19 Co 1194/2024-276 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení 2 věcných břemen chůze a jízdy váznoucích na pozemcích žalobce p. č. , číslo, a p. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, zřízené ve prospěch pozemku p. č., Anonymizováno, , číslo, ve stejném katastrálním území, když tento pozemek je v rovnopodílovém spoluvlastnictví účastníků (výrok I.), o náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému 44 044 Kč (výrok II.), o náhradě nákladů placených státem rozhodl tak, že žalobce je povinen zaplatit státu 519 Kč na účet okresního soudu (výrok III.). Žalobu odůvodnil tím, že u obou věcných břemen pominul účel, pro který byla zřízena (žalovaný pozbyl vlastnictví k pozemkům p. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, ), žalovaný věcná břemena prakticky nevyužívá, pokud měla sloužit k obhospodařování dalších pozemků ve vlastnictví žalovaného sousedících s panujícím pozemkem p. č. , číslo, , tak ty již nyní není třeba obhospodařovat, v budově truhlárny sousedící s panujícím pozemkem již žalovaný nepodniká. Věcná břemena nejsou nutná ani proto, že dům č. p. , číslo, , ve kterém žalovaný bydlí, má příjezd z druhé strany. Zřízení věcných břemen bylo podle žalobce zamýšleno pouze pro chůzi či jízdu osobním automobilem, ale žalovaný v poslední době jej užívá tak, že po cestě jezdí traktorem. V minulosti věcná břemena používal i k přepravě , právnická osoba, na poblíž stojící stavbu své dcery. Další změnou je existence konfliktu mezi účastníky jako důvodu ke zrušení věcných břemen. Všechny výše uvedené skutečnosti žalobce považuje za trvalou změnu, která vyvolává hrubý nepoměr mezi zatížením nemovitostí žalobce a výhodou panujícího pozemku a je tedy dán ve smyslu § 1299 o.z. důvod ke zrušení věcných břemen. Žalovaný nesouhlasil s uplatněným nárokem, rozporoval, že by předmětná věcná břemena souvisela s pozemkem p. č. , číslo, , tento pozemek byl vždy a i v současnosti je přístupný z veřejné cesty. Smyslem věcných břemen bylo zajištění přístupu žalovaného k nemovitostem v jeho vlastnictví, které se nacházejí v sousedství panujícího pozemku, když obhospodařování těchto nemovitostí přes ostatní nemovitosti není fakticky možné vozidly zemědělské techniky, to je možné pouze po zadní cestě, tedy s využitím předmětných věcných břemen. Podle názoru žalovaného nenastala žádná trvalá změna poměrů, věcná břemena využívá několikrát ročně stejným způsobem jako v době jejich zřízení. V truhlárně sice již nepodniká, tuto však stále používá pro osobní potřebu. Po provedeném dokazování okresní soud uzavřel, že předmětná věcná břemena byla zřízena za účelem přístupu žalovaného k panujícímu pozemku p. č. , číslo, a k sousedním nemovitostem ve vlastnictví rodiny žalovaného, a to v souladu se zavedenou praxí, kdy již minimálně několik desítek let před zřízením věcných břemen byla cesta, která kopíruje rozsah věcných břemen, užívána k obsluze těchto nemovitostí. Žalovaný předmětná věcná břemena i v současné době využívá zhruba čtyřikrát ročně. Mezi účastníky vznikl spor ohledně užívání předmětných věcných břemen, když žalobce nesouhlasil s tím, že žalovaný využívá věcná břemena pro jízdu traktorem, který zanechával v terénu otisky pneumatik. Žalobce na to reagoval tak, že na cestu umístil překážku a zabránil tak žalovanému ve výkonu věcných břemen. Okresní soud hodnotil toto jednání žalovaného jako jednání v souladu s dohodou o zřízení věcný břemen, která umožňuje žalovanému jízdu motorovými vozidly, když traktor bezpochyby motorovým vozidlem je. Naopak chování žalobce, který svévolně umístil na svůj pozemek zábranu tak, aby znemožnil žalovanému možnost jízdy při využití věcných břemen, hodnotil jako protiprávní jednání. Okresní soud neshledal existenci takové trvalé změny ve smyslu § 1299 o.z., která by odůvodňovala zrušení věcných břemen. Přístup k domu žalovaného z druhé strany sice existuje, existoval však i v době zřízení věcných břemen, nejedná se tedy o trvalou změnu. Také využívání věcných břemen pro dopravu materiálu na stavbu je skutečností přechodnou, nelze ji hodnotit jako změnu trvalou. Za změnu poměrů soud nepovažuje ani skutečnost, že v době zřízení věcných břemen nikdo z účastníků nevlastnil traktor oproti stavu v současné době, kdy jej vlastní žalovaný. Využití věcných břemen k jízdě traktorem je v souladu s definicí věcného břemene ve formě jízdy motorovým vozidlem. Z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že cesta kopírující věcná břemena byla v minulosti používána mimo jiné i k přepravě uhlí, dřeva, kamení a materiálu do truhlářské dílny žalovaného, tím je vyvráceno tvrzení žalobce, že věcné břemeno bylo zamýšleno pouze pro jízdu osobním automobilem, když transport uhlí, dřeva a stavebního materiálu je těžko představitelný osobním vozidlem. Ostatně i kdyby tomu bylo jinak, skutečnost, že by osoba oprávněná využívala věcné břemeno v širším rozsahu, než ji přísluší, není primárně důvodem ke zrušení věcného břemena, ale existují pro to instituty jiné. Totéž platí pro argumentaci žalobce, že žalovaný v současné době věcná břemena prakticky nevyužívá, což ostatně bylo provedeným dokazováním vyvráceno. Okresní soud neshledal jako důvod zrušení věcných břemen ani konfliktní vztahy účastníků, když soudní judikatura připouští možnost zrušit věcné břemeno z důvodu vysoce konfliktních vztahů, avšak za situace, kdy tyto konfliktní vztahy se projevují ve vztahu k nemovitostem zatíženým věcným břemenem, např. jsou zanedbávány, není prováděna jejich údržba apod. O takový případ zde nejde. Navíc konflikty mezi rodinami účastníků jsou vícegenerační a dlouhodobé, trvají od osmdesátých let minulého století, tyto nelze považovat za trvalou změnu. Okresní soud tak nesouhlasí s názorem žalobce, že zrušení věcných břemen by přispělo k uklidnění konfliktu mezi účastníky.2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce, rozhodnutí napadá v plném rozsahu a navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, eventuálně rozsudek změnil tak, že žalobě bude vyhověno v plném rozsahu. Žalobce setrvává na svém právním názoru, že předmětná věcná břemena se přežila, nejsou pro žádnou stranu soudního sporu nutná ani potřebná a jejich existence vede k neustálému napětí a k výraznému zhoršování sousedských vztahů účastníků. Nesprávným byl postup okresního soudu, který neprovedl žalobcem navrhované důkazy k prokázání šíře a předmětu všech konfliktů mezi účastníky. Žalobce v odvolání opakuje argumentaci uváděnou před soudem prvního stupně, že žalovaný předmětná věcná břemena využívá málo, jejich účel si může zajistit jinou formou. Žalobce odkazuje na judikaturu vyšších soudů, které připouští, že důvod zrušení věcného břemena může spočívat i v osobních poměrech účastníka právního vztahu, kterými mohou být i vysoce konfliktní vztahy. Žalobce odkazuje na další judikaturu, podle níž se břemena ruší za finanční náhradu, opakuje svou nabídku zrušení věcných břemen vzájemnou dohodou bezplatně. Žalobce dále polemizuje s konkrétními skutkovými závěry okresního soudu týkající se důvodů zřízení věcných břemen či užívání zadní cesty rodinou žalovaného v minulosti. Dcera žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, nestaví dům, ale farmu pro koně. Ke svému odvolání připojil listinné důkazy, které navrhuje provést v odvolacím řízení, první z nich je rozhodnutí trestního soudu o postoupení věci do přestupkového řízení, kdy se jednalo o řízení proti žalobci ve věci obtěžování žalovaného. Dále je připojena listina, a to dopis krajského úřadu týkající se dalšího sporu účastníků ohledně pokácení stromů. Listiny směřují k prokázání konfliktu účastníků. Dále byly připojeny judikáty, které žalobce v odvolání zmiňuje.3. K odvolání žalobce se vyjádřil žalovaný, s odvoláním nesouhlasí, napadený rozsudek soudu prvního stupně považuji za věcně správný a navrhuje jeho potvrzení. Žalovaný považuje za účelové a nepravdivé tvrzení žalobce, že pokud budou věcná břemena zrušena, povede to ke zklidnění situace mezi účastníky. Toto označuje za pomýlenou logiku, kdy žalobce požaduje po žalovaném, aby se vzdal svých práv, poté žalobce upustí či zmírní od systematického obtěžování a pronásledování žalovaného. Spor mezi rodinami účastníků trvá od osmdesátých let, nespočívá a nikdy nesouvisel s předmětnými věcnými břemeny, ta jsou pouze záminkou k eskalaci sporu. Žalovaný se plně ztotožňuje se skutkovými závěry soudu prvního stupně i s právním hodnocením, když podle názoru žalovaného nelze shledat žádnou trvalou změnu poměrů odůvodňující tvrzený hrubý nepoměr.4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu podle § 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.5. Podle ust. § 1299 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), sl