27 CO 55/2022-464 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 87 326 Kč s příslušenstvím (výrok I), žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 105 599,35 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného (výrok II) a dále žalobci uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení 10 930 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky z titulu mezi účastníky uzavřené smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla oprava motoru vozidla [anonymizována čtyři slova]. Ústní smlouvu o dílo žalobce uzavřel se žalovaným přibližně v první polovině srpna roku 2015 v bydlišti svého bratra [jméno] [příjmení]. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný dne 17. 9. 2015 zahájil provádění díla. Vlivem nesprávného postupu žalovaného však došlo k poškození obalu převodovky, předního diferenciálu a poškození kardanové hřídele vozidla. Ačkoliv žalovaný přislíbil žalobci výměnu zničených součástí vozidla a posléze finanční kompenzaci, ke smírnému řešení nedošlo. Žalobce následně zajistil opravu u pana [jméno] [příjmení], neboť žalovaný odmítl opravu dokončit. Žalobce nechal vypracovat znalecký posudek znalcem [titul] [jméno] [příjmení], který určil, že ke vzniku škody došlo výlučně vlivem nesprávně provedené demontáže motoru vozidla při žalovaným prováděné opravě. Náklady nezbytné na uvedení vozidla do původního stavu znalec vyčíslil na 87 326 Kč a zaplacení této částky se žalobce domáhal. 3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Předně odmítal, že by se žalobcem uzavřel jakoukoliv smlouvu, neboť žalobce nezná a nikdy se s ním nesetkal. Ve věci opravy vozidla [anonymizováno] se na žalovaného obrátil bratr žalobce [jméno] [příjmení] a s ním byla uzavřena dohoda týkající se opravy vozidla. [jméno] [příjmení] se naopak zavázal provést zednické práce na rekonstrukci rodinného domu žalovaného. K provedení zednických prací však fakticky nedošlo, a protože [jméno] [příjmení] nesplnil svou část dohody, žalovaný přerušil opravu vozidla [anonymizováno]. V té době byla na předmětném vozidle provedena toliko demontáž motoru, přičemž během tohoto úkonu k žádnému poškození vozidla uváděnému žalobcem nedošlo. Rozebrané vozidlo si následně [jméno] [příjmení] odvezl. Žalovaný tedy prioritně namítal nedostatek aktivní legitimace žalobce, a i pro případ, že by podle soudu k uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky došlo, má žalovaný za to, že tato smlouva nemůže být platná, neboť smluvní strany se nedohodly na podstatných náležitostech smlouvy. Žalovaný konečně odmítl i závěry znaleckého posudku znalce [příjmení], který vycházel z nepravdivých tvrzení žalobce a bez objektivního znaleckého zkoumání určil údajný chybný postup žalovaného při demontáži motoru. To žalovaný odmítá, neboť použil správný technologický postup, demontáž byla provedena standardním způsobem a nedošlo při ní ke vzniku žádných škod. 4. Okresní soud po provedeném dokazování, výslechu účastníků, svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a po seznámení se s obsahy znaleckých posudků znalce [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], zpracovatele revizního znaleckého posudku, a po výslechu všech jmenovaných znalců, dospěl k závěru, že žalobu nelze považovat za důvodnou. 5. Okresní soud současně vyložil, z jakého důvodu neprovedl další účastníky označené důkazy, včetně doplňku č. 2 znaleckého posudku znalce [příjmení] a výslechu tohoto znalce. 6. Nárok uplatněný v žalobě okresní soud posoudil podle ust. § 2894 a násl., zejména pak ust. § 2944, § 2951 a § 2969 zák. č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů (občanský zákoník). 7. Okresní soud uzavřel, že předpokladem pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody, které se žalobce po žalovaném domáhal, je protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním a zavinění škůdce. Okresní soud poznamenal, že žalobce sice tvrdil, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla oprava motoru vozidla žalobce, avšak svého nároku se domáhal z titulu náhrady škody. Okresní soud se tudíž nezabýval námitkou nedostatku aktivní legitimace vznesenou žalovaným, neboť v případě odpovědnosti za škodu, je oprávněným subjektem poškozený. V posuzované věci tedy žalobce jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. 8. Mezi účastníky pak nebylo sporu o tom, že dne 17. 9. 2015 provedl žalovaný demontáž motoru vozidla žalobce. Sporné bylo, zda žalovaným zvoleným a realizovaným demontážním postupem došlo k poškození motoru vozidla žalobce v tvrzeném rozsahu. Žalobce na podporu a k prokázání svých tvrzení předložil znalecký posudek znalce [titul] [příjmení], k němuž žalovaný vznesl řadu připomínek a námitek. Okresní soud proto ustanovil k posouzení sporných skutečností znalcem z oboru doprava, ekonomika a strojírenství [titul] [příjmení]. Ze závěrů znaleckého posudku jmenovaného znalce i jeho výslechu před soudem vyplynulo, že k poškození obalu i celé rozvodovky předního diferenciálu a k poškození kardanové hřídele nemohlo dojít při popsané demontáži motoru. Žalovaný podle závěru znalce vznik tvrzené škody na motoru vozidla žalobce nezapříčinil. K námitkám žalobce okresní soud následně ustanovil znalce [titul] [jméno] [jméno], kterému uložil vypracovat revizní znalecký posudek, přičemž znalec [jméno] se vyjádřil nejen k obsahu a závěrům znaleckého posudku znalce [příjmení] a znalce [příjmení], ale současně dospěl k přesvědčivému závěru, že při demontáži agregátu vozidla v září roku 2015 nemohlo dojít k poškození rozvodovky a poškození kloubového hřídele tak, jak je deklarováno. Při žalovaným provedené demontáži nemohla podle znalce vzniknout na vozidle žalobce žádná škoda. Okresní soud konstatoval, že [titul] [jméno] při svém výslechu obhájil závěry znaleckého posudku, podrobně se vypořádal s námitkami a dotazy účastníků a vyčerpávajícím způsobem se vyjádřil k předmětu celého sporu. 9. Okresní soud za takto zjištěného skutkového stavu uzavřel, že žaloba není důvodná. V případě soudně uplatněného nároku na náhradu škody je nezbytné naplnění všech prvků odpovědnostního vztahu, tedy uvedení a prokázání, jaká právní povinnost byla porušena, jaká vznikla škoda, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění škůdce. Žalobci se však nepodařilo prokázat, že by v souzené věci byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu a okresní soud proto žalobu zamítl. Ve věci úspěšnému žalovanému okresní soud přiznal právo na náhradu nákladů vůči neúspěšnému žalobci. Dále žalobci uložil povinnost nahradit České republice ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení státu. 10. Proti rozsudku podal včas odvolání žalobce. Okresnímu soudu vytýkal, že neúplně zjistil skutkový stav, neprovedl všechny navržené důkazy, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc i nesprávně právně posoudil. Okresní soud své závěry opřel zejména o znalecké posudky [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení], kteří dospěli k opačnému závěru než znalec [titul] [příjmení]. Závěry posudků znalců [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] sporoval [titul] [příjmení] i ve svém doplnění znaleckého posudku, který však okresní soud k důkazu neprovedl. Ve shodném duchu posudek [titul] [příjmení] hodnotil v písemném vyjádření i znalec [titul] [příjmení]. Nesprávnosti posudku [titul] [příjmení] pak mohou dle žalobce mít vliv i na závěry posudku [titul] [příjmení], který sám poškozené díly neviděl a do značné míry vycházel právě z tvrzení [titul] [příjmení]. Takový postup žalobce považuje za nesprávný. Neprovedení důkazu dodatkem č. 2 posudku [titul] [příjmení] je pochybením soudu prvního stupně, a pakliže se okresní soud objektivními zjištěními jmenovaného znalce nezabýval a nekonfrontoval s jeho závěry oba předchozí znalce nebo minimálně [titul] [jméno], nemohl dospět ke správným skutkovým zjištěním, které jsou pro rozhodnutí ve věci stěžejní. Okresní soud podle žalobce nesprávně hodnotil i některé další v řízení provedené důkazy, zejména skutečnosti podávající se z výslechu svědka [jméno] [příjmení], který dostatečně popsal to, co viděl, a pořídil i fotodokumentaci. Jeho výpověď přinesla ucelený pohled na situaci, která nastala během opravy. Přesto okresní soud založil své rozhodnutí především na znaleckých posudcích [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení]. Žalobce je přesvědčen, že doplněním znaleckého posudku č. 2 znalce [příjmení] jsou závěry obou uvedených znalců vyvráceny, a naopak je podpořen závěr znalce [příjmení] o tom, že žalovaný pochybil při provádění opravy, čímž došlo ke vzniku škody v žalované výši. Žalobce proto navrhl změnu rozsudku okresního soudu a vyhovění žalobě, příp. zrušení rozsudku a vrácení věci okresním