jako vlastníka, zda, komu, jakým způsobem a v jakém rozsahu dovolí předmět v jeho vlastnictví užívat.4. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalovaný, který namítal, že je rozsudek soudu I. stupně založen na nesprávném skutkovém i právním posouzení věci. Soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav, když neprovedl důkazy k prokázání skutečnosti, že stavba kovového přístřešku skutečně stojí na pozemku žalobce. Soud I. stupně pouze převzal tvrzení , právnická osoba, , adresa, z odůvodnění rozhodnutí o odstranění nepovolené stavby a neprovedl dokazování obsahem celého správního spisu, jak navrhoval žalovaný. Dále vytkl soudu I. stupně, že se nezabýval tvrzením žalovaného, že stavebníkem byl předchozí vlastník přiléhající nemovitosti, od kterého žalovaný přilehlou nemovitost koupil dne , datum, . Soud I. stupně se nevypořádal se skutečností, zda se žalovaný jako stavebník nacházel v dobré víře či nikoliv, což je v rozporu s § 1085 o. z. , právnická osoba, se nesprávně vypořádal s námitkou o zjevném šikanózním výkonu práva žalobce, který toleruje běžně přístřešky na svých pozemcích a pouze vůči žalovanému podal žalobu. Rozhodnutí soudu I. stupně považuje žalovaný z části též za nepřezkoumatelné, neboť soud v odůvodnění rozhodnutí neuvádí, jaká učinil na základě provedeného dokazování ve věci skutková zjištění, jaké důkazy ve věci provedl a jaká zjištění z nich učinil. Za nesprávný považuje žalovaný též výrok o nákladech řízení, když soud I. stupně přiznal žalobci náklady ve výši zcela neúčelně vynaložené. Poukázal na závěry uvedené v nálezu pléna Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 25/12, usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2428/10, které jsou použitelné i na situace zastupování obcí advokátem. V tomto případě žalobce navíc navýšil náklady řízení tím, že se nechal zastupovat advokátem se sídlem v Praze. S ohledem na výše uvedenou argumentaci tak žalovaný navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.5. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního I. stupně, ztotožnil se se skutkovým i právním posouzením věci. Uvedl, že v řízení před soud I. stupně bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, u , adresa, , obci , adresa, , na kterém žalovaný zřídil kovový přístřešek, žalovaný nemá žádný užívací titul k pozemku ani žádný takový titul netvrdil a neměl tedy právo zřídit na pozemku kovový přístřešek, žalovaný nebyl v dobré víře a ani ji nijak neprokázal. Uvedené závěry dovodil z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, č. 563/2023 o nařízení odstranění stavby, které je veřejnou listinou a potvrzuje v ní uváděné skutečnosti, není-li prokázán opak. Dále poukázal na listinu žádost o projednání ze dne , datum, , ve které žalovaný potvrdil, že realizoval stavbu na pozemku žalobce před svým domem a následně žádal o kladné stanovisko žalobce při povolení stavby. Pokud žalovaný argumentuje dobrou vírou, měl by tvrdit a prokazovat důvody, na základě, kterých došel k přesvědčení, že disponuje právním titulem pro umístění stavby, to však žalovaný neučinil. Žalobce jako územní samosprávný celek a současně vlastník pozemku je povinen konat všechny kroky k ochraně svého majetku i veřejného prostranství, včetně požadavku na odstranění nepovolené a neoprávněné stavby na pozemku žalobce. Namítá-li odvolatel nesprávnost výroku rozsudku soudu I. stupně o nákladech řízení, je třeba si uvědomit, že žalobce je obcí, jejíž počet obyvatel nepřesahuje 800, a nedisponuje žádným právním oddělením či úsekem. Žalobce vede pouze tento soudní spor, pro který zvolil advokáta, se kterým obvykle spolupracuje. Z těchto důvodů navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalovanému uložil povinnost nahradit náklady odvolacího řízení.6. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání žalovaného (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení předcházející jeho vydání (§ 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.7. Podle § 1085 o. z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.8. Ustanovení zakládá vlastníku pozemku, na kterém se nachází neoprávněná stavba, jež je jeho součástí, právo bránit se proti protiprávnímu zásahu vůči osobě, která zřídila na pozemku stavbu bez právního důvodu. Aktivně legitimovanou osobou je vlastník pozemku. Pasivně legitimovaná je osoba, která zřídila stavbu na cizím pozemku, ač na to neměla právo, tj. zřizovatel stavby. Vlastník pozemku může podat žalobu podle § 1085 o. z. bez jakýchkoliv dalších omezení, podstatný je objektivně vzniklý protiprávní stav. Ustanovení § 1085 je založeno na tom, že opravňuje vlastníka pozemku k podání odstraňovacího návrhu a dává soudu zákonné možnosti, byť velmi rámcově formulované, zda této žalobě vyhoví či nikoli. Jediným zákonným hlediskem, ke kterému má soud přihlédnout, je hledisko existence dobré víry při zřízení stavby. Tím se nepochybně nevylučuje, aby soud zohlednil i hlediska jiná. Naznačené kritérium dobré víry zjevně zákonodárce považuje za natolik zásadní, že by mělo rozhraničovat úvahu soudu o tom, jestli žalobě vyhoví či nikoli. Může jít o dobrou víru o tom, že zřizovatel zřizuje stavbu na svém vlastním pozemku, ač tomu tak není, ale také o dobrou víru o tom, že je oprávněn na pozemku stavbu zřídit, ač tomu tak také není, byť tuto kategorizaci již zákon neobsahuje. Z komentářové literatury vyplývá, že půjde-li o zřizovatele stavby, který nebyl v dobré víře, má soud primárně rozhodnout o odstranění stavby, a to právě pro absenci právního titulu k jejímu zřízení. Ponechání neoprávněné stavby na pozemku by znamenalo do jisté míry „zlegalizování“ protiprávního stavu. Při absenci dobré víry má soud primárně uvažovat o odstranění stavby, pokud zde nejsou další výjimečné, mimořádné okolnosti, které by byly natolik významné, že by je bylo nutno předřadit nejenom před absenci dobré víry zřizovatele, ale také před vlastní protiprávní zásah do práva vlastníka pozemku. Vedle okolností jednotlivých případů je nezbytné nárok posoudit též s ohledem na obecné mravnostní korektivy, především zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. Při rozhodování o vypořádání neoprávněné stavby je vhodné brát zřetel i na případný stav správního řízení z hlediska možného odstranění stavby pro porušení veřejnoprávních předpisů, respektive stanovisko příslušných správních orgánů k dalšímu umístění stavby na pozemku.9. Z důkazů provedených v odvolací řízení ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 A 20/2024, konkrétně z připojeného spisu vedeného Městským úřadem , adresa, , odborem stavebního a životního prostředí STZI/, č. účtu, /CIZM, podnětu starosty ze dne , datum, , výzvy k účasti na kontrolní prohlídce s doručenkou, protokolem z ústního šetření ze dne , datum, , fotografií bylo prokázáno, že dne , datum, n