23 C 1/2019 — Krajský soud v Ostravě

1. Podaným návrhem se žalobce domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud nahradil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj č. j. /číslo jednací/ , sp. zn. /značka/a sp. zn. /značka/ z /datum/ tak, že dalšímu účastníkovi jako oprávněné osobě se nevydává část pozemku p. č. /číslo/ v k. ú. [obec], která je zastavěna stavbou místní komunikace ve vlastnictví [územní celek]. 2. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že další účastník jako oprávněná osoba ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen„ zákon o MVC“) podal řádně a včas výzvu k vydání mj. shora uvedeného pozemku a následně z důvodů neuzavření dohody o vydání pozemků podal v zákonné lhůtě jako oprávněná osoba návrh na jejich vydání dle § 9 odst. 6 zákona o MVC. Správní orgán výše uvedeným rozhodnutím vydal oprávněné osobě celý pozemek p. č. /číslo/v k. ú. [obec]. S výše uvedeným rozhodnutím správního orgánu žalobce nesouhlasí, neboť má za to, že část předmětného pozemku neměla být vydána. Uvedl, že část předmětného pozemku je zastavěna stavbou místní komunikace ve vlastnictví [územní celek] a je tedy zde překážka vydání ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona o MVC. Žalobce má za to, že správní orgán nesprávně zjistil skutkový stav a současně neprovedl řádné hodnocení důkazů navržených žalobcem. Uvedl, že rozhodnutí správního orgánu bylo vydáno v rozporu se zákonem a tímto byl žalobce dotčen na svých právech. 3. Další účastník ve svém vyjádření ze dne /datum/ uvedl, že dle sdělení [územní celek] vyplývá, že část pozemku p. č. /číslo/ v. ú. [obec] je částečně dotčena stavbou místní komunikace, a to od točny po dopravní zákazovou značku před mostem. Uvedl, že přesné vymezení žalobního nároku je však věcí žalobce, který musí předložit geometrický plán pro oddělení části pozemku, jejíž nevydání se domáhá. Dále uvedl, že pokud bude geometrický plán odpovídat sdělení [územní celek], tedy bude oddělena část pozemku od točny po zákazovou značku, účastník žalobu uzná. 4. V návaznosti na sdělení účastníka nechal žalobce k upřesnění žaloby vypracovat geometrický plán [číslo] vyhotoveného /název/, kterým byl oddělen pozemek p. č. /číslo/ z pozemku p. č. /číslo/. Pozemek p. č. /číslo/ je dotčen stavbou místní komunikace. Žalobce uvedl, že respektoval a zohlednil názor účastníka, včetně jím zaslaných ortofotomap a nákresů. 5. Další účastník ve svém vyjádření ze dne /datum/ uvedl, že pozemek p. č. /číslo/ v k. ú. [obec] dle geometrického plánu [číslo] přesně neodpovídá zákresu, který účastník předložil soudu /datum/. Uvedl, že se však účastníci dohodli, že účastník nárok uzná s tím, že každý z účastníků se vzdá práva na náhradu nákladů řízení. Účastník tímto výslovně uznal nárok žalobce na nevydání pozemku p. č. /číslo/ v k. ú. [obec] dle geometrického plánu [číslo]. 6. Žalobce ve svém sdělení ze dne /datum/ uvedl, že s ohledem na uznání nároku žalobce dalším účastníkem se vzdává nároku na náhradu nákladů řízení. 7. Za souhlasu účastníků (§ 115a o. s. ř.) soud o žalobě rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání. 8. Po provedeném řízení soud zjistil následující skutkový stav. 9. Z obsahu rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj č. j. /číslo jednací/, sp. zn. /značka/ a sp. zn. /značka/ z /datum/ soud zjistil, že oprávněná osoba řádně a včas uplatnila nárok na vydání majetku dle zákona o MVC. Vzhledem k tomu, že mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou nedošlo k uzavření dohody o vydání nemovitostí, podala oprávněná osoba návrh na vydání zemědělských nemovitostí dle § 9 odst. 6 zákona o MVC. Správní orgán zjistil, že došlo k odnětí pozemků bez náhrady ve smyslu § 5 písm. a) zákona o MVC a že k předmětným nemovitostem je právním nástupcem /název/. Správní orgán došel ke zjištění, že část pozemku p. č. /číslo( v k. ú. [obec] je zastavěna místní komunikací se zpevněným povrchem, která je zařazena do pasportu místních komunikací. Správní orgán dospěl k závěru, že vydání části pozemku p č 3572//1 brání překážka ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona MVC, a proto část pozemku p. č. /číslo/ oddělanou geometrickým plánem [číslo] ze dne /datum/ výrokem č. II rozhodnutím správního orgánu nevydal. Zbývající část pozemku označeného dle geometrického plánu [číslo] ze dne /datum/ jako KN p. č. /číslo/ správní orgán vydal výrokem č. I správního rozhodnutí oprávněné osobě, neboť dle správního orgánu tomuto nebránila žádná z překážek vydání ve smyslu § 8 zákona o MVC. 10. Ze sdělení [územní celek] ze dne /datum/ soud zjistil, že pozemek p. č. /číslo/ je dotčen místní komunikací ve vlastnictví obce po zákazovou značku B11 s podtabulkou umístěnou před neoznačeným mostem přes bezejmenný vodní tok. 11. Z geometrického plánu ze dne /datum/ [číslo] vyhotoveného/název/ předloženého žalobcem soud zjistil, že pozemek p. č. /číslo/ byl rozdělen na pozemky p. č. /číslo/ o výměře 10.127 m2 a p. č. /číslo/ o výměře 275 m2. Předmětné pozemky se nachází v k. ú. [obec]. 12. Z hlediska skutkového soud konstatuje, že ostatní důkazy neprovedl. Byly provedeny důkazy jen v rozsahu nezbytném pro posouzení souladu uznání s předpisy práva hmotného (153 a o. s. ř., 245 o. s. ř.). 13. Na výše uvedený zjištěný skutkový stav soud aplikoval příslušná ustanovení zák. č. 428/2012 Sb. (dále jen„ zákon o MVC“), kdy klíčovým se v posuzované věci jeví ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona o MVC, dále soud přihlédl k vymezení základních právních pojmů naukou občanského práva (s respektem k jinému obsahovému vymezení některých pojmů právem správním), přihlédl k existující bohaté judikatuře vysokých soudů. 14. Dle § 153a o. s. ř. plátí, že uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. 15. Dle § 245 o. s. ř. platí, že není-li v V. části o. s. ř. uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona. 16. Dle § 250c odst. 3 o. s. ř. platí, že ustanovení § 114b se nepoužije. 17. Dle § 8 odst. 1 zákona písm. a) o MVC platí, že Věc nelze vydat v případě, že se jedná o zastavěný pozemek; za zastavěný pozemek se považuje část pozemku, která byla poté, kdy se stala předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, zastavěna stavbou nebo částí stavby schopnou samostatného užívání (dále jen„ stavba“), byla-li stavba zřízena v souladu se stavebním zákonem5 a je užívána, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby; za zastavěný pozemek se rovněž považuje část pozemku zastavěná stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby než je stát nebo oprávněná osoba, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby. 18. Dle zcela převažující judikatury jsou místní komunikace samostatnými stavbami a věcmi v právním slova smyslu – viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 4 Co 170/2016, 4 Co 193/2015 a 4 Co 166/2016, 4 Co 189/2016 tamním soudem zformulovaná právě ve věcech majetkového vyrovnání s církvemi. 19. Vydání rozsudku pro uznání je v souladu s předpisy práva hmotného (§8 odst. 1 písm. a) zákona o MVC) i práva procesního (§153a o. s. ř., 250c odst. 3 o. s. ř.). Z výše uvedeného tak vyplývá, že rozsudek pro uznání na základě výslovného uznání žalobního žádání účastníkem je přípustný i ve věcech dle části páté o. s. ř. 103. Při existenci výslovného prohlášení dalšího účastníka řízení (tedy účastníka v postavení zcela obdobném postavení žalovaného ve sporném řízení) a při souladu žalobcem uplatněného nároku s předpisy práva hmotného a procesního tedy soud výrokem č. I. tohoto rozhodnutí žalobě vyhověl a v rozsahu v něm uvedeném nahradil rozhodnutí správního orgánu, rovněž specifikované ve výroku I. rozhodnutí. 20. Výrokem č. II. rozhodnutí soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků řízení s ohledem na jejich souladný návrh nepřiznal náhradu nákladů řízení.