7 Co 1775/2025-59 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud v Písku (dále jen „soud prvního stupně“) napadeným rozsudkem (výrok I.) žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 16 999,99 Kč s úrokem z prodlení (dále jen „předmětná částka“). Ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 36 608,54 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že jeho pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , která měla být uzavřena mezi účastníky dne 21. 7. 2024. Žalobce se zavázal žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr (až do výše 43 300 Kč). Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, (bezhotovostním převodem). Žalovaný si dále sjednal volitelné služby (služba klidné spaní za 65,88 Kč). Žalobce žalobou požadoval nesplacenou jistinu ve výši 16 999,99 Kč, poplatek za vyplacení úvěru 338,29 Kč, smluvní úrok 18 926,04 Kč a zmíněný poplatek 65,88 Kč. Již v žalobě žalobce uvedl, že pokud by soud neměl jeho nárok prokázaný z výše uvedené smlouvy, tak požaduje zaplacení uvedených částek z titulu vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému byla uvedená částka vyplacena na jeho účet u , banka, .3. Soud prvního stupně neměl prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena (výše uvedená) smlouva o úvěru. Žalobcem předložená smlouva totiž obsahovala pouze podpis zástupce žalobce. Dále měl za prokázané, že žalobce žalovanému poukázal na jeho účet částku 17 000 Kč (dne 21. 7. 2024).4. V právní rovině soud prvního stupně došel k závěru, že žaloba je důvodná (pouze) ohledně částky 16 999,99 Kč. Jde o nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“). Proto ohledně této částky žalobě vyhověl (spolu s úrokem z prodlení – § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Ve zbývající části žalobu (s ohledem na neprokázání žalobcova tvrzení o uzavření zmíněné úvěrové smlouvy) zamítl. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 (odst. 2) zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“). Zohlednil, že ve věci úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly.5. Proti tomuto rozsudku (proti výrokům I. a III.) se odvolal žalovaný. Namítá, že smlouvu o poskytnutí půjčky neuzavřel (s nikým nejednal). Někdo si zjistil jeho číslo účtu, uložil si zde peníze, které ihned vybral. Žalovaný účet zrušil a věc nahlásil Policii ČR. S napadeným rozsudkem nesouhlasil (nijak se neobohatil, peníze nepřevzal). V , banka, si provedl kontrolu. Žádné peníze za rok 2024 nepřišly. O existenci žalobce nevěděl (až do napadeného rozsudku). K jednání soudu prvního stupně se dne 10. 9. 2025 dostavil. Spletl si dveře a čekal o patro níž. Když svůj omyl zjistil, bylo jednání již ukončeno.6. Žalobce s odvoláním nesouhlasil. Soud prvního stupně věc správně právně posoudil (dostatečně vyhodnotil předložené důkazy a tvrzení). Napadené rozhodnutí obstojí. Čerpání finančních prostředků žalobce doložil. Nemá technické (právní) prostředky ke zjištění, zda žalovaný skutečně čerpal finanční prostředky z bankovního účtu v jeho vlastnictví. Navrhl dotaz na , banka, . ohledně čerpání částky 17 000 Kč (účet č. , č. účtu, ). Žalobce navrhl, aby věcně správný rozsudek soudu prvního stupně odvolací soud potvrdil.7. Odvolání byl podáno osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 první věta prvá o. s. ř.). Odvolací soud odvolání projednal a napadený rozsudek (v odvoláním dotčeném rozsahu) přezkoumal (§ 212 o. s. ř. a § 212a o. s. ř.).8. Odvolání není důvodné.9. Ve skutkové rovině odvolací soud vychází z výše uvedených zjištění soudu prvního stupně. Odvolací soud s ohledem na odvolací námitky (i vyjádření žalobce k odvolání) doplnil dokazování. Učinil dotaz vůči , banka, . Uvedená banka. (dne 16. 2. 2026) sdělila, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný (, Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalovaného, účet připsána částka 17 000 Kč (VS , var. symbol, , poukázáno z účtu číslo , č. účtu, , odesílatel , právnická osoba, ., poznámka „váš , právnická osoba, úvěr“). Tím je vyvráceno tvrzení žalovaného z odvolání, že uvedenou (žádnou) částku v roce 2024 neobdržel (na svůj účet). V tomto kontextu další námitky žalovaného na zmíněná skutková zjištění nemají vliv.10. V právní rovině odvolací soud souhlasí se závěry soudu prvního stupně. Skutečností zjištěných soudem prvního stupně (ohledně neuzavření úvěrové smlouvy –žalobcem nezpochybňováno) si žalobce byl (zřejmě) vědom již při podání žaloby. O tom svědčí jeho návrh, že pokud soud nebude mít za prokázaný jeho nárok ze smlouvy o revolvingovém úvěru, má být jeho nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení (žalovaného). Za situace, kdy žalobce na účet žalovaného vyplatil částku 17 000 Kč bez právního důvodu (zde řádně uzavřené úvěrové smlouvy), tak jeho nárok na vydání bezdůvodného obohacení (pouze ve výši 16 999,99 Kč) se opírá o § 2991 o. z. Právní závěry soudu prvního stupně jsou tedy správné. I v dalším (ohledně příslušenství předmětné částky) odvolací soud (pro stručnost) odkazuje na závěry soudu prvního stupně. Soud prvního stupně správně rozhodl i o náhradě nákladů řízení.11. S ohledem na uvedené skutečnosti odvolací soud věcně správný rozsudek soudu prvního stupně (v odvoláním dotčených výrocích) potvrdil podle § 219 o. s. ř.12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. V rámci odvolacího řízení byl žalobce plně úspěšný. Proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (vyjádření k odvolání – § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. – dále jen „advokátní tarif“). Odměna za uvedený úkon právní služby představuje 1 780 Kč (§ 7 bod 5 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu). Dále náklady řízení představuje jedna paušální náhrada hotových výdajů 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a náhrada za DPH z uvedených částek, neboť zástupce žalobce je plátce DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem náklady odvolacího řízení přiznané žalobci představují částku 2 598,30 Kč.