7 Co 1317/2025-212 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud v Písku (dále jen „soud prvního stupně“) napadeným rozsudkem (výroky I. až III.) zrušil spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba , adresa, rodinný dům, pozemku parc. č. st. , číslo, , pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. jiná stavba a pozemkům parc. č. , čísla, (dále jen „předmětné nemovitosti“). Předmětné nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce a uložil mu, aby zaplatil žalovanému na vypořádání spoluvlastnického podílu částku 1 150 000 Kč do 30 dnů od právní moci napadeného rozsudku. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Žalobci i žalovanému vrátil zálohu na náklady dokazování ve výši 3 000 Kč (výroky V. a VI.).2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem. Žalobce tvrdil, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí (každý s podílem ve výši 1/2). Žalobce vycházel z toho, že předmětné nemovitosti tvoří jeden funkční celek (nejsou reálně dělitelné). K podání žaloby přistoupil s ohledem na skutečnost, že spoluvlastnictví nelze zrušit (vypořádat) dohodou.3. Ve skutkové rovině soud prvního stupně vyšel z toho, že účastníci (bratři) jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí (s výší spoluvlastnických podílů 1/2). Předmětné nemovitosti (tzv. rodinný majetek) tvoří jeden funkční celek (nejsou reálně dělitelné) a účastníci je (převážně) nabyli od svých právní předchůdců. Účastníci mezi sebou mají dlouhodobé neshody a nejsou schopni se na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodnout. Dále přihlédl k tomu, že oba účastníci souhlasili se zrušením spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a projevili o ně (vážný) zájem. Mezi účastníky existují spory ohledně předmětných nemovitostí (mimo jiné o způsobu a rozsahu jejich užívání, obdobně ohledně jejich údržby a oprav). Obvyklou cenu předmětný nemovitostí soud prvního stupně stanovil (na základě znaleckého posudku) na částku 2 300 000 Kč. Oba účastníci jsou schopni zaplatit vypořádací podíl (přiměřenou náhradu za spoluvlastnický podíl). Dále soud prvního stupně došel k závěru, že v posledních letech předmětné nemovitosti více užíval žalobce. Žalovaný má možnost užívat další nemovitosti v , adresa, . Účastníky bylo zrušeno a vypořádáno spoluvlastnictví k nemovitostem (po rodičích) právě v , adresa, , přičemž tyto nemovitosti získal žalovaný (na základě smíru schváleného Okresním soudem v Jindřichově Hradci dne 26. 5 2022, č. j. 6 C 28/2022-107). V podrobnostech odvolací soud odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného rozsudku.4. V právní rovině soud prvního stupně postupoval podle § 1040 a násl. zákona č. 89/2002 Sb. (dále „o.z.“). S ohledem na skutečnost, že předmětné nemovitosti představují (původně rodinnou) usedlost, která tvoří jeden funkčně provázaný celek (reálně nedělitelný bez snížení jeho hodnoty), se zabýval tím, kterému z účastníků předmětné nemovitosti přikáže do výlučného vlastnictví. Na základě výše uvedených skutečností (zejména výše spoluvlastnických podílů, původní rodinný majetek, vyšší rozsah užívání předmětných nemovitostí žalobcem v poslední době, získání nemovitostí v , adresa, žalovaným na základě smíru uzavřeného se žalobcem) soud prvního stupně došel k závěru, že je spravedlivé, aby předmětné nemovitosti připadly žalobci. Dále doplnil, že přesný rozsah (podíl, spolufinancování) údržby a oprav předmětných nemovitostí účastníky nebyl zjištěn. Za této situace soud prvního stupně žalobě vyhověl. Zrušil spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, přikázal je do výlučného vlastnictví žalobce a stanovil vypořádací podíl ve výši 1 150 000 Kč. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl s odkazem na nález Ústavního soudu ČR ve věci sp. zn. IV. ÚS 404/2022 - dostupné na www.nalus.usoud.cz).5. Proti tomuto rozsudku se odvoal žalovaný. Rekapituluje závěry soudu prvního stupně. Potvrzuje závěr, že předmětné nemovitosti jsou reálně nedělitelné (s ohledem na jejich funkční provázanost). Souhlasí se zrušením spoluvlastnictví (jejich přikázání jednomu z účastníků do výlučného vlastnictví). Domáhá se však toho, aby byly přikázány jemu. Předmětné nemovitosti lze využít (převážně) k rekreačnímu užívání (případně částečně ke komerčnímu využití - dílna). Namítá, že není vlastníkem (spoluvlastníkem) jiného rekreačního objektu (obdobné dílny). V minulosti si pouze přistavěl část domu rodičů, aby v něm mohl (případně) bydlet. Po úmrtí rodičů účastníci tyto nemovitosti zdědili a následně (výše uvedeným smírem) bylo jejich spoluvlastnictví zrušeno (vypořádáno). Tyto nemovitosti však neslouží k rekreačním účelům (obdobně ani vedlejší penzion o dvou malých apartmánech, který je určen k provozování ubytovatelských služeb). Z těchto důvodů žalovaný nemá možnost využívat jiné nemovitosti k rekreačním účelům. Tuto možnost však měl žalobce, který však své nemovitosti (v k.ú. , adresa, ) v letních měsících roku 2023 převedl na svého syna (, jméno FO, ). Poukazuje dále na to, že soud prvního stupně sice zohlednil častější užívání předmětných nemovitostí žalobcem, ale pominul větší podíl žalovaného na jejich rekonstrukci. Poukazuje i na svůj citový vztah (existující obdobně jako u žalobce) k předmětným nemovitostem. Uvádí, že zde měl provozovnu (nikoliv pouze pro poskytování ubytovacích služeb). Za podstatné nepovažuje angažování žalobce v místě (hudební produkce). Nelze mu vyčítat, že nemá hudební nadání (jako žalobce). Také poukazuje na svůj (podstatný) podíl na rekonstrukci předmětných nemovitostí. Jeho investicemi (tvrzené v řádu stotisíců korun) mělo dojít k podstatnému zhodnocení předmětných nemovitostí. Popírá (zásadní) podíl žalobce na údržbě a opravách (investicích). Proto se domáhá přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví za částku 1 150 000 Kč.6. Žalobce s odvoláním nesouhlasil a navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Skutkové (i právní) závěry soudu prvního stupně považoval za správné. Žalobce (účastníci) nemůže být nucen, aby setrval ve spoluvlastnictví. Předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné. Souhlasí s názorem žalovaného, že předmětné nemovitosti jsou určeny (v současnosti) zejména k rekreačnímu užívání. Komerční užívání (dílny) se neděje fakticky řadu let. Darování nemovitostí (v k.ú. , adresa, ) proběhlo na základě přání zemřelého otce (, tituly před jménem, , jméno FO, ). Dále poukazuje na to, že žalovaný je vlastníkem (zmíněných) nemovitostí v , adresa, . Je pouze na žalovaném, zda tyto nemovitosti bude provozovat jako penzion (nebo sám užívat k rekreaci). Při uzavření (výše zmíněného) smíru předpokládal, že se následně stane vlastníkem předmětných nemovitostí. Nepopírá, že (oba) účastníci mají citovou vazbu k předmětným nemovitostem. Poukazuje však na to, že se více zapojil do sousedských vztahů (hudební produkce apod.). Ohledně žalovaným tvrzených investic poukazuje na to, že stavební úpravy nejsou dokončené. Nepopírá (i větší) podíl žalovaného na údržbě (opravách) předmětných nemovitostí. V souhrnu (i s ohledem na podíl rodičů na opravách) nepovažuje tuto skutečnost za důvod pro přikázání předmětných nemovitostí žalovanému. Další nemovitosti (nejsou předmětem řízení) žalovaného jsou přístupné z veřejné komunikace. Nejde o skutečnost, která by měla odůvodnit jiné rozhodnutí. V průběhu odvolacího řízení žalobce dále navrhl (nehledě na shodu účastníků na obvyklé ceně předmětných nemovitostí ve výši 2 300 000 Kč), že zaplatí žalobci vypořádací podíl zvýšený o 100 000 Kč (celkem 1 250 000 Kč).7. Odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 zákona č. 99/1963 Sb. – dále jen ,,o.s.ř.“), je přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř.). Odvolací soud odvolání projednal a napadený rozsudek přezkoumal (§ 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř.).8. Odvolání není důvodné.9. Ve skutkové rovině odvolací soud vychází ze zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v obsahu spisu (provedeném dokazování). Proto je přejímá. Pro úplnost odvolací soud dodává, že v průběhu odvolacího řízení bylo jen potvrzeno, že na údržbě (opravách) předmětných nemovitostí se podíleli oba účastníci (bez přesné kvantifikace jejich podílu). Podstatné je i to, že žalobce byl připraven žalobci zaplatit vypořádací podíl (přiměřenou náhradu) zvýšený o 100 000 Kč (celkem 1 250 000 Kč).10. V právně rovině odvolací soud souhlasí se závěry, které učinil soud prvního stupně. S ohledem na odvolací argumentaci považuje za potřebné uvést následující.11. Oba účastníci se shodují na tom, že jsou důvody pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Jsou tedy splněny předpoklady stanovené § 1140 o.z. Odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně i účastníky) neshledal skutečnosti, které by zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bránily.12. Účastníci nebyli schopni uzavřít dohodu o (mimosoudním) zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Proto je třeba,