5 Co 495/2024-973 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně v odstavci I. výroku nahradil projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků s žalobcem, a to parc. č. , číslo, k.ú. , adresa, , parc. č. , číslo, , , číslo, a , číslo, v k.ú. , adresa, , parc. č. , číslo, a , číslo, v k.ú. , adresa, a dále pak parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, , dosud zapsané na LV číslo , hodnota, , u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov. V odstavci II. výroku pak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 472 066,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Vyšel ze zjištění, že žalobce je oprávněnou osobou, a to po převodu podílu z ostatních dvou oprávněných osob a náleží mu tak celý restituční nárok. Vzniklo mu právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Tento restituční nárok nebyl ke dni podání žaloby v celém rozsahu ze strany žalovaného uspokojen, a to z důvodu, že žalovaný odmítal žalobci přiznat správnou výši ocenění jeho nároku na vydání náhradních pozemků. Tento restituční nárok za nevydané pozemky v k.ú. , adresa, o celkové výměře 6316 m² (dříve dle PK , číslo, , , číslo, , , číslo, , nyní přečíslováno na , číslo, , , číslo, a , číslo, ) původně ocenil částkou 39 385,89 Kč. Žalobce s tímto oceněním nesouhlasil a nechal vypracovat znalecký posudek číslo , číslo, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž ten dospěl k závěru, že nevydané pozemky při ocenění částkou 250 Kč, za 1 m2 mají hodnotu 1 579 000 Kč. S tímto oceněním nesouhlasil žalovaný a nechal proto vypracovat znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek číslo , číslo, , který tytéž nevydané pozemky ocenil částkou 391 594,60 Kč. Stavební pozemky určil tento znalec v rozloze 5529 m², avšak 1 m² ocenil částkou 70 Kč po aplikaci srážek a 787 m² ocenil jako zemědělskou půdu částkou 5,80 Kč. Soud prvního stupně pak oba znalce vyslechl k objasnění vzájemných rozporů v obou znaleckých posudcích, zejména ohledně srostlosti či nesrostlosti odňatých pozemků s , Adresa, . Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, pak vypracoval i doplněk svého znaleckého posudku. Okresní soud pak dospěl k závěru, že znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, je nesprávný, neboť tento aplikoval nesprávně srážky, pro něž neměl dostatečné podklady, pouze pohled na letecké snímky. Soud prvního stupně pak vyšel z toho, že nevydané pozemky určené dle územně-plánovací dokumentace pro výstavbu komunikace je nutno pro účely určení výše restitučního nároku ocenit jako stavební. Městská část , adresa, byla ke dni převodu nevydaných pozemků na Československý stát stavebně srostlá s kmenovou obcí , Adresa, a tvořila s ní souvislý jednolitý intravilán. Podle závěru okresního soudu tak znalec , tituly před jménem, , jméno FO, své závěry znaleckého posudku obhájil a soud z něj tak vyšel. Nepřihlížel proto ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Ocenění stanovené původně žalovaným bylo mnohonásobně nižší než správné ocenění , tituly před jménem, , jméno FO, . Rozdíl mezi částkou, která byla žalobci žalovaným přiznána (391 594,60 Kč) a částkou, která měla žalobci náležet (1 579 000 Kč) činí částku 1 187 405,40 Kč. Postup žalovaného tak lze označit jako liknavý a svévolný, neboť odmítal řádně ocenit nevydané pozemky a evidoval nárok žalobce ve zcela nepřiměřené výši. Tím ztěžoval, ne-li znemožňoval uspokojení nároku žalobce zásadním předpokládaným postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků.3. Mezi účastníky byla pak nesporná cena pozemků navržených žalobcem k vydání (1 444 269,40 Kč celkem) a též nebylo mezi nimi sporu o tom, že tyto navržené pozemky jsou způsobilé k vydání. V odůvodnění napadeného rozsudku pak soud prvního stupně rekapituluje, že v tomto řízení bylo již jednou soudem prvního stupně rozhodováno, přičemž žaloba byla částečně pravomocně zamítnuta a ohledně některých pozemků bylo též řízení pravomocně zastaveno. Hodnota všech navržených pozemků, vydání pak nepřesahuje restituční nárok žalobce.4. Právně věc soud prvního stupně posoudil podle § 11a odst. 1 zákona o půdě a podle § 6 odst. 1 a 2 téhož zákona. Dále vyšel z ustálené judikatury, která dospěla k závěru, že lze uspokojovat nároky oprávněných osob i mimo veřejné nabídky pozemků, pokud se oprávněná osoba domáhá vydání pozemků, jež jsou k převodu vhodné, a to za současného prokázání liknavého či svévolného postupu žalovaného.5. Při určení výše náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci vyšel soud prvního stupně z částky 1 444 269 Kč coby tarifní hodnoty a odměna za jeden úkon právní služby tak podle advokátního tarifu činí 14 100 Kč. Úkony právní služby vykonané řízení advokátem žalobce pak v odůvodnění napadeného rozsudku okresní soud podrobně specifikuje včetně výdajů spočívajících ve vynaložených cestovních výdajích.6. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. V něm vyjadřuje nesouhlas s tím, že by vůči žalobci postupoval svévolně a liknavě. Poukazuje na to, že žalobce žádal o přecenění nároku až dne 14. 10. 2020 a po dobu 18 let tak ocenění svých nároků nerozporoval. Postup žalobce hodnotí jako obcházení zákonem předvídaného způsobu uspokojování restitučního nároku prostřednictvím veřejných nabídek. Posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, žalovanému ani neposkytl. Poukazuje pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu týkajících se vyvíjené aktivity oprávněných osob a z těchto rozhodnutí v odvolání cituje. Připouští, že v řadě soudních rozhodnutí byla pravomocně zjištěna liknavost a svévole ve vztahu k některým oprávněným osobám, avšak těm se i přes aktivní snahu dlouhodobě nepodařilo uspokojit své nároky. V odvolání pak dále podrobně hodnotí závěry obou v řízení vypracovaných znaleckých posudků, přičemž znalci , tituly před jménem, , jméno FO, vytýká, že měl provést srážky, že vycházel z neplatného regulačního plánu v době odnětí pozemků a že při výslechu před okresním soudem tento znalec uváděl rozporuplné údaje. Nebylo tak zjištěno, z jakého konkrétního územního plánu znalec vycházel, a proto jeho ocenění nevydaných pozemků nemůže být správné. Naproti tomu znalec , tituly před jménem, , Jméno, příjmení, provedl správně aplikaci srážek dle přílohy 7 Oceňovací vyhlášky a v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Napadenému rozsudku též odvolatel vytýká nesprávné stanovení výše náhrady nákladů řízení s tím, že žalobce neměl v řízení plný úspěch, neboť žaloba byla původním rozsudkem ze dne , datum, částečně zamítnuta a řízení též bylo částečně zastaveno. Navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.7. K podanému odvolání se vyjádřil žalobce. Ve svém vyjádření vyvrací opodstatněnost odvolacích námitek, poukazuje na judikaturu, která dle jeho mínění podporuje jak jeho tvrzení v řízení, tak i závěry soudu prvního stupně. Navrhl potvrzení napadeného rozsudku.8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání, které zákon nevylučuje, bylo podáno v zákonné patnáctidenní lhůtě účastníkem řízení (§ 201, § 202, § 204 odst. 1 o.s.ř.). Věc projednal podle § 212 o.s.ř. v rozsahu odvolání dotčeném a přezkoumal tak napadení rozsudek v celém rozsahu podle § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.9. Odvolání žalovaného není důvodné.10. Odvolací soud se zcela ztotožňuje s tím, k jakým skutkovým závěrům dospěl soud prvního stupně a jak věc posoudil po právní stránce. V odůvodnění napadeného rozsudku se pak vypořádal se všemi pro rozhodnutí podstatnými skutečnostmi. Odvolací soud si je vědom toho, že ustálená judikatura týkající se tohoto typu žalob dospěla k závěru, že žaloba podaná oprávněnou osobou na nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu vybraných pozemků je vždy pojímána jako výjimečná eventualita, která přichází v úvahu pouze tehdy, nemůže-li se oprávněná osoba navzdory aktivnímu přístupu domoci uspokojení svého restitučního nároku zákonem předvídatelným postupem (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2597/2015, 28 Cdo 1877/2015 či 28 Cdo 1867/2015). V právní praxi též není sporu o tom, že za liknavý a svévolný postup žalovaného ve vztahu k žalobci lze považovat situaci, kdy žalovaný eviduje restituční nárok žalobce (a v minulosti též jeho právních předchůdců) v nesprávné výši. Není přitom rozhodující, že žalobce navrhl přecenění svého nároku až po nějaké době, neboť zákonnou povinností žalovaného je tento restituční nárok řádně ocenit a evidovat ve správné výši bez ohledu na případnou aktivitu oprávněné osoby, tedy žalobce. Tento stav přitom trvá i ke dni rozhodování odvolacího soudu, neboť žalovaný i v odvolacím řízení trvá na tom, že ocenění nevydaných pozemků znalcem , tituly před jménem, , Jméno, příjmení, je správné a hodnota těchto nevydaných pozemků by tak měla činit 391 594,60 Kč. Soud prvního stupně pak po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ke správné ceně odňatých a nevydaných pozemků dospěl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, a tato hodnota činí 1 579 000 Kč. Toliko částečné p