7 Co 750/2024-362 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 066 148,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 655 003,60 Kč od 27.1.2017 do zaplacení, z částky 189 876,20 Kč od 24.2.2017 do zaplacení a z částky 221 268,43 Kč od 10.6.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 456 486 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.) a konečně žalované uložil povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 40 433,92 Kč na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích ve shodné lhůtě (výroky III.). Opravným usnesením z 2.5.2024, č. j. 16 C 345/2017-336 opravil nesprávné označení žalované v rozsudku z nesprávného „, právnická osoba, “ na správné „, právnická osoba, “ (odpovídající názvu žalované v obchodním rejstříku).2. Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 3 066 148,23 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze 7.8.2017 , právnická osoba, Žalobkyně tvrdila, že žalovaná si u její předchůdkyně (společnosti , právnická osoba, ) objednala objednávkou číslo , číslo, z 15.7.2016 zhotovení stavebních prací mostovky , číslo, – úsek , číslo, Exit , číslo, , adresa, – Exit , číslo, , adresa, za celkovou částku 3 308 645,06 Kč bez DPH. Zhotovitel dílo dokončil počátkem prosince 2016 a prokázal provedení potřebných zkoušek. Žalovaná společnost potvrdila soupis provedených prací. Zhotovitel vystavil faktury číslo , číslo, a číslo , číslo, , zohlednil sjednané pozastávky. Žalovaná společnost však fakturované částky neuhradila s tím, že není povinna platit cenu díla v rozsahu odpovídajícím eventuálnímu právu na slevu z ceny díla. Uplatnila totiž reklamaci díla, a to vznik trhlin a sesednutí konstrukce. Původní věřitel (zhotovitel) reklamaci neuznal, když zhotovoval pouze mostovku a tu provedl v souladu s projektovou dokumentací. Žalovaná společnost se žalobou nesouhlasila, poukázala na to, že dílo jí nebylo předáno. Uplatnila závažné vady díla dopisy svého právního zástupce ze 14. 2., 31.3. a 27.4.2017 a právo nezaplatit zhotoviteli část ceny díla odpovídající slevě s odkazem na § 2108 o.z. Žalovaná zpochybnila i aktivní legitimaci žalobkyně s tím, že postoupení pohledávky bylo účelové (vyhnout se případným nákladům řízení). Okresní soud považoval za nesporné, že na základě objednávky číslo , číslo, z 15.7.2016 zhotovila společnost , právnická osoba, shora specifikovanou mostovku. Rozsah prací byl vymezen v položkovém nabídkovém rozpočtu, který tvořil nedílnou součást objednávky. Měly být fakturovány pouze skutečně provedené práce na základě potvrzeného soupisu prací. Objednávka byla podepsána za objednatele , jméno FO, a za zhotovitele , jméno FO, , obsahovala cenu díla, ujednání pozastávek, záruční doby. Podle okresního soudu nepochybně tak vznikl závazek zhotovitele provést dílo a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit cenu ve smyslu § 2586 o.z. Bylo prokázáno, že 31.10.2016 podepsal , tituly před jménem, , jméno FO, (stavbyvedoucí objednatele) soupis provedených prací v ceně 2 950 004 Kč. Zhotovitel vystavil fakturu číslo , číslo, z 15.11.2016 splatnou 26.1.2017, to je na částku odpovídající 90 % provedených prací, 10 % byla pozastávka. Dne 30.11.2016. , tituly před jménem, , jméno FO, odsouhlasil soupis provedených prací v částce 210 973,56 Kč. Zhotovitel vystavil fakturu číslo , číslo, 13.12.2016 splatnou 23.2.2017, opět vyúčtoval 90 % provedených prací (10 % činila pozastávka). K úhradě byla žalovaná vyzvána 4.4.2017. Smlouvou ze 7.8.2017 zhotovitel postoupil pohledávku žalobkyni, což žalované oznámil dopisem z téhož dne. V souladu s ujednáními v objednávce tak vzniklo zhotoviteli právo na úhradu ceny díla (vyjma 10 % pozastávky) splatností faktur na základě žalovanou odsouhlaseného soupisu skutečně provedených prací. Zaplacení nebylo podmíněno podepsáním předávacího protokolu; k nepodepsání nebyl ani důvod, když došlo k faktické prohlídce prací a v prosinci 2016 byl most zprovozněn. Nedůvodnou okresní soud shledal námitku účelovosti postoupení s tím, že žalované mimo jiné zůstávají zachovány námitky (odkázal na § 1884 odst. 1 o.z.). Pokud jde o námitku žalované, že není povinna platit cenu díla s odkazem na § 2108 o.z., podle okresního soudu nebylo sporu o tom, že se na díle objevily smršťovací trhliny (o velikosti 0,8 mm) a došlo k průhybu (70 mm). Trhliny byly žalovanou uplatněny dopisem ze 14.2.2017 a sesednutí konstrukce nejpozději dopisem z 31.3.2017. V odstavci 43. se okresní soud vypořádal s námitkou žalobce, že by nebyly vytknuty bez zbytečného odkladu (ve smyslu § 2629 odst. 1 o.z.) jako nedůvodnou. Z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, i , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že žalovaná uplatnila vady bez zbytečného odkladu poté, co je mohla zjistit. Příčinou vzniku obou vad je podle okresním soudem ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, nevhodně zvolená konstrukční výška mostu. Zhotovitel nemohl vadě předejít, neboť konstrukce striktně vychází ze zadávací dokumentace (na jejímž základě byla vypracována realizační dokumentace). Vzniku vad se dalo předejít pouze změnou koncepce konstrukce (v zadávací projektové dokumentaci). Nestandardní chování konstrukce mohlo být detekováno ve statickém výpočtu prováděném v rámci realizační dokumentace (za použití speciálního výpočetního modelu). Pokud však zpracovatel postupoval podle běžných předpokladů standardního lineárního chování konstrukce, nebylo možno nestandardní chování detekovat. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že předmětná mostovka byla postavena v souladu s realizační projektovou dokumentací. Tato je zpracována řádně dle norem v souladu se zadávací dokumentací. Podle okresního soudu zhotovitel tak není zodpovědný za vznik trhlin ani sesednutí konstrukce ve smyslu § 2594 odst. 1 o.z. Za situace, kdy znalec připustil odhalení vady při statickém výpočtu (provedeném v rámci realizační projektové dokumentace), mohl nestandardní chování konstrukce podle okresního soudu předvídat spíše žalovaný, který tuto dokumentaci zpracovával. Ani on ji neodhalil a nelze tedy spravedlivě požadovat odhalení po konečném zhotoviteli. Protože žalobkyně prokázala oprávněnost nároku na zaplacení postoupené pohledávky, okresní soud žalobě vyhověl. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a o nákladech státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř. v neprospěch neúspěšné žalované.3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. Podle odvolatelky se soud prvního stupně především nevypořádal s námitkou, že obsahem žádného smluvního ujednání nebylo, že by zhotovitel musel dílo postavit podle projektové dokumentace. To není v objednávkovém listu zmíněno. Není tedy zřejmé, na základě čeho soud usuzuje, že projektová dokumentace byla pokynem objednatele ve smyslu § 2594 o.z. Z výslechu soudního znalce při jednání 5.1.2024 vyplynulo, že projektová dokumentace je zpracována správně podle norem a v souladu se zadávací dokumentací celé stavby, nemá žádnou vadu. Je nevhodně zvolená konstrukční výška mostu, ta však není definována žádnou závaznou normou, je to věc nějakého empirického nebo zkušenostního přístupu projektanta. Závěr o nevhodné výšce mostní konstrukce učinil znalec na základě let praxe v oboru, kdy se navrátil ke studiu (obor konstrukce a dopravní stavby), kde jim byla sdělena určitá doporučení ohledně výšky s ohledem na rozpětí mostu. Podle znalce zhotovitel dálničního mostu by měl mít ve svých řadách autorizovaného technika nebo autorizovaného inženýra s odborností pro mosty a inženýrské konstrukce. Taková osoba, kterou zhotovitel mostu musí mít v týmu, by měla být schopna odhalit chybu výšky konstrukce mostu. Osoba, která by byla schopna chybu odhalit, by měla mít základní znalosti z oboru mosty a dopravní konstrukce nebo mosty a inženýrské konstrukce, základní znalosti z hlediska statiky a z oblasti stavebního práva. Konečný zhotovitel stavby, který dostane realizační dokumentaci stavby, nemá důvod ji prověřovat (tento závěr však není podle odvolatelky právně správný, nejde o znalecké hodnocení, nýbrž o právní posouzení). Podle odvolatelky znalec jednoznačně vypověděl, že osoba, kterou musel mít zhotovitel v týmu, by měla být schopna příčinu vady odhalit. To znalec sice následně relativizoval tím, že z jeho pohledu neměl zhotovitel mostu důvod projektovou dokumentaci zkoumat a vůbec tuto otázku řešit. Podle odvolatelky jde však již o hodnocení právní (především § 594), které znalci nepřísluší. Jaký jiný smysl by mělo, aby zhotovitel byl povinen mít v týmu autorizovaného inženýra s odborností mosty, jak vyplývá i z odpovědi na otázku číslo 11 znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaná upozornila na výpověď svědka , jméno FO, , stavbyvedoucího zhotovitele, pokud zjistí nějak