5 Co 1764/2025-79 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 755 odst. 1, § 755 odst. 2 písm. b), § 756, § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) rozvedl manželství účastníků uzavřené dne , datum, před Městským úřadem , adresa, , zapsané v knize manželství matričního úřadu , adresa, , ve svazku , číslo, ., ročník , rok, , strana/list , číslo, , pořadové číslo , číslo, a současně rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že ze strany manžela došlo ke ztrátě důvěry k manželce už v roce 2018 v souvislosti se zjištěním, že si dopisovala s cizím mužem. Již v té době se chtěl rozvést, nakonec se ale manželé dohodli, že zkusí manželství zachovat kvůli dětem. Manžel svou přetrvávající nespokojenost v manželství řešil v roce 2022 za pomoci psychologa. V manželském svazku nechce nadále setrvávat, manželku od doby zmíněné krize vnímá pouze jako kamarádku. O víkendech sice dojížděl domů, aby se postaral o dům a zahradu, avšak od 30. 6. 2025 omezil kontakt a komunikaci s manželkou a o víkendech jezdí ke svým rodičům. O bezproblémových vztazích mezi manželi nesvědčí ani jejich předložená SMS komunikace, problémy v manželství připouští i manželka. Manžel si je vědom zdravotních problémů manželky, nabídl jí, aby i po rozvodu manželství nadále bydlela v domě v jeho výlučném vlastnictví, kde žije i jejich zletilý syn, s tím, že tam bude nadále vypomáhat s péčí o dům a zahradu. Soud konstatoval, že manželství účastníků je rozvráceno hluboce a trvale a nelze očekávat jeho obnovení, přičemž zároveň nezjistil žádné mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství. Prvotní příčinu rozvratu manželství soud definoval jako rozdílnost povah a zájmů manželů a rovněž ztrátu důvěry manžela v manželce, což vedlo k citovému odcizení z jeho strany. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále z.ř.s.), kdy neshledal žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily o přiznání práva na jejich náhradu některému z manželů.2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala manželka, která sice připouštěla určité problémy v manželství, avšak zpochybňovala závěr soudu o trvalém a hlubokém rozvratu manželství, jehož obnovení nelze očekávat. Manželství trvá více než 24 let, společně vychovali dvě dnes již zletilé děti, fungovalo zcela bezproblémově, až do doby, kdy manžel začal pracovat v , adresa, , kde zřejmě navázal známost s jinou ženou. K manželovi má i nadále hluboký a trvalý vztah a má zájem na zachování manželství. Podle jejího názoru ani manželův postoj k trvání manželství není zcela jednoznačný, od jednání soudu se značně zlepšila jejich komunikace, víkendy tráví společně, v jejich manželství funguje vše normálně, nedochází k žádným hádkám, konfliktům, ale komunikace ze strany žalobce je minimální. S rozvodem rodičů nesouhlasí ani oba synové účastníků, kteří se otci snaží jeho postoj k manželství bezúspěšně rozmluvit. Stávající stav manželství se projevil na zdravotním stavu manželky, která i přesto trvá na jeho zachování a navrhuje, aby prvoinstanční rozsudek byl změněn tak, že se návrh zamítá.3. Manžel se se závěry rozsudku okresního soudu ztotožnil, manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželka si ve svém odvolání odporuje, pokud na jedné straně uvádí, že od jednání soudu se zlepšila jejich vzájemná komunikace a zároveň následně zmiňuje, že manžel s manželkou nekomunikuje nebo komunikuje minimálně. Manžel popírá i tvrzení o společném trávení víkendů a normálním fungování manželství s tím, že do nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví, která je místem bydliště manželky a jejich společného syna, jezdí výhradně za účelem správy nemovitosti. Mezi manželi nedochází k žádným hádkám a konfliktům, neboť manžel je velmi klidné povahy a snaží se chovat s respektem, což ovšem neznamená, že si přeje obnovení manželského svazku. V postoji manželky spatřuje nedostatek respektu k jeho názoru a předpoklad, že soustavným psychickým nátlakem a prodlužováním soudního řízení si manžel rozvod rozmyslí. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek potvrdil.4. Odvolací soud projednal věc v mezí vyplývající z odvolání (§ 212 o.s.ř.) a přezkoumal napadený rozsudek podle § 212a odst. 2, 3 a 5 a § 205 odst. 2 o.s.ř. přičemž přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle § 212a odst. 6 o.s.ř.5. Odvolání manželky není důvodné.6. Soud prvního stupně provedl řádné a úplné dokazování, na jehož základě učinil správná skutková zjištění a ta zcela bezchybně posoudil po právní stránce. Odvolací soud sdílí jeho závěry o tom, že jsou naplněny předpoklady § 755 odst. 1 o.z., neboť v manželství účastníků nastal hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat a že nelze očekávat jeho obnovení, o čemž vedle provedených důkazů nejlépe svědčí konstantně a dlouhodobě negativní postoj manžela k manželství. Manžel, jak je dáno jeho povahovými rysy, svůj názor sice navenek výrazně neprojevuje, spíše se uchyluje k omezování komunikace a kontaktů, mezi manželi tak nedochází k dramatickým konfliktům, jako tomu obvykle ve vyhrocených rozvodových situacích bývá, avšak jeho názor na nemožnost zachování manželství je zcela jasný a neměnný. To správně postihl soud prvního stupně, který současně zhodnotil i další významné okolnosti, jež by mohly přesto svědčit pro zachování manželství, jako zletilost dětí účastníků a zejména zdravotní stav manželky a s tím spojenou potřebu pomoci, k níž manžel před soudy obou stupňů deklaroval svou ochotu i do budoucna. Manželka má navíc oporu ve zletilém synovi účastníků, který s ní žije v jednom domě a není tedy odkázána pomocí pouze na manžela. Odvolací soud sdílí i prvoinstanční závěry o příčinách rozvratu manželství účastníků, které spočívají v citovém odcizení, v povahových rozdílnostech a zájmech. Odvolací argumentace manželky je shodná jako v řízení prvoinstančním, kde se soud všemi jejími tvrzeními podrobně zaobíral. O žádném posunu ve vztazích manželů po rozhodnutí okresního soudu nesvědčí ani poněkud rozporuplné vyjádření manželky v odvolání o zlepšení jejich vzájemné komunikace za současného tvrzení o minimální komunikaci ze strany manžela.7. Odvolací soud proto prvoinstanční rozsudek potvrdil podle § 219 o.s.ř. včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, neboť zvláštní důvody, které by svědčily pro přiznání práva na náhradu některému z nich, dány nejsou.8. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný manžel žádný nárok z tohoto titulu neuplatnil.