11 CO 123/2022-332 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 814.670,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení (odstavec I. výroku), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 94.344 Kč (odstavec II. výroku). Soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání s tím, že se žalovaný nedostavil k jednání nařízenému na den 21. 9. 2021 bez řádné a včasné omluvy. 2. Rozsudek napadl včas podaným odvoláním žalovaný. Namítal, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Tvrdil, že dne 10. 9. 2021 doručil okresnímu soudu svou omluvu s řádným zdůvodněním včetně lékařských zpráv v příloze. Okresní soud bagatelizuje zdravotní stav žalovaného až tak, že jej poučuje, jak se má dopravit a kde se má ubytovat, a to bez znalosti komplikací vyplývajících z diagnózy žalovaného. K námitce okresního soudu o nemožnosti existence dvou obvodních lékařů uvedl, že šlo o zastupující lékařku v čase letních prázdnin. Domáhal se změny napadeného rozhodnutí tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává. 3. Žalobce navrhoval potvrzení napadeného rozsudku s tím, že byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání splněny nebyly. 5. Z obsahu spisu se podává, že žalobou ze dne 6. 4. 2021 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 814.670,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Ve skutkových tvrzeních uvedl, že je synem zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum] a je jediným zákonným dědicem a současně nepominutelným dědicem zůstavitelky. Žalovaný jako bratr zůstavitelky je jejím závětním dědicem. Na základě označeného usnesení dědického soudu, které nabylo právní moci dne 25. 1. 2021, bylo potvrzeno dědictví žalovanému, kdy čistá hodnota pozůstalosti byla oceněna částkou 3.287.011,20 Kč, zůstavitelka v roce 2012 učinila právní jednání ve formě notářského zápisu, kterým pro případ své smrti povolala závětním dědicem žalovaného a současně prohlásila listinou o vydědění, že vydědila svého syna – žalobce z důvodu ust. § 469a odst. 1 písm. d) obč. zák., protože o ni neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. Následně blíže tento tvrzený nezájem odůvodnila. Žalobce tvrdil, že byl z důvodů uvedených v žalobě vyděděn neplatně a jako nepominutelnému dědici mu náleží povinný díl z pozůstalosti, který činí 814.670,55 Kč. 6. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne 3. 6. 2021, nesouhlasil s žalobou a popsal důvody, které zůstavitelku vedly k vydědění syna – žalobce. Nesouhlasil ani se stanovenou výší uplatněného nároku. Ve svém vyjádření označil důkazy, kterých se dovolával, a to především listiny. 7. Žalovaný je státním příslušníkem [země], zde má také bydliště. Spor se vede o výplatu zákonného dědického podílu, bude se řešit otázka, zda byl žalobce platně vyděděn či nikoliv. Mezinárodní příslušnost v této věci není v nařízení Brusel I bis upravena, ve smlouvě mezi [země] [anonymizováno] a [země] o právní pomoci č. 209/1993 Sb. rovněž ne; je proto nutné vycházet ze zákona o mezinárodním právu soukromém č. 91/ 2012 Sb. Dle § 74 odst. 1 zákona byla dána pravomoc k projednání dědictví po zůstavitelce českého soudu, okresní soud správně dovodil mezinárodní příslušnost českých soudů z § 88 písm. c) o. s. ř. 8. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 31. 8. 2021, předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 6. 7. 2021 včetně poučení o možnosti vydat rozsudek pro zmeškání. Zároveň byla k jednání předvolána svědkyně [jméno] [příjmení], žalovaného manželka. Na č. l. 120 se nachází záznam o nahlížení do spisu, dle kterého se dne 16. 8. 2021 dostavil do kanceláře informačního oddělení okresního soudu [jméno] [příjmení] a jeho manželka [jméno] [příjmení], žalovaný nahlížel v době od 9:35 hod. do 10:20 hod. do spisu a pořídil si fotokopie vlastním záznamovým zařízením. Na č. l. 121 se nachází plná moc žalovaného udělená jeho manželce [jméno] [příjmení] k nahlížení do předmětného spisu. Podáním ze dne 25. 8. 2021 se žalovaný omluvil z nařízeného jednání a zároveň se omluvila svědkyně [jméno] [příjmení]. Omluvu učinili ze zdravotních důvodů a doložili potvrzení lékaře. Z potvrzení lékařky [titul] [jméno] [příjmení], všeobecné lékařky pro dospělé, se sídlem [adresa], že žalovaný je k uvedenému dni práceneschopný a jeho zdravotní stav neumožňuje účast na soudním jednání. Stejné potvrzení bylo vydáno ve vztahu ke svědkyni [jméno] [příjmení]. Jednání bylo s ohledem na omluvu přenařízeno na termín 21. 9. 2021 a žalovaný k němu byl předvolán s poučením o možnosti vydat rozsudek pro zmeškání. Dne 10. 9. 2021 došla okresnímu soudu omluva žalovaného z jednání. Žalovaný se omluvil z důvodu přetrvávajících vážných zdravotních problémů a odkázal na přiloženou lékařskou zprávu a potvrzení ošetřujícího lékaře ze dne 9. 9. 2021. Tvrdil, že ošetřující lékař nedoporučil cestovat žalovanému a sám vyhodnotil stav žalovaného jako nevhodný pro absolvování soudního jednání vzdáleného do místa bydliště žalovaného. Žalovaný požádal o odročení jednání. 9. Z lékařské zprávy (č. l. 172-174) bylo zjištěno, že žalovaný trpí bolestmi páteře a obou dolních končetin, je indikována [onemocnění] [anonymizována tři slova], je plánována hospitalizace na neurochirurgické klinice [datum]. Zpráva je datována [datum]. Z další zprávy kardiologické ambulance ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný trpí metabolickým syndromem. Ze zprávy lékařky [titul] [jméno] [příjmení], všeobecné praktické lékařky pro dospělé, se sídlem [adresa], že žalovaný je k uvedenému datu práceneschopný a jeho zdravotní stav neumožňuje transport motorovým vozidlem na delší cestu za účelem účasti na soudním jednání dne 21. 9. 2021. K tomu sdělil okresní soud žalovanému prostřednictvím elektronické pošty (č. l. 181), že jeho omluva byla vyhodnocena jako účelová a vzhledem k tomu, že zdravotní problémy nebránily žalovanému v nahlížení do spisu dne 16. 8. 2021, bude soud uvedeného dne jednat. Na další podání žalovaného ze dne 17. 9. 2021, ve kterém vyjádřil nesouhlas s tímto postupem soudu a opětovně se omluvil, již nebylo reagováno a dne 21. 9. 2021 proběhlo jednání před okresním soudem, u kterého přítomná právní zástupkyně žalobce navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Tímto rozsudkem bylo posléze rozhodnuto. 10. Z lékařské zprávy [ambulance] [anonymizována tři slova], lékařky [titul] [jméno] [příjmení], neurologa, ze dne [datum] (č. l. 279) bylo zjištěno, že žalovaný je po operaci [diagnóza] [anonymizováno 6 slov]), operace proběhla [datum]. Stejná skutečnost byla zjištěna z propouštěcí zprávy [klinika] [anonymizována dvě slova] z [datum] (č. l. 281-283). 11. Dle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 12. Odvolací soud má za to, že podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání splněny nebyly. Dle judikatury Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 394/05) soud v každém jednotlivém případě musí pečlivě zejména uvážit, zda byly splněny zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a zda důvod zmeškání žalovaného při prvním jednání je omluvitelný. Při rozhodování o případném vydání rozsudku pro zmeškání by měl vzít v úvahu rovněž předchozí procesní aktivitu žalovaného a hlavně by měl v každém jednotlivém případě přihlédnout k povaze předmětu sporu. Z uvedeného vyplývá, že k vydání rozsudku pro zmeškání by měl soud přistupovat uvážlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž nezájem na straně žalovaného je zřejmý, kdy je žalovaný skutečně nečinný (což vyplývá např. z obsahu a frekvence již dříve učiněných procesních úkonů) a odmítá se aktivně podílet na soudním procesu, či úmyslně soudní řízení protahuje. Prioritou v soudním řízení musí vždy zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení, kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných v zájmu účastníků. Podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě. Ve sporných a hraničních případech není jeho vydání na místě. V rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 329/2008 Ústavní soud uvedl, že funkcí rozsudku pro zmeškání není jakkoliv urychlit řízení, ale urychlit řízení za pomocí uplatnění skutkové domněnky nepříznivé tomu, vůči němuž je rozsudek pro zmeškání vynesen. 13. Žalovaného nelze považovat za účastníka, který by byl v řízení pasivní a nepodílel se aktivně na obhajobě svých práv. O tom svědčí jak vyjádření žalovaného sho