ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2026:72.Co.219.2025.1 Datum: 2026-01-15 Předmět: o 38 200 Kč s příslušenstvím
o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě z 19. 8. 2025, č. j. 11 C 41/2025-243, Ustanovení: ["§ 509 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 510 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3055 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 120 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 121 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 13 z. č. 13/1997 Sb."] ["příslušenství věci""bezdůvodné obohacení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 38 200 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě z 19. 8. 2025, č. j. 11 C 41/2025-243,. Aplikuje: § 509 (89/2012 Sb.), § 510 (89/2012 Sb.), § 3055 (89/2012 Sb.), § 120 (40/1964 Sb.).
1. Okresní soud v , adresa, jako soud prvního stupně svým v záhlaví uvedeným rozsudkem, jeho výrokem I., zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala (po částečném omezení žaloby) zaplacení částky , Anonymizováno, Kč s úroky z prodlení, a to jako bezdůvodného obohacení, které mělo spočívat v tom, že žalovaný bez právního důvodu užívá veřejné osvětlení nacházející se na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , které je i s pozemkem v jejím vlastnictví, za užívání jí nic nehradí. Výrokem II. pak soud prvního stupně právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.2. Při rozhodování ve věci samé soud prvního stupně dovodil, že původním vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, a rovněž pozemku p. č. , Anonymizováno, , obou v katastrálním území , adresa, (dále i jen „pozemky p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, “), byl , jméno FO, , jemuž na jeho žádost bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby místní obslužné komunikace, komunikace pro pěší, kanalizačních a vodovodních řadů, rozvodů veřejného osvětlení a telefonu, že lampy veřejného osvětlení byly kromě pozemku p. č. , Anonymizováno, (kde se nachází devět svítidel) umístěny i na dalších pozemcích v katastrálním území , adresa, (dvě svítidla), veškeré toto osvětlení bylo vybudováno při jediné výstavbě, téhož typu a má společné připojení k elektrické síti a měření odběru. Údržbu lamp veřejného osvětlení provádí od počátku žalovaný. Žalobkyně nabyla pozemky veřejnou dražbou po zemřelém původním vlastníku , jméno FO, . Měl však za to, že společně s pozemky nenabyla žalobkyně vlastnictví k veřejnému osvětlení, když ohledně tohoto dovodil, že naplňuje znaky liniové stavby dle § 509 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění předpisů pozdějších, dále jen „o. z.“, podle kterého liniové stavby nejsou součástí pozemku. Uzavřel tak, že stavba veřejného osvětlení na pozemcích p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, není součástí pozemků, ale samostatnou věcí v právním smyslu, že tedy nabytím pozemků p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve veřejné dražbě nemohla žalobkyně nabýt i na pozemcích se nacházející veřejné osvětlení, neboť liniová stavba nesleduje osud pozemku, za předmět dražby nebyla označena.3. Nedůvodnou měl i argumentaci žalobkyně, že stavba veřejného osvětlení je součástí místní komunikace. Zde dovodil, že „pozemek p. č. , Anonymizováno, , ani pozemek p. č. , Anonymizováno, “ není místní komunikací ve smyslu zák. č. 13/1997 Sb., ve znění předpisů pozdějších, o pozemních komunikacích, dále i jen „zák. o pozemních komunikacích“, podle kterého je veřejné osvětlení (jako samostatná liniová stavba) součástí pouze dálnic, silnic a místních komunikací, nikoliv součástí pozemku.4. Rozsudek soudu prvního stupně napadla odvoláním žalobkyně, která namítla, že soud prvního stupně nesprávně zjistil skutkový stav a z tohoto pak dovodil nesprávné právní závěry. Namítla, že soud nepřihlédl k tomu, že rozvody veřejného osvětlení byly jako součást místní obslužné komunikace zahrnuty již do územního rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, z , datum, , měly být uloženy do zelených pásů podél komunikace, která měla být postavena pouze na pozemku p. č. , Anonymizováno, . Stavba infrastruktury byla zahájena v roce , Anonymizováno, a dokončena v červenci , Anonymizováno, , komunikace (včetně osvětlení) pak byla dokončena a zkolaudována až v roce , Anonymizováno, . Původní vlastník nemohl následně své vlastnictví k celému vybudovanému souboru včetně veřejného osvětlení, pozbýt. Uvedla, že soubor devíti sloupů veřejného osvětlení na pozemku žalobkyně p. č. , Anonymizováno, je a od počátku byl samostatným uceleným souborem předmětů tvořícím součást tohoto pozemku, nikoliv liniovou stavbou, která je stavbou propojující několik na sebe navazujících částí, že dva zbývající sloupy stojí bokem, osvětlují vedlejší pozemek, kdo je zbudoval, neví. Poukázala na § 13 písm. c) zák. o pozemních komunikacích, podle kterého je veřejné osvětlení příslušenstvím pozemní komunikace s tím, že takto zákonodárce sice obecně vyloučil zařazení veřejného osvětlení do kategorie liniových staveb, byť by se ale v posuzované věci jednalo o účelovou komunikaci, měla za to, že by přicházelo v úvahu analogické použití § 13 písm. c) zákona o pozemních komunikacích s tím, že důvod, pro který se výslovně neuvedla i účelová komunikace, je zřejmě ten, že zákonodárce nepředpokládal, že by i účelové komunikace byly opatřeny veřejným osvětlením. Pokud by takto bylo dovozeno, že veřejné osvětlení je příslušenstvím pozemku, pak by bylo nutné postupovat dle § 510 odst. 2 o. z., podle kterého se má za to, že právní jednání a práva i povinnosti týkající se věci hlavní, se týkají i jejího příslušenství. Protože ve veřejné dražbě byl vydražen pozemek p. č. , Anonymizováno, , následovalo by veškeré příslušenství osud věci hlavní a bylo by tak vydraženo i předmětné veřejné osvětlení. Měla tak za to, že bez ohledu na okolnost, zda veřejné osvětlení je součástí či příslušenstvím pozemku p. č. , Anonymizováno, vlastnické právo k němu získala v rámci dražby. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, případně změnil tak, že žalobě vyhoví.5. Žalovaný měl rozsudek soudu prvního stupně za správný, s odvoláním žalobkyně nesouhlasil. Zopakoval, že stavba veřejného osvětlení nebyla nabízena ani prodána v rámci veřejné dražby, nebyla ani součástí znaleckého posudku, stejně tak jako nebyla ani zahrnuta do aktiv pozůstalosti po , jméno FO, . Setrval na závěru, že se jedná o stavbu liniovou, jejímž vlastníkem není žalobkyně. Uvedl, že komunikace na pozemku p. č. , Anonymizováno, se nikdy nestala místní komunikací, nachází se v majetku soukromé osoby a může tak být pouze veřejně přístupnou účelovou komunikací. Nesouhlasil ani se závěrem žalobkyně o tom, že i v případě účelové komunikace je třeba aplikovat § 13 písm. c) zák. o pozemních komunikacích. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, náhradu nákladů řízení nepožadoval.6. Žalobkyně podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších, dále jen „o. s. ř.“), a to z pozice účastníka řízení, tedy jako osoba k podání odvolání oprávněná (§ 201, § 90 o. s. ř.). Napadla rozsudek, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 o. s. ř., § 202 o. s. ř. à contr.), a to ze zákonem předvídaných odvolacích důvodů (§ 205 odst. 1 písm. e/, g/ o. s. ř.). Proto odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání nelze považovat za důvodné, byť částečně z jiných než soudem prvního stupně dovozených důvodů.7. Odvolací soud předně uvádí, že soud prvního stupně provedl obsáhlé dokazování listinami, skutková zjištění, která učinil, odpovídala provedeným důkazům a dle názoru odvolacího soudu též na základě svých skutkových zjištění učinil i správné skutkové závěry (popsané v odst. 25 odůvodnění), jejichž správnost konečně, s výjimkou otázky rozsahu veřejného osvětlení zřízeného v minulosti , jméno FO, , ani žalovaná nezpochybnila. Přesto odvolací soud zopakoval některé z listinných důkazů provedených již v řízení před soudem prvního stupně, a to pro zdůraznění okolností, jimiž se soud prvního stupně nezabýval, které však měl odvolací soud za významné a považoval proto za potřebné o ně doplnit skutkové závěry učiněné soudem prvního stupně.8. V řízení zjevně nebylo sporu o tom, že původním vlastníkem pozemků p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, (a zřejmě i pozemků dalších), nacházejících se v katastrálním území , adresa, , jméno FO, . Ten tak , datum, podal návrh na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby „inženýrské sítě pro obytný soubor RD v , Anonymizováno, , v lokalitě , právnická osoba, - II.“, přičemž se mělo jednat mimo jiné o stavby i místní obslužné komunikace a rozvodu veřejného osvětlení. Dne , datum, vydal k jeho návrhu stavební úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, veřejnou vyhláškou územní rozhodnutí č. , Anonymizováno, , a to rozhodnutí o umístění stavby, kterou budou tvořit mimo jiné i místní obslužná komunikace a rozvody veřejného osvětlení. Kdy bylo vydáno stavební povolení pro stavbu komunikace na pozemku p. č. , Anonymizováno, a veřejného osvětlení, nebylo z předložených a provedených listinných důkazů patrno. Že však k tomu došlo, bylo zřejmé ze skutečnosti, že , datum, vydal stavební úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (pod č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ) oznámení o zahájení kolaudačního řízení mimo jiné i veřejného osvětlení na pozemku p. č. , Anonymizováno, (a to na návrh , jméno FO, podaný dne , datum, ), dne , datum, (pod č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) pak
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.