27 Co 50/2026-151 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zastavil řízení co do zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (výrok I), dále zastavil řízení co do zaplacení úroku ve výši 42,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, (výrok II), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III), ve zbývající části, tedy co do zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, částky , částka, , úroku ve výši 20 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , žalobu zamítl (výrok IV), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V).2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky s tvrzením, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Žalobce poskytl žalovanému úvěr v částce , částka, , který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úroky v pravidelných 36měsíčních splátkách po , částka, . Dále se zavázal hradit měsíční pojistné v částce , částka, . Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, ocitl se v prodlení. Žalobce následně v souladu se smluvními ujednáními úvěr zesplatnil. Splatnou se tak stala celá dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, které se staly součástí nové jistiny úvěru. Ta činí , částka, . Do data zesplatnění úvěru žalovaný uhradil , částka, .3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Podáním ze dne , datum, vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení a úroku ve výši 49,2 % ročně z částky , částka, .5. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy se seznámil s obsahem listin, které žalobce předložil k prokázání svých skutkových tvrzení, věc posoudil dle příslušných ustanovení zák. č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů (o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú.) a zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (občanský zákoník, dále jen o.z.), zejména ust. § 2395 o.z.6. Okresní soud prioritně zkoumal, zda žalobce před poskytnutím úvěru v souladu s příslušnými ustanoveními z.s.ú. (§ 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 z.s.ú.) řádně zkoumal schopnost žalovaného úvěr uhradit. Z provedeného dokazování, zejména hodnocení klienta a výpisu z účtu žalovaného okresní soud uzavřel, že žalobce schopnost žalovaného hradit úvěr prověřil nedostatečně. Žalobce vycházel z měsíčního čistého příjmu žalovaného, který byl sice zaměstnavatelem potvrzen, ale jak bylo okresním soudem zjištěno, vlastníkem firem, ve kterých měl mít žalovaný příjmy, je sám žalovaný. Ten zjevně své příjmy korigoval dle svých momentálních zájmů. Dostatečně ověřené nebyly ani výdaje žalovaného, neboť ze zjištění okresního soudu vyplynulo, že žalovaný nebyl svobodný, jak deklaroval, ale rozvedený, nadto měl vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem. Tuto skutečnost žalobci zamlčel. Žalovaný byl též zatížen nemalými dluhy. Ačkoliv lze žalobci přisvědčit v tom, že některé údaje lze z pohledu žalobce jen těžko ověřit, nelze přehlédnout, že již ze samotného výpisu z účtu žalovaného, který byl žalobce oprávněn si vyžádat, bylo zřejmé, že žalovaný již v době uzavření smlouvy nebyl schopen dostát povinnostem z ní plynoucích.7. Sankcí za porušení povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost dlužníka je dle ust. § 87 odst. 1 z.s.ú. neplatnost smlouvy. Jde o neplatnost absolutní. Za této situace je pak vztah mezi účastníky nutno vypořádat podle zásad bezdůvodného obohacení, tedy dle ust. § 2993 o.z.8. Z provedeného dokazování dle okresního soudu vyplynulo, že žalobce poskytl žalovanému částku , částka, , žalovaný splatil pouze , částka, . Ohledně části žalobou uplatněného nároku bylo řízení ke zpětvzetí žalobce zastaveno. Žalobce má tudíž nárok pouze na vrácení rozdílu mezi uvedenými částkami. Tedy na částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. V tomto rozsahu okresní soud žalobě vyhověl.9. Ve zbývající části okresnímu soudu nezbylo než žalobu zamítnout, vycházeje ze skutečnosti, že uzavřená smlouva mezi účastníky byla shledána neplatnou. Tento závěr se přitom vztahuje i na údajně dlužné pojistné. Pakliže byla neplatná samotná smlouva, lze za neplatné považovat i ujednání o pojištění.10. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.11. Proti rozsudku, a to pouze do výroků II, IV a V, podal včas odvolání žalobce.12. Okresnímu soudu vytýkal zejména to, že se při vyhotovování rozsudku dopustil zjevných nesprávností v údajích o procentní sazbě či rozdílu mezi žalobci poskytnutými a žalovaným zaplacenými částkami. Okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí sám uvádí, že žalobce podáním ze dne , datum, vzal žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 49,2 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, . Jedná se o úrok původně smluvně sjednaný ve výši 69,2 % ročně, který žalobce v rámci částečného zpětvzetí snížil na 20 % ročně. Ve výroku II však okresní soud zjevně omylem uvedl úrok ve výši jen 42,9 % ročně. Tato procentní sazba nemá oporu v žádném podání ani v provedeném dokazování. Zjevně jde o chybu soudu při písemném vyhotovení rozsudku.13. Okresní soud též pochybil při stanovení částky, kterou má žalovaný uhradit z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce na základě neplatné smlouvy poskytl žalovanému částku , částka, , zatímco žalovaný vrátil žalobci pouze , částka, . Tyto skutečnosti ostatně vyplývají jak z provedeného dokazování, tak z odůvodnění samotného rozsudku. Rozdíl mezi poskytnutou částkou a vrácenou částkou činí , částka, . Rozsudek však přiznává žalobci pouze , částka, výrokem III, čímž došlo ke zkrácení nároku žalobce o částku , částka, . V odůvodnění rozsudku chybí jakékoliv vysvětlení či výpočet, proč byl nárok žalobce zkrácen právě o uvedenou částku. Tato částka neodpovídá žádné z položek projednávané pohledávky a neexistuje zjevný důvod, proč by žalobci neměla být přiznána. I v tomto směru se okresní soud zřejmě dopustil omylu, chyby ve výpočtu či formulaci výroků.14. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu naznačeným způsobem změnil a přiznal žalobci i zákonné úroky z prodlení z částky , částka, od , datum, až do zaplacení a dále právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.15. Krajský soud přezkoumal v mezích podaného odvolání rozsudek okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.16. Okresní soud v posuzované věci vyslovil závěr (odvoláním nezpochybněný), že smlouva o úvěru ze dne , datum, uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neplatná (§ 86 a 87 z.s.ú.). Důsledkem této skutečnosti je, že vzájemné vztahy mezi účastníky je nutno vypořádat dle zásad bezdůvodného obohacení plynoucích z ust. § 2993 o.z. Potud lze závěry okresního soudu považovat za správné a ostatně žalobcem nesporované.17. Ačkoliv žalobce sdílel skutkové i právní závěry okresního soudu, v odvolání mu vytýkal, že nesprávně zohlednil částečné zpětvzetí žaloby a současně se dopustil numerické chyby, v jejímž důsledku nevyčerpal zcela předmět řízení. V těchto výhradách lze žalobci přisvědčit.18. Žalobce předně podáním ze dne , datum, vzal žalobu částečně zpět co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení a ohledně úroku ve výši 49,2 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , avšak okresní soud ve výroku II řízení zastavil toliko co do zaplacení úroku ve výši 42,9 %, což je v kontextu odůvodnění rozsudku okresního soudu zjevná písařská chyba.19. Dále okresní soud v odůvodnění rozsudku pod bodem 14. konstatuje, že žalobce poskytl žalovanému celkem částku , částka, , přičemž žalovaným bylo uhrazeno , částka, . Okresní soud správně uzavírá, že žalobce má nárok na vrácení částky představující rozdíl vyplacené částky a částky uhrazené (, částka, – , částka, ), což je podle okresního soudu sice částka , částka, , avšak ve výroku III žalovanému ukládá zaplatit žalobci , částka, (ačkoliv rozdíl uvedených částek činí , částka, ) spolu se zákonným úrokem z prodlení. I v této části se okresní soud dopustil zjevné chyby ve výpočtu částky žalobci právem náležející, když ve zbývajícím rozsahu výrokem IV žalobu zamítl.20. Žalobce proto okresnímu soudu opodstatněně vytýká, že jeho nárok zkrátil o částku , částka, s příslušenstvím a z odůvodnění rozsudku neplyne, proč tato částka žalobci přiznána nebyla.21. Odvolací soud proto vycházeje ze shora rozvedených skutečností rozsudek okresního soudu ve výroku II, s ohledem na zjevnou písařskou chybu okresního soudu sice potvrdil (§ 219 o.s.ř.), avšak ve správném znění, jímž zohlednil, v jakém p