16 CO 236/2021-181 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u okresního soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že byl zaměstnán u žalované v pracovním poměru po dobu 39 let, a to naposledy jako„ specialista“. Jeho pracovní místo bylo zrušeno opatřením generálního ředitele s účinností od [datum]. K ukončení pracovního poměru ke dni [datum] došlo na základě výpovědi žalované podle § 52 písm. c) zákoníku práce Dohodou o smluvní mzdě ze dne [datum] (ve znění následně uzavřených dodatků) byl mezi účastníky sjednán smluvní mzdový tarif ve výši [částka] měsíčně a dále roční odměna ve výši 60 % ročního smluvního mzdového tarifu. Výplata roční odměny byla podle této dohody vázána na„ plnění plánovaných hospodářských úkolů a finanční výsledky“, a to v rozsahu 70 % roční odměny. Z výroční zprávy žalované za rok 2017 vyplývá, že„ plán hospodářského výsledku na rok 2017 byl překročen o 1,0 %“. Účetní závěrka žalované za rok 2017 byla jediným akcionářem společnosti schválena dne [datum]. Dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanou na straně jedné a [anonymizováno] organizací [anonymizována dvě slova] [ulice] montáže na straně druhé dohoda o výplatě odměn za podíl na hospodářských výsledcích, v jejímž čl. III. bylo sjednáno, že„ doplatek ročních odměn za podíl na dosažených HV roku 2017 do výše 100 % celkového nároku dle KS bude vyplacen do konce roku 2018“ Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vznikl žalobci nárok na roční odměnu za rok 2017, která je vázána na„ plnění plánovaných hospodářských úkolů a finanční výsledky“. V prosinci 2017 byla žalobci vyplacena záloha na roční odměnu, a to ve výši [částka]. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je výpočet roční odměny vázané na„ plnění plánovaných hospodářských úkolů a finanční výsledky“ následující: 60 % ročního smluvního mzdového tarifu ve výši [částka] (tj. z částky [částka]) = [částka], 70 % roční odměny (tj. 70 % z částky [částka]) = [částka] [částka] minus zaplacená záloha [částka] = [částka]. V podání ze dne [datum] žalobce dále uvedl, že roční odměna byla v rozhodném období sjednána rovněž v kolektivní smlouvě, která nestanoví, že by podmínkou výplaty roční odměny při splnění hospodářských výsledků na 100 a více procent bylo rozhodnutí představenstva o výši odměny, proto se jedná o nárokovou složku mzdy. S ohledem na ustanovení § 4a odst. 1 zákoníku práce je třeba v tomto směru aplikovat příslušné ustanovení kolektivní smlouvy. Rovněž v praxi bylo obvyklé, že roční odměna byla zaměstnancům žalované při splnění hospodářských výsledků vyplácena bez rozhodnutí představenstva o výši odměny. Co se týče„ rozdělení roční odměny“, tak žalobce u jednání dne [datum] uvedl, že vychází z dohody o smluvní mzdě, která je pro něj výhodnější, jelikož podle ní je 70 % roční odměny navázáno na„ plnění plánovaných hospodářských úkolů a finanční výsledky“, zatímco u kolektivní smlouvy je na toto kritérium navázáno pouze 60 % roční odměny. V dalším podání ze dne [datum] žalobce zdůraznil, že o tom, že se jedná o nárokovou složku mzdy, svědčí to, že pro tuto část roční odměny byly stanoveny zcela konkrétní předpoklady, resp. za rozhodující kritérium bylo v praxi považováno splnění plánu hospodářského výsledku za příslušný kalendářní rok před zdaněním, jak vyplývá mj. z obsahu zveřejňovaných výročních zpráv společnosti. V letech 2007, 2008, 2009, 2010, 2012 a 2015 žalobci roční odměny vyplaceny byly, zatímco za roky 2011, 2013, 2014 a 2016, kdy tento ukazatel podle výročních zpráv dosažen nebyl, k vyplacení ročních odměn nedošlo. K doplacení ročních odměn za rok 2017 nedošlo z toho důvodu, že v říjnu 2018 došlo s ohledem na zhoršení hospodářských výsledků v průběhu roku 2018 ke změnám v představenstvu žalované, přičemž nové vedení společnosti se„ odklonilo od předchozí dlouholeté praxe“ při výkladu ujednání o roční odměně v kolektivní smlouvě a v individuálních dohodách o smluvní mzdě. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné, přičemž v prvotním vyjádření k žalobě namítala, že v čl. II. dohody o smluvní mzdě byly stanoveny další podmínky pro vznik nároku na roční odměnu. Roční odměna tak nebyla odvislá pouze od plnění stanovených úkolů, ale závisela též na rozhodnutí představenstva o výši přiznané odměny. Za rok 2017 představenstvo žádné takové rozhodnutí nepřijalo, proto žalobci nárok na roční odměnu vůbec nevznikl. Nadto ani kritérium„ plnění plánovaných hospodářských úkolů a finanční výsledky“ v roce 2017 ve skutečnosti naplněno nebylo. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná uvedla, že nikdy netvrdila, že odměna vázána na„ plnění plánovaných hospodářských úkolů a finanční výsledky“ není odměnou nárokovou; o tom spor vůbec není. Kolektivní smlouva pojem„ plánované hospodářské úkoly a finanční výsledky“ blíže nespecifikuje. Žalovaná má za to, že tento pojem (použitý v množném čísle) nelze vyložit tak, že zahrnuje pouze jediný (žalobcem vybraný) ukazatel, a to„ hospodářský výsledek před zdaněním“. Z reportu hospodářských výsledků za rok 2017 (viz email [titul] [příjmení] ze dne [datum]) je zřejmé, že kritéria pro vznik nároku na roční odměnu splněna nebyla, neboť u žalované bylo plánováno (a sledováno) více ekonomických ukazatelů, přičemž zdaleka ne všechny byly naplněny podle stanoveného plánu. 3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalované uložil povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, žalobu o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení zamítl a žalovanou zavázal zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobce. 4. Po právní stránce okresní soud věc posoudil podle § 109 a násl. zákoníku práce a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Předně se zabýval otázkou, zda„ má vycházet z kolektivní smlouvy anebo individuální dohody o smluvní mzdě“. Pro žalobce je dle okresního soudu výhodnější posouzení nároku podle kolektivní smlouvy, jelikož podle ní nárok na roční odměnu vzniká bez dalšího splněním hospodářských výsledků žalovaného na 100 a více procent, kdežto podle dohody o smluvní mzdě rozhoduje o výši roční odměny představenstvo žalované. Také procentuální rozdělení roční odměny podle kolektivní smlouvy na 60 % podle„ plnění plánovaných hospodářských úkolů a finanční výsledky“ a na 40 % podle„ plnění individuálních úkolů stanovených představenstvem a.s. nebo generálním ředitelem“ je pro žalobce výhodnější než rozdělení podle dohody o smluvní mzdě v poměru 70 % a 30 %, neboť plnění individuálních úkolů je podmíněno pouze výsledky daného zaměstnance (jeho iniciativou, nasazením apod.), nikoliv firmy jako celek. Okresní soud konstatoval, že v kolektivní smlouvě ani v dohodě o smluvní mzdě nejsou definovány pojmy„ hospodářské úkoly“ nebo„ finanční výsledky“ anebo„ hospodářské výsledky“. Pro účely výkladu těchto pojmů je proto třeba vycházet z praxe (zvyklosti), která u žalované panovala v rozhodném období, tj. v roce 2017 a dříve. Z výpovědí bývalých členů představenstva žalovaného ([titul] [jméno] [příjmení], [titul] [příjmení] [příjmení], [titul] [příjmení] [příjmení]) vyplývá, že rozhodujícím ukazatelem pro nárok na roční odměnu vázanou na plnění plánovaných hospodářských úkolů a finanční výsledky v rozhodném období byl hospodářský výsledek před zdaněním, což nezpochybnili ani noví (současní) členové představenstva žalované ([titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení]), kteří měli (mají) jiný názor na výklad kolektivní smlouvy, resp. dohody o smluvní mzdě. Skutečnost, že tímto rozhodujícím ukazatelem byl hospodářský výsledek před zdaněním, vyplývá též ze svědecké výpovědi předsedy odborové organizace působící u žalované [jméno] [příjmení] Okresní soud nezpochybňoval názor nových (současných) členů představenstva žalované, že systém odměňování byl nadále neudržitelný a že je třeba vycházet pro nárok na roční odměnu vázanou na plnění plánovaných hospodářských úkolů a finanční výsledky ze všech ekonomických ukazatelů (zejména ze zisku po zdanění), avšak řečeno sportovní terminologií,„ pravidla hry není možné měnit v průběhu hry“, případně dokonce„ po skončení hry“. Nadto hlavním důvodem„ rozhodnutí“ žalované o tom, že odměny za rok 2017 nebudou zaměstnancům doplaceny, byla skutečnost, že žalovaná neměla po zdanění dostatek finančních prostředků na výplatu těchto odměn. Okresní soud uzavřel, že žalobci za žalované období vznikl nárok na roční odměnu vázanou na plnění plánovaných hospodářských úkolů a finanční výsledky podle kolektivní smlouvy, neboť výsledek hospodaření žalované za rok 2017 před zdaněním dosáhl [částka] [částka]. Kč, čímž byl plán překročen o 1,0 %. Nad rámec okresní soud dodal, že žalobci by vznikl nárok na roční odměnu vázanou na„ plnění plánovaných hospodářských úkolů a finanční výsledky“ i podle dohody o smluvní mzdě, protože praxe u žalované byla taková, že odměna byla zaměstnancům při splnění ukazatele hospo