§ 58 zákoník práce – Lhůty k výpovědi a okamžitému zrušení
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 6. 2025 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 58 zákoníku práce stanovuje lhůty, ve kterých může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodu porušení povinností. Zaměstnavatel musí jednat rychle – má 3 měsíce od zjištění porušení povinnosti zaměstnancem, aby mu dal výpověď nebo s ním okamžitě zrušil pracovní poměr. (§ 58 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 6. 2025)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 3 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 15 měsíců ode dne, kdy důvod k…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…poměru v cizině do 3 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 15 měsíců ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.“
- Judikatura: na § 58 odkazuje 117 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 3 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 15 měsíců ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.
(2) Stane-li se v průběhu 3 měsíců podle odstavce 1 jednání zaměstnance, v němž je možné spatřovat porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr ještě do 3 měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel musí jednat rychle – má 3 měsíce od zjištění porušení povinnosti zaměstnancem, aby mu dal výpověď nebo s ním okamžitě zrušil pracovní poměr.
- Existuje i absolutní lhůta 15 měsíců od vzniku důvodu, po jejímž uplynutí již nelze výpověď dát, i kdyby se o důvodu zaměstnavatel dověděl později.
- Pokud se porušení povinnosti šetří jiným orgánem (např. policií), lhůta pro výpověď se prodlužuje o 3 měsíce od doby, kdy se zaměstnavatel dozví výsledek tohoto šetření.
- Pro porušení povinnosti v cizině platí lhůta 3 měsíců po návratu zaměstnance z ciziny, avšak opět nejpozději do 15 měsíců od vzniku důvodu.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel musí pečlivě sledovat lhůty, protože jejich zmeškání znamená, že již nemůže z daného důvodu rozvázat pracovní poměr.
- Lhůty se počítají ode dne, kdy se zaměstnavatel o důvodu k rozvázání pracovního poměru „dověděl“, nikoli ode dne, kdy důvod vznikl (s výjimkou absolutní lhůty 15 měsíců).
- Prodloužení lhůty kvůli šetření jiným orgánem se týká pouze situací, kdy je jednání zaměstnance předmětem takového šetření.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 58
Jak soudy aplikují § 58
Dovodil, že k výpovědi z pracovního poměru žalovaná přistoupila ve „lhůtě podle § 58 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném a účinném znění,“ neboť tak učinila do dvou měsíců ode dne, kdy se z předběžné zprávy o šetření pracovního úrazu O. K. (vyhotovené dne 1. 6. 2020) o důvodu výpovědi dozvěděla.
Otázky uvedené v dovolání pod bodem [1] - kdo nese důkazní břemeno ve vztahu k prokazování počátku běhu subjektivní prekluzivní lhůty podle § 58 odst. 1 zákoníku práce v řízeních o neplatnost rozvázání pracovního poměru, pod bodem [2] - „otázka vztahu péče řádného hospodáře a povinnosti výkonu odborné činnosti zaměstnavatele dle specifické legislativy (zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, resp. zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách) k počátku běhu subjektivní lhůty dle § 58 odst. 1 …
… výpovědi z pracovního poměru skutkově vymezena [rozhodovací praxe dospěla k závěru, že při posuzování intenzity porušení pracovních povinností je možno zohlednit i jednání, u něhož v době okamžitého zrušení pracovního poměru (tedy i výpovědi z pracovního poměru) uplynula dvouměsíční subjektivní lhůta podle ustanovení § 58 odst. 1 zákoníku práce – srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2021, sp. zn. 21 Cdo 943/2020]; v tomto případě se nejedná o nepřípustné měnění (doplňování) důvodu výpovědi ve smyslu § 50 odst. 3 věty druhé zák. práce.
Návody
Právní otázky
Související
§ 53 Okamžité zrušení (Zákoník práce)§ 53 Okamžité zrušení (Zákoník práce)§ 32 (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník)