16 CO 178/2022-2422 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud napadeným rozsudkem určil, že existuje pracovní poměr žalobkyně vůči žalované vzniklý dne [datum] se sjednaným druhem práce„ vedoucí personálního oddělení“, a žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 83 470,50 Kč Okresní soud učinil po provedeném dokazování následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně byla na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnaná u žalované jako vedoucí personálního oddělení. Místo výkonu práce bylo sjednáno v sídle žalované s tím, že žalobkyně běžně absolvovala pochůzky či pracovní cesty k úřadům, pojišťovnám či jiným institucím. V některých dnech jí bylo taktéž umožněno vykonávat pracovní činnost z domova. Do pracovní náplně žalobkyně spadala celá řada oblastí dle podrobně specifikovaného popisu pracovní funkce„ vedoucí personálního oddělení“, dále pak vykonávala i další práce, jimiž byla pověřena předsedou představenstva, přičemž panovala dlouhodobá vzájemná shoda na tom, o jaké práce se jedná. Konkrétně z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně v rámci své pracovní pozice poskytovala součinnost soudním exekutorům a soudům ohledně zaměstnanců žalované, komunikovala se zdravotními pojišťovnami, ČSSZ, úřadem práce, poskytovala za žalovanou součinnost v rámci kontrol příslušných institucí, žádala pojišťovny o vystavení potvrzení o bezdlužnosti apod. Podávala přihlášky a odhlášky zaměstnanců žalované u zdravotních pojišťoven a OSSZ, vystavovala zaměstnancům potvrzení o zaměstnání, uzavírala s nimi za žalovanou pracovní smlouvy či je ukončovala dohodou/ve zkušební době, prováděla nábor a zaškolení zaměstnanců, odesílala je ke zdravotním prohlídkám, předávala jim popis jejich pracovních pozic apod. Dále žalobkyně řešila např. směrnice pro referentská vozidla a pro pracovní úrazy, záležitosti BOZP, cenové nabídky na ošacení zaměstnanců, interní audit u žalované, pojištění služebních vozidel, služební telefony apod. Pracovní poměr žalobkyně byl ukončen výpovědí zaměstnavatele danou z důvodu organizačních změn, a to k datu [datum], kdy uplynula dvouměsíční výpovědní doba. Žalobkyně však i nadále bez přestávky docházela do zaměstnání a vykonávala zde zcela totožné pracovní činnosti jako do [datum]. Práci vykonávala pro žalovanou až do října [rok], kdy po celou dobu byla přihlášena u zdravotní pojišťovny a OSSZ a byla jí rovněž vyplácena mzda. V říjnu [rok] bylo následně žalobkyni předsedou představenstva (a manželem v jedné osobě) zamezeno ve vstupu na pracoviště, a to v návaznosti na soukromý manželský konflikt (manžel nalezl intimní videa žalobkyně a jejího přítele). Došlo rovněž k výměně zámku od vstupních dveří do kanceláře personálního oddělení. V rozmezí let [rok] – [rok] byla žalobkyně rovněž členkou představenstva žalované. Navenek z této pozice za společnost nikterak nejednala (k tomu byl oprávněn pouze předseda představenstva samostatně), interně se pak účastnila jednání a zasedání představenstva, v jejichž rámci se řešily vesměs otázky vrcholného managementu, jako např. vyhodnocování ekonomické situace společnosti, obsazování orgánů společnosti či vedoucích pozic, návrhy rozpočtu, finanční plány, plány investic, otázka dozorového auditu apod. Z titulu výkonu funkce členky představenstva nebyla žalobkyni vyplácena žádná finanční odměna. 2. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, přestože již podala žalobu na plnění (a to na náhradu mzdy), neboť mezi účastníky panuje v otázce existence nově založeného pracovního poměru diametrálně odlišný postoj, přičemž řešení dané otázky je stěžejní pro celou řadu oblastí a nároků (nárok na mzdu/náhradu mzdy, na dovolenou, na úhradu zdravotního a sociálního pojištění, na zápočet doby trvání pracovního poměru pro účely důchodového zabezpečení apod.). Právě vyřešení otázky existence nově založeného pracovního poměru může postavit najisto nejasný právní vztah účastníků a může tak vyřešit nejen otázku základu případné žaloby na peněžité plnění, nýbrž i existenci ostatních práv a povinností, které z tvrzeného pracovního poměru plynou. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že předchozí pracovní poměr žalobkyně založený pracovní smlouvou z roku [rok] zanikl na základě výpovědi z pracovního poměru k datu [datum], stěžejní spornou otázkou bylo posouzení, zda došlo následně od [datum] ke konkludentnímu sjednání„ nové“ pracovní smlouvy a zda takto vzniklý pracovní poměr mezi účastníky i nadále trvá. Podle § 34 odst. 2 zákoníku práce musí být sice pracovní smlouva uzavřena písemně, ovšem podle § 20 zákoníku práce se nelze dovolávat její neplatnosti jen pro nedostatek formy, bylo-li již započato s plněním. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že ačkoli byl původní pracovní poměr žalobkyně k datu [datum] ukončen, tato i nadále (de facto bez jakékoli přestávky) docházela do zaměstnání a vykonávala zcela totožné činnosti jako doposud – prováděla nábor nových zaměstnanců, jejich proškolení, zajišťovala jejich lékařské prohlídky, činila přihlášky a odhlášky zaměstnanců u zdravotních pojišťoven a OSSZ, komunikovala s příslušnými institucemi, se soudy a soudními exekutory, chystala předsedovi představenstva podklady k podpisu a řešila celou řadu dalších záležitostí. I nadále tedy vykonávala činnosti, které měla podle pracovní náplně a dohody s předsedou představenstva na starosti vedoucí personálního oddělení. Bylo prokázáno, že účastníci založili od [datum] nový pracovní poměr, kdy se dohodli na druhu práce (vedoucí personálního oddělení), místě výkonu práce (žalobkyně docházela do sídla žalované a dle potřeby jí bylo umožněno vykonávat práci z domova), a dní nástupu do práce (s ohledem na prokázanou kontinuitu lze akceptovat žalobní tvrzení, že k založení nového pracovního poměru došlo ihned k [datum], kdy není vyloučeno, aby den nástupu do práce připadal na den pracovního klidu). O tom, že žalovaná mínila žalobkyni od [datum] i nadále zaměstnávat, svědčí podle názoru okresního soudu celá řada skutečností. Žalovaná platila žalobkyni až do října [rok] mzdu, žalobkyně byla jako zaměstnanec žalované řádně přihlášena ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění (k odhlášení k datu [datum] došlo až zpětně dne [datum]), bylo jí umožněno docházet do sídla žalované a vykonávat zde pracovní činnost (k výměně zámku kanceláře a k zamezení přístupu došlo až v říjnu [rok]) apod. Daný záměr žalované je zcela zřejmý rovněž z počínání samotného předsedy jejího představenstva, který např. ještě dne [datum], kdy podával na žalobkyni trestní oznámení, sám do policejního protokolu uvedl, že jmenovaná je zaměstnaná u žalované na pozici vedoucí personálního oddělení a má platnou pracovní smlouvu, že je jí vyplácena mzda apod. Dále poukázal na žalobkyní doloženou SMS konverzaci, z níž je zřejmé, že i v době po [datum] řešila řadu pracovních záležitostí se svým manželem, který nikdy nevyjádřil nesouhlas s jakýmkoli počínáním žalobkyně. Obrana žalované, že mzda byla žalobkyni vyplácena protiprávně a bez vědomí jejího manžela, neobstojí, protože mzdu zasílal žalobkyni na účet přímo její manžel jako předseda představenstva. Navíc žalovaná v tomto směru v průběhu řízení svá tvrzení měnila. V neposlední řadě okresní soud zmínil rovněž jistý„ schizofrenní“ přístup žalované, která na jedné straně tvrdila, že žalobkyně nemohla po [datum] práci vedoucí personálního oddělení vykonávat, protože tato pozice měla být již od jara [rok] zrušena, na druhou stranu se následně snažila výpověď z pracovního poměru odvolat, což si vzájemně odporuje. Jako ryze účelové vyhodnotil tvrzení žalované, že žalobkyni bylo umožněno až do října [rok] docházet na pracoviště, protože do té doby nikomu nepředala svou pracovní pozici. Soud naopak považoval za prokázané (zejména účastnickou výpovědí žalobkyně a výpovědí svědka [příjmení]), že předseda představenstva žalované v říjnu [rok] bez dalšího zabránil žalobkyni ve vstupu na pracoviště poté, co eskaloval jejich vzájemný manželský konflikt. Okresní soud se zabýval také souběhem funkcí žalobkyně, a to se závěrem, že se o nepřípustný souběh nejednalo. Navázání pracovněprávního vztahu nebrání obecně vzato skutečnost, že fyzická osoba je členem statutárního orgánu zaměstnavatele. Podmínkou ale je, že obsah takového pracovněprávního vztahu nemůže být shodný s obsahem činnosti statutárního orgánu a může se týkat jen činností od práce statutárního orgánu (jeho člena) odlišných. V daném případě žalobkyní vykonávané činnosti vedoucí personálního oddělení nelze podřadit pod tzv. obchodní vedení společnosti. Šlo o činnosti administrativního charakteru, nikoli o řízení či organizování podnikatelské činnosti žalované. Okresní soud uzavřel, že žalobkyni se podařilo prokázat založení nového pracovního poměru od [datum], a to za týchž podmínek jako u pracovního poměru předchozího. V řízení nebylo ani tvrzeno, že by byl tento nový pracovní poměr některým ze zákonem předvídaných způsobů ukončen, proto i nadále trvá. Z výše uvedených důvodů okresní soud žalobě vyhověl. 4. Proti rozsudku okresního soudu podala žalova