7 Co 778/2024-130 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným usnesením Okresní soud v Prachaticích žalované uložil povinnost zdržet se jakékoliv činnosti směřující k demolici a odstranění septiku na parcele č. , číslo, /, číslo, a jakéhokoliv zásahu směřujícího k odstranění či poškození kamenného valu na parcele č. , číslo, /, číslo, , vše v obci a k.ú. , obec, (výrok I.), žalované dále uložil, aby uvedla septik na parcele č. , číslo, /, číslo, do původního stavu před zásahem (výrok II.) a konečně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 356 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně žalobou z 25.4.2024 navrhla, aby soud uložil žalované obci povinnost zdržet se jakékoliv činnosti směřující k demolici a odstranění septiku na parcele č. , číslo, /, číslo, a směřujícího k odstranění či poškození kamenného valu na parcele č. , číslo, /, číslo, , vše v k.ú. a obci , obec, s tím, že je vlastníkem st. parc. č. , číslo, , jejíž součástí je rodinný dům čp. , číslo, v obci a k.ú. , obec, . Součástí rodinného domu je kamenný val (taras), který přiléhá ke stavbě čp. , číslo, a plní účel jejího statického zabezpečení. Opěrná zeď je zabudována do parcely č. , číslo, /, číslo, , která je ve vlastnictví žalované obce. V těsné blízkosti kamenného valu na parcele č. , číslo, /, číslo, v k.ú. , obec, ve vlastnictví žalované obce je septik, který byl používán vlastníky či uživateli domu čp. , číslo, . Dne 12.4.2024 žalovaná přistoupila k částečné demolici septiku ve snaze zabránit jeho dalšímu provozování, bylo odstraněno několik objemných kamenů a tím došlo i k zásahu do opěrné zdi, čímž hrozí poškození nemovitosti. Dne 27.7.2023 bylo , právnická osoba, , obec, odborem stavebně správním a regionálního rozvoje provedeno šetření závadného stavu septiku a v protokole je stanoveno, že přepad ze septiku majitelka zaslepí, vznikne bezodtoková jímka, která bude pravidelně vyvážena, to bude zdokumentováno a zasláno stavebnímu úřadu. Z protokolu o dalším místním šetření 14.11.2023 plyne, že obec , obec, vytyčí trasy sítí na parcelách , číslo, /, číslo, a , číslo, /, číslo, a žalobkyně jako uživatel odkryje část septiku a do 30.11.2023 obě strany předloží smlouvu o celkovém postupu řešení. Z protokolárního šetření nevyplývá urgentní potřeba septik likvidovat. Dne 28.3.2024 žalobkyně obdržela předžalobní výzvu zástupce žalované k odstranění neoprávněné stavby, kde byla vyzvána k zaslepení stále unikajícího septiku a vyklizení pozemku, jinak tak učiní sám žalovaný. Žalobkyně septik nevybudovala, stalo se tak pravděpodobně v dávné minulosti, kdy jde o chráněný objekt ve stáří cca 100 let. Otázka vlastnicko-uživatelských vztahů není postavena najisto. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že obec se obrátila na , právnická osoba, , obec, s podnětem k nápravě, neboť z objektu užívaného žalobkyní čp. , číslo, unikaly na sousední pozemky fekální vody a zvyšovaly riziko znečištění pozemků a podzemní vody. Z místního šetření z 27.7.2023 vyplynulo vytékání vod z neoprávněné a nepovolené stavby septiku, který provozuje žalobkyně jako vlastník sousedního pozemku a který slouží jen pro stavbu čp. , číslo, v Radhosticích. Žalobkyně po dohodě souhlasila se zaslepením přepadu septiku a zajištěním vyvážení vzniklé bezodtokové jímky a likvidací jejího obsahu. Ani tato opatření však závadný stav odtoku fekálních vod z jímky nevyřešila. Proběhlo místní šetření 14.11.2023, kdy podle žalované žalobkyně domluvená opatření neprovedla a odtoku odpadních vod nezabránila. Žalovaná nejprve vyzvala žalobkyni k dobrovolnému zaslepení unikajícího septiku a k odstranění neoprávněné stavby a po marném uplynutí lhůty zajistila provedení zásahu 13.4.2024. Po odkrytí kovového víka septiku vyšlo najevo, že se jedná o jámu v zemi vyloženou cihlami, přičemž splašky unikaly trvale průsakem a při zvýšení hladiny odpadních vod v kombinaci se zvýšením hladiny dešťové vody i přepadem přes horní okraj. Podle žalované předložená fotografie, která měla dokumentovat zaslepení odtoku žalobkyní, je z jiného objektu. Žalovaná požádala 15.4.2024 , právnická osoba, , obec, o nařízení nezbytných úprav žalobkyni jako vlastníku domu čp. , číslo, tak, aby nedocházelo ke znečišťování přilehlých pozemků. Dodatečně doložený doklad o vyvezení jímky podle žalované neodpovídá reálné produkci odpadních vod v nemovitosti žalobkyně. Žalovaná provedla pouze odstranění náletových porostů z kovových plátů kryjících jímku, sejmutí kovových plátů, a to v souladu s dřívějšími dohodami a závazky žalobkyně. Zaslepila výpusť kanalizace, čímž nemohla ohrozit stabilitu opěrné zdi domu čp. , číslo, . Zástupci žalované s ohledem na nekomunikaci žalobkyně a neplnění dohodnutých opatření a kvůli zdlouhavým úředním postupům se rozhodli v rámci ochrany nemovitosti a s ohledem na veřejný zájem zamezit přímému přivádění imisí. Podle okresního soudu nebylo sporu ohledně vlastnictví pozemků, na nichž se nachází septik a zídka (ochranný val), tj. vlastnictví žalované, dále že septik využívají obyvatelé domu čp. , číslo, v Radhosticích. S ohledem na spor a řešení závadového stavu obyvatelé domu čp. , číslo, využívají chemické WC a připravuje se domácí čistička odpadních vod. Mezi účastníky nebylo sporu ani ohledně zásahu žalované. Okresní soud považoval za prokázané, že žalobkyně je držitelem práva odpovídajícího užívání předmětného septiku za účelem vypouštění odpadních vod z čp. , číslo, v Radhosticích a zásah žalované vyhodnotil jako svémocné rušení tohoto práva. Skutečnost, že se nedaří dosáhnout rychlého řešení situace průsaku odpadních vod správním orgánem, neodůvodňuje svévolný zásah žalované, byť s cílem vadný stav napravit. Nadto žalovaná potřebu akutního zásahu nedokládá, nebyla konstatována ani v protokolech o místním šetření. Postup žalované nebyl namístě ani v rámci generální prevenční povinnosti dle § 2900 o.z. a v úvahu nepřichází ani užití § 2906 o.z., neboť nejde o případ krajní nouze. V případě namítaného přímého přivádění imisí mohla žalovaná podat žalobu na zdržení se takového zásahu do jejího vlastnického práva a v případě nebezpečí z prodlení podat návrh na vydání předběžného opatření. Průsak odpadních vod měl být řešen formou správního rozhodnutí, nikoliv jednostranným zásahem žalované. Pokud jde o zídku, i z předložených fotografií vyplývá, že tato je užívána žalobkyní a má ji tak v držbě, na zídce je vybudován plot žalobkyně. Zásahem došlo k poškození kamenného tarasu a tím i plotu, u něhož došlo k částečnému sesunutí výplňového materiálu (odkázal zejména na fotografii na č.l. , číslo, ). Proto soud žalobě na ochranu z rušené držby s odkazem na ust. § 1003 a násl. o.z. a § 177 a 178 o.s.ř. vyhověl. Jak zdůraznil, neznamená to, že žalovaná je bez dalšího oprávněna v rozporu se zjištěními vodoprávního úřadu septik užívat. Soud rozhodoval pouze o tom, zda je prokázána držba a splněny podmínky její ochrany s tím, že otázky vlastnických vztahů budou předmětem případného soudního řízení. Pokud uložil žalované uvedení septiku do předchozího stavu, znamená to v podstatě toliko zakrytí, nikoliv zprovoznění septiku, u něhož bylo vodoprávním úřadem konstatováno, že neumožňuje užívání. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch úspěšné žalobkyně.2. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná odvolání v celém rozsahu. Především nepovažuje držbu septiku žalobkyní za prokázanou, když při místním šetření žalobkyně uvedla, že septik není její ani na jejím pozemku. Žalovaná dále nepovažuje za prokázané, že se u žalobkyně jedná o pravou držbu. Dle žalované se žalobkyně v držbu septiku na pozemku obce vloudila v minulosti potajmu, zařízení septiku totiž nejsou volně dostupná ani viditelná, žalobkyně ani nežádala o souhlas s využitím pozemku pro umístění stavby zařízení septiku, neoznámila užívání septiku. Obec , obec, nemá pravomoc kontrolovat, jak mají objekty zajištěno odkanalizování, proto užívání nezjistila dříve než v souvislosti s volným vytékáním odpadních vod z objektu čp. , číslo, na sousední pozemky. Podle žalované nemohlo jít o pravou držbu, ale jen o jakousi výprosu předchůdců žalobkyně ve vlastnickém právu k domu čp. , číslo, vůči obci z hluboké minulosti. Žalovaná rovněž nepovažuje za prokázanou pokojnou držbu žalobkyně ke dni jejího údajného narušení, a to minimálně od doby, kdy ze septiku počaly vyvěrat fekálie. I z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že odkrytí septiku předcházely dlouhodobější spory. Žalovaná nepovažuje za prokázané, že žalobkyně dříve k vypouštění fekálních vod skutečně používala „septik“, kdy rozlišuje mezi septikem ve smyslu vodního zákona č. 254/2001 Sb. jako vodním dílem – narozdíl od jímky. Odvolatelka se rovněž pozastavuje nad tím, zda má smysl chránit užívání pouhé odtokové trubky a uvést vše do původního stavu, když žalobkyně nyní užívá chemické WC s perspektivou provozu ČOV na vlastním pozemku. Podle odvolatelky soud přehlíží skutečnost, že žalovaná jen od