25 CO 253/2021-338 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatele ze dne 26. 3. 2018 dané žalobkyni je neplatné (výrok I). Žalovanému a vedlejší účastnici na straně žalovaného uložil povinnost společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 51 440 Kč (výrok II). 2. Žalobkyně se žalobou doručenou okresnímu soudu dne 22. 5. 2018 domáhala určení, že je neplatné okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 26. 3. 2018 dané jí zaměstnavatelem ([anonymizováno 7 slov] [obec], dále jen„ zaměstnavatel žalobkyně“) z důvodu hrubého porušení pracovní kázně spočívajícího v neprovedení zadané inventury majetku dne 31. 8. 2017 a ve svévolném ostříhání svěřené osoby (žákyně) bez souhlasu zákonného zástupce. Pracovní poměr žalobkyně na základě žalobou napadeného právního jednání měl skončit 26. 3. 2018. Žalobkyně tvrdila, že inventarizace dne 31. 8. 2017 byla realizována z důvodu odchodu předchozí ředitelky zaměstnavatele žalobkyně [titul] [příjmení], šlo o předávací inventuru, k níž ale nebyl zpracován žádný písemný organizační akt s popsáním způsobu provedení inventury a určením osob odpovědných za její provedení; inventura byla vykonána dle ústního pokynu přímé nadřízené [titul] [příjmení], která předala žalobkyni podklady k podpisu. Žalobkyně se nedopustila žádného porušení pracovní kázně, natož pak předpisů o inventarizaci; nešlo o žádnou zákonně prováděnou inventarizaci, ale o pouhý soupis majetku narychlo vyhotovený ředitelkou zaměstnavatele žalobkyně za účelem předání její funkce. Žalobkyně nezapříčinila žádnou ztrátu majetku (ani IPodu, který byl postrádán dlouhodobě, přičemž ředitelka [titul] [příjmení] žalobkyni ubezpečila, že na soupisu z 31. 8. 2017 označí jeho odepsání). K dalšímu důvodu obsaženému v okamžitém zrušení pracovního poměru, že podepsala dne 19. 3. 2018 výslovné prohlášení o tom, že inventura 31. 8. 2017 proběhla i fyzicky, žalobkyně tvrdila, že prohlášení bylo záměrně vyhotoveno následující ředitelkou [titul] [jméno] [příjmení] a žalobkyni bylo podstrčeno k podpisu (v odpoledních hodinách, mezi dveřmi šatny, bez přítomnosti zástupce ředitelky [příjmení]) na závěrečném protokolu inventury z roku 2017, který měl být výchozím podkladem k dohledání věcí od ledna 2018 do března 2018, které se nepodařilo najít poté, co po 23. 10. 2017 po nástupu ředitelky [titul] [jméno] [příjmení] nebyla provedena řádná předávací inventura, ale naopak koncem roku 2017 proběhlo chaotické stěhování školy do jiných prostor. Žalobkyně měla za to, že 19. 3. 2018 podepisuje fakt, že již několik dnů spolu s ostatními učitelkami dohledává chybějící inventář a provádí fyzickou kontrolu. Nedopustila se lživého prohlášení, které navíc nemělo jakýkoli škodní či jiný negativní důsledek pro jejího zaměstnavatele. Třetí skutek vymezený v okamžitém zrušení pracovního poměru - ostříhání autistické žákyně - bylo nezbytným nouzovým řešením, které mělo zabránit afektivnímu výbuchu v chování žákyně. Navazovalo na předchozí obdobné zásahy žalobkyně, které proběhly bez námitek vedení školy i rodičů žákyně. Zákrok proběhl ke spokojenosti žákyně a příčina jejího afektu byla odstraněna, žákyně nebyla nijak psychicky traumatizována ani jinak psychicky poškozena. Zákrok byl ze strany žalobkyně motivován poctivým a čistým úmyslem odstranit nejjednodušším a osvědčeným způsobem příčinu zneklidnění a rozladění žákyně. Jednalo se o opakovaný zákrok, o němž se všeobecně vědělo a který v minulosti proběhl se souhlasem rodičů žákyně. V daném případě sice estetický efekt způsobil chvilkové rozladění rodičů, ti však následně přijali omluvu žalobkyně a nechtěli již záležitost řešit. Dle jejího názoru ani jeden ze tří skutků obsažených v okamžitém zrušení pracovního poměru není závažným a hrubým porušením pracovní kázně. Žalobkyně patří mezi schopné a kladně hodnocené pracovníky, s kladným ohlasem z řad jejích žáků i rodičů. Příčinu jednání zaměstnavatele žalobkyně v podobě okamžitého zrušení pracovního poměru spatřuje žalobkyně ve vzájemných rozporech mezi ní a pozdější ředitelkou [titul] [jméno] [příjmení]. Ještě po zahájení sporu probíhala jednání o narovnání se zřizovatelem zaměstnavatele žalobkyně, která byla na nejvyšším stupni pravděpodobné úspěšnosti, avšak žalovaný z jednání ustoupil s tím, že rozhodnutí ponechává na soudu. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Měl za to, že všechny tři skutky vymezené v okamžitém zrušení pracovního poměru představují dostatečně intenzivní jednání žalobkyně vedoucí ve svých důsledcích k podstatné ztrátě důvěry ze strany zaměstnavatele vůči žalobkyni. Při takové ztrátě důvěry nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby žalobkyni nadále – i jen po dobu běhu výpovědní lhůty (byla-li by dána namísto okamžitého zrušení pracovního poměru) zaměstnával. Vyzdvihl rozpory, které se objevily jednak mezi vícerými skutkovými tvrzeními žalobkyně, případně mezi nimi a její účastnickou výpovědí, a to jak ohledně tzv. inventury k 31. 8. 2017 (v žalobě uváděno provedení dokladové inventury, následně tvrzeno, že inventura vůbec neproběhla, že žalobkyně o tom ředitelku [titul] [jméno] [příjmení] informovala, dále, že existovaly seznamy, kde byly věci při inventuře odškrtávány), tak k okolnostem podpisu připojeného žalobkyní k textu sepsanému ředitelkou [titul] [jméno] [příjmení] dne 19. 3. 2018 (původní popření přítomnosti zástupce ředitelky [příjmení], později připuštění faktu jeho přítomnosti). Zároveň žalovaný zdůraznil, že je třeba přihlédnout k širším okolnostem, kdy u zaměstnavatele žalobkyně došlo k výměně ředitelky, byly zde neshody, již před výměnou probíhaly inspekce, o školu se zajímala Policie ČR Nová ředitelka [titul] [jméno] [příjmení] se snažila dát situaci do pořádku, dohledával se majetek, přičemž nová ředitelka se mohla opřít právě o posledně provedenou inventuru, o níž však (po zjištění jejího neprovedení dalšími členkami inventurní komise svědkyněmi [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení]) žalobkyně ředitelce nepravdivě tvrdila údaje uvedené v okamžitém zrušení pracovního poměru a toto tvrzení podepsala v prohlášení ze dne 19. 3. 2018. Zdůraznil, že žalobkyně jako pedagog neměla přistupovat na riziko hrozící žákyni při ostříhání, natož žákyni s mentálním postižením, která se v minulosti vůči stříhání vlasů dokonce vzpouzela. Ostříhání nebylo provedeno se souhlasem rodičů, výsledek se rodičům nelíbil a následná omluva žalobkyně vůči rodičům nemůže omluvit její faktické jednání. Uvedl též, že u žalobkyně se nejednalo o ojedinělé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci, již dříve obdržela vytýkací dopisy. 4. Vedlejší účastnice na straně žalovaného [titul] [jméno] [příjmení] (ředitelka pověřená řízením školy v době podání okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyni) též navrhla zamítnutí žaloby. Měla za to, že žalobkyně se dopustila jednání v podobě lhaní o provedení inventarizace a kontroly majetku, ať už podpisem inventurních soupisů z 31. 7. 2018, jestliže neproběhlo faktické zjišťování všeho majetku, a následným opakovaným upozorňováním vedení zaměstnavatele žalobkyně, že veškerý majetek na inventurním seznamu z 31. 8. 2017 byl před nástupem vedlejší účastnice jako ředitelky fyzicky u zaměstnavatele žalobkyně přítomen, tak i podpisem prohlášení z 19. 3. 2018. Tvrdila, že žalobkyně prováděla u svého zaměstnavatele inventury od roku 2006, byla předsedkyní dílčích komisí, dobře znala příslušné postupy a není tak rozhodné, zda skutečně k inventuře s datem 31. 8. 2017 byla úkolována pouze ústně tehdejší ředitelkou. K podpisu žalobkyně na prohlášení ze dne 19. 3. 2018 uvedla, že žalobkyni byla dána ještě šance, aby vysvětlila postup údajné inventury z 31. 8. 2017, ta však trvala na tom, že inventura proběhla. Pokud jde o ostříhání žákyně, tak ostříhání zejména ofiny, tj. vlasů v blízkosti očí dítěte, považovala za jednoznačný zásah do integrity žákyně a za situaci velmi nebezpečnou, ohrožující život samotné žákyně, tím spíše žákyně s handicapem, u níž nebylo jisté, zda zůstane v klidu sedět. 5. Usnesením ze dne 8. 2. 2019 bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví po původním žalovaném ([anonymizováno 7 slov] [obec]), kdy s ohledem na její zrušení zřizovatelem – [územní celek] a na přechod práv a závazků zaměstnavatele žalobkyně na tohoto zřizovatele bylo nadále v řízení pokračováno s ním. 6. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně jako zaměstnankyně uzavřela se zaměstnavatelem – [anonymizováno 7 slov] [obec] dne 1. 1. 2004 písemnou pracovní smlouvu, nástup do práce byl sjednán k 1. 1. 2004, druhem práce byla stanovena„ učitelka SpŠ“ se 100% úvazkem, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, místo výkonu práce u zaměstnavatele v [název] [ulice] [číslo popisné] v [obec]. Nebyly sjednány žádné speciální pracovněprávní povinnosti. Z listiny označené jako„ okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem z důvodu porušení pracovní kázně – konkrétně neprovedení