7 Co 395/2025-212 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Žalobci se domáhají na žalovaných zazdění otvoru, který se nachází v obvodové zdi spodní části terasy náležející k domu na adrese , Adresa, , který je ve spoluvlastnictví žalovaných a dále požadují, aby byla žalovaným uložena povinnost zajistit dostatečné odvodnění této terasy s tím, že jsou povinni hodnověrně doložit žalobcům provedení požadovaných úprav ve lhůtě 100 dnů od právní moci rozsudku. Takto uplatněné nároky odůvodňují žalobci tím, že dochází k neoprávněnému svádění dešťové vody z pozemků žalovaných parc. č. , hodnota, , jehož součástí je dům , Adresa, na pozemek ve spoluvlastnictví žalobců parc. č. , hodnota, , jehož součástí je dům , adresa, , a to právě z terasy domu ve spoluvlastnictví žalovaných, kdy dešťová voda dopadající na předmětnou terasu žalovaných je odváděna otvorem v obvodové zdi terasy na pozemek žalobců. To způsobuje v případě intenzivního deště zaplavování nemovitosti žalobců.2. Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. 11. 2024, č.j. 7 C 144/2023-159 (dále jen napadený rozsudek) žalobu zamítl. Vyšel z nesporné skutečnosti, že účastníci jsou spoluvlastníky sousedních nemovitostí v , adresa, Žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je dům , Adresa, a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , jeho součástí je dům , Adresa, . Uvedené pozemky účastníků přiléhají k sousednímu pozemku ve vlastnictví České republiky. Jedná se o výše položený pozemek – strmou skálu, na níž se nachází , název, . Z tohoto pozemku stéká dešťová voda na pozemky obou účastníků, tedy také na níže položenou terasu náležející k domu žalovaných , Adresa, . Z této terasy je odváděna otvorem v obvodové zdi terasy zpět na níže položenou skálu ve vlastnictví státu a poté na pozemek žalobců, konkrétně na střechu přístavby domu , Adresa, . Soud prvního stupně uvádí, že takto dešťová voda stékala na pozemek nyní ve vlastnictví žalobců již v roce 1900. Žalobci se stali spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, v roce 1993 a i v té době stékala dešťová voda z terasy domu , Adresa, , nyní ve spoluvlastnictví žalovaných, stejným způsobem. Žádnou úpravu měnící odtokové poměry dešťové vody žalovaní sami neprovedli, k takové úpravě nedošlo ani před rokem 1991. Změnu na pozemku parc. č. , hodnota, , kam dešťová voda z terasy žalovaných stéká, provedli žalobci, kteří dvorek domu , Adresa, , z něhož byla dešťová voda odváděna do kanalizace, zastavěli přístavbou sociálního zázemí domu , Adresa, , a to v roce 2008. V prostoru původního dvora tak dešťová voda končí na střeše této přístavby a původní kanalizační sběrač je zakryt a nachází se uvnitř stavby. Podle soudu prvního stupně v dané věci nebylo prokázáno, že by na pozemek žalobců stékala dešťová voda ve větším než přirozeném množství v důsledku úprav pozemku žalovaných, které nebyly prokázány (uvádí se v odůvodnění napadeného rozsudku). Proto soud prvního stupně dospěl k závěru, že nárok žalobců není oprávněný.3. Proti tomuto rozsudku se žalobci odvolávají. Souhlasí sice se závěrem soudu prvního stupně, že z terasy domu žalovaných vytéká dešťová voda na jejich pozemek, oproti soudu prvního stupně mají za to, že nejde o přirozený způsob stékání dešťové vody, neboť terasa domu žalovaných přiléhající k domu , Adresa, je vybudována tak, že mění přirozené odtokové poměry dešťové vody stékající po skále na tuto terasu. Žalovaní souhlasí s tím, že za celkové plochy skály, tedy pozemku ve vlastnictví České republiky, nacházející se nad pozemky účastníků, stéká dešťová voda přirozeným způsobem v rozsahu 2/3 na pozemek žalobců a z 1/3 na pozemek žalovaných. Namítají, že žalovaní řádně nepečují o okapový svod odvádějící dešťovou vodu z horní části terasy, takže voda stéká z terasy na níže položenou skálu a poté na střechu stavby žalobců. Nejedná se o přirozený odtok dešťové vody, neboť pokud by nebylo domu žalovaných na pozemku , hodnota, , stékala by voda přirozeným způsobem (až do řeky) a na terase domů žalovaných by se nehromadila.4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno osobami k tomu oprávněnými (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř.) a bylo podáno ve stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a 212a o.s.ř. a po částečném zopakování dokazování ohledáním na místě samém dospěl k závěru, že odvoláním žalobců je částečně důvodné.5. Podle § 1013 odst. 1 platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemků; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.6. Podle § 1019 odst. 1 o.z. vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.7. Z hlediska skutkového vychází odvolací soud ze závěrů soudu prvního stupně a z ohledání na místě provedené v rámci odvolacího řízení. Má za prokázané, že účastníci jsou vlastníky sousedních pozemků, které jsou zastavěny historickými domy. Pozemky účastníků dále sousedí s výše položeným pozemkem ve vlastnictví České republiky. Pokud jde o charakter tohoto státního pozemku, jedná se o rozlehlou příkrou skálu, na které se nachází , název, . Dešťová voda v případě pozemku žalovaných dopadá na terasu domu , Adresa, (nachází se mezi domem a skálou) a současně na tento pozemek stéká z výše položeného pozemku ve vlastnictví státu. Terasa domu žalovaných má dvě výškové úrovně propojené schodištěm. V případě větších srážek, které nepojme svod dešťové vody, nacházející se v podlaze horní části terasy, dešťová voda stéká na spodní část terasy, ze které je odváděna spolu s dešťovou vodou, která na tuto část terasy naprší nebo steče z výše položené skály, otvorem v obvodové zdi terasy (o jehož zazdění se v dané věci jedná) na níže položenou skálu a končí na pozemku žalobců, konkrétně na střeše přístavby jejich domu , Adresa, . Odvolací soud má za to, že k odvádění dešťové vody z terasy domu žalovaných dochází v důsledku úpravy této terasy, o které žalobci dříve nevěděli (otvor v obvodové zdi terasy domu žalovaných není z pozemku žalobců vidět). Skutečnost, že dešťová voda z terasy domu žalovaných vytéká otvorem v její obvodové zdi a končí na pozemku žalobců, byla nesporná. To nelze považovat za přirozený proces na rozdíl od stékání vody na pozemek žalobců z výše položené skály nad pozemkem žalobců a dešťové vody, která přímo na pozemek žalobců při dešti dopadá. Z uvedeného je zřejmé, že se na pozemek žalobců v důsledku odvádění dešťové vody z terasy domů žalovaných dostává větší množství dešťové vody oproti množství, které na pozemek žalobců přirozeným způsobem naprší či steče z výše položeného pozemku (skály) ve vlastnictví státu. Neobstojí proto závěr soudu prvního stupně, který vedl k zamítnutí žaloby napadeným rozsudkem.8. Platí, že imise, tj. dešťová voda, jsou objektivní skutečností a zákon poskytuje ochranu proti nim bez ohledu na to, zda jsou vyvolány úmyslně, vědomě či nikoliv; z ust. § 1013 odst. 1 o.z. vyplývá rozlišování imisí na tzv. nepřímé a přímé. Přímé imise jsou přímým pokračováním vlastníkovi činnosti (např. svádění vody trativodem na sousední pozemek), nepřímé nejsou přímo vyvolány touto činností, nýbrž jsou jen jejím volným následkem. Z ust. § 1013 odst. 2 věta druhá vyplývá, že přímé imise jsou zakázány bez ohledu na míru obtěžování souseda a jejich množství, ledaže se opírají o zvláštní právní důvod (např. smlouva).9. Odvolací soud má za to, že svádění dešťové vody z terasy domů žalovaných, která je k tomuto účelu stavebně upravena vyspádováním jejího povrchu směrem k otvoru v obvodové zdi terasy, z něhož voda z terasy odtéká, je přímou imisí ve smyslu ust. § 1013 odst. 1. věta druhá o.z., která je zakázána. V takovém případě mají žalobci možnost domáhat se podle speciální ustanovení § 1019 odst. 1 o. z. úpravy stavby žalovaných, která tomuto stékání dešťové vody z pozemku žalovaných na pozemek žalobců bezprostředně zamezí. Takovým opatřením je podle odvolacího soudu zazdění otvoru v obvodové zdi spodní části terasy domu , Adresa, ve spoluvlastnictví žalovaných. Není přitom podstatné, zda k odvádění dešťové vody z pozemku žalovaných na pozemek žalobců dochází v důsledku stavebních úprav, které byly provedeny přímo žalovanými. Žalovaní jako vlastníci odpovídají za stav své nemovitosti, tj. pozemku parc. č. , hodnota, a stavbu domu , Adresa, , která je jeho so