69 CO 294/2021-292 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem stavby vodní dílo, hráz ohrazující umělou vodní nádrž, která stojí na pozemcích p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], a p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], [územní celek] a měla by být samostatnou stavbou a neměla by být součástí pozemků p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [část obce] a p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] zamítl (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované na nákladech řízení částku 2.400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce do všech výroků s tím, že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce má za nesprávné právní posouzení věci, kdy okresní soud zamítl žalobu na určení vlastnického práva ke hrázi vodního díla v žalobě označeného, když dospěl k nesprávnému závěru, že stavba hráze je součástí pozemku, zatímco správným závěrem je, že se jedná o samostatnou věc, která může být a také je samostatným předmětem právních vztahů. Okresní soud se nevypořádal s právním závěrem usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1516/2020. V tomto rozhodnutí, kde byla řešena otázka, zda je hráz vodního díla samostatnou věcí v právním slova smyslu nebo pouhou součástí pozemku, na kterém byla vybudována - je výslovně uvedeno klíčové kritérium pro rozlišení, zda je stavba samostatnou věcí nebo součástí pozemku, na kterém stojí – zda je možno rozeznat hranici mezi stavbou hráze a pozemkem, přičemž jako hranici uvádí kamennou patku hráze, která nepochybně umožňuje vymezit, kde končí pozemek, a kde začíná stavba. Dále Nejvyšší soud nepřehlédl, že v řešeném případě byla podstatná část materiálu zemina, avšak stavba hráze obsahovala řadu zabudovaných technologických prvků se specifickými funkcemi, přičemž k jejímu vybudování byly použité různé druhy stavebních materiálů. Nejvyšší soud výslovně uvedl, že nelze marginalizovat význam technologických prvků zabudovaných v hrázi. Výslovně jsou v rozhodnutí uvedeny betonové prvky hráze jako výpustní objekt, betonový požerák a vedle těchto betonových prvků pak též kamenné patky, které, jak již shora zmíněno, umožňují určit, kde končí hráz a kde začíná pozemek, přičemž jako významný fakt Nejvyšší soud vyhodnotil ve prospěch závěru o tom, že hráz je samostatnou věcí, i skutečnost, že hráz byla geodeticky zaměřena a je postavena na jednom pozemku. V řešeném případě - posouzení, zda se hráz vodního díla [část obce] považuje za samostatnou věc či nikoliv - lze seznat, že se jedná o případ s fakticky shodnými rysy jako případ s konečnou platností vyřešený Nejvyšším soudem v řízení pod sp. zn. 28 Cdo 1516/2020. Stavba hráze vodního díla vodní nádrže [část obce] je rovněž ohraničena na vzdušní straně kamennou patkou a na vodní straně kamenným prahem, přičemž tyto umožňují vymezení konce pozemku od začátku hráze. Dále jsou tu masivní betonové prvky jako výpustní šachta a betonový požerák. Rovněž lze hráz geodeticky zaměřit a také hráz geodeticky zaměřena je. Taktéž lze bez problémů akceptovat oddělený vlastnický režim hráze a pozemků, kdy žalobce je oprávněným provozovat vodní dílo dle rozhodnutí vodoprávního úřadu jako osoba oprávněná k nakládání s vodami. Dalším důvodem odvolání je skutečnost, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 13 C 212/2019 bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces, jmenovitě právo žalobce na projednání a rozhodnutí věci zákonným soudcem. Žalobce odkazuje na referát soudce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 11. 2021, kde soudce uvádí, že spis mu byl přidělen po odchodu soudkyně [anonymizováno] [příjmení] na stáž ke Krajskému soudu v Ostravě, a to do doby, než byl v tomto řízení ustanoven nový zákonný soudce [anonymizováno] [příjmení]. Jak uvedl [anonymizováno] [příjmení], je právně nemožné, aby spis projednával jako zastupující soudce 13 C, když tento senát (tj. senát 13 C) je obsazen zákonným soudcem. Aktuálně je tedy navozen ústavně nepřijatelný stav, kdy spis neprojednává zákonný soudce a tímto je narušeno ústavně zaručené právo na zákonného soudce. Žalobce pak poukazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. III. ÚS 200/98. V řízení byla věc projednána a rozhodnuta jiným soudcem, než byl určen rozvrhem práce. Došlo tedy k porušení práva žalobce, aby jeho věc byla projednána zákonným soudcem. Tyto skutečnosti zakládající odvolací důvod, tento se dozvěděl žalobce 8. 3. 2022 při nahlédnutí do spisu. Co se týče nyní posuzované hráze vodního díla [část obce] – zde je stavba hráze a pozemek pod ní geodeticky zaměřen a existenci kamenných patek, které prostorově oddělují stavbu hráze a pozemek konstatoval i soudní znalec. Nalézací soud přecenil skutečnost, že z důvodu skutečnosti, že kamenné patky na návodní straně nejsou viditelné (z důvodu zatopení této strany vodou a bahnem) a taktéž nejsou rozeznatelné v terénu i na vzdušní straně (po náletu dřevin). Nicméně z povahy věci musí existovat a jsou identifikovatelné geodetickými metodami. Okresní soud dál nedocenil existenci dalších konstrukčních prvků jako masivní betonový požerák a výpustní objekt – taktéž z betonu a rovněž, že se hráz kromě prosté zeminy sestává i z nepropustného jílu. V tomto ohledu opětovně žalobce odkazuje na odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1516/2020, kdy jako další kritérium pro závěr o skutečnosti, že stavba hráze vodního díla obsahuje kromě navrstvené zeminy další stavebně technické prvky, z odůvodnění cituje: … hráz obsahuje nejen navršenou zeminu, ale i další stavební materiál (například štěrkopísek, hrubý štěrk a kamenné patky) a řadu zabudovaných (pevně spojených s hrází) technologických prvků, jež jsou podrobně popsány v technické zprávě (například přívodní potrubí z obetonovaných ocelových trub, odpadní potrubí z betonových hrdlových trub, ocelových trub v délce 314 m, betonový požerák s dvojitou dlužovou stěnou, vyústní objekt skládající se z betonového čela a křídel, se dnem z kamenné dlažby ve štěrkopískovém loži, monolitickou šachtou). Stavba hráze vodního díla [část obce] je geodeticky zaměřená a je umístěna na pozemcích uvedených v žalobním žádání. Žalobce nabyl vlastnické právo k hrázi na základě kupní smlouvy se správcem konkursní podstaty, tedy pod dohledem konkursního soudu. V neposlední řadě jako významný faktor pro posouzení je i fakt, že sám žalovaný uznal skutečnost, že žalobce je vlastníkem hráze ve vodoprávním řízení, dále, že žalobce je oprávněnou osobou ohledně nakládání s vodami (co se týče vodního díla vodní nádrže [část obce]) a že jako vlastníka hráze označil žalobce i vodoprávní úřad. Je tedy v souladu s účelem užívání věci, aby byla hráz vodního díla v souladu se zákonem chápána jako samostatná věc v právním smyslu, když je možné a tedy účelné s ní i samostatně nakládat. Žalobce navrhuje změnu rozsudku a vyhovění žalobě. 3. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že rozsudek považuje za věcně správný, soud provedl podrobné dokazování a ze zjištěných skutečností vyvodil správné skutkové i právní závěry. Z důkazů vyplynulo, že předmětná hráz je sypaná zemní homogenní - vzniklá navršením a hutněním písčitojílovité zeminy. Na návodní straně hráz je opevněna kamenným kobercem zpevněným pletivem s prodloužením opevnění dna před návodní patou a kamennou dlažbou opřenou o patku, na vzdušní straně hráze je pata svahu hráze opřená o kamennou drenážní patku. Vzdušní svah nebyl opevněn a v současné době je porostlý náletovými dřevinami, které znemožňují drenážní patku odhalit. [obec] hráze není zpevněná, hráz není průjezdná. Působením času došlo vlivem destruktivní činnosti vody ke ztenčení hráze, k jejímu vymletí a tedy k destrukci kamenných zpevňujících prvků. V této souvislosti nelze kamenné prvky považovat za stavbu, ale pouze za zpevnění povrchu pozemku, které se vlivem času a působením vody rozpadlo. Betonovými prvky hráze je toliko sdružený objekt tvořený bezpečnostním přelivem a požerákem. Tento objekt je vlivem degradace betonu silně narušen. Tento samostatný objekt však nebyl předmětem žaloby. V současné době není vodní dílo v bezpečném a provozu schopném stavu. [obec] hráze a sousedních pozemků nelze v terénu vizuálně určit. Povrchovou hranici hráze lze určit pouze přibližně s využitím původní dokumentace ke stavbě hráze. Vertikální hranici hráze nelze určit vůbec, neboť se zde nenacházejí žádné stavebně technické prvky (betonový železný či jiný prvek), které by toto odlišení umožňovaly. V souladu s konstantní judikaturu Nejvyššího soudu lze proto uzavřít, že hráz není samostatnou stavbou ve smyslu občanskoprávních předpisů, ale je součástí pozemků, na němž se nachází. Žalovaná tak navrhuje potvrzení rozsudku okresního soudu. Nelze v současné době určit hranice mezi stavbou a pozemkem. V důsledku změn se změnil tvar a poloha hráze. Žádné konstrukční prvky nejsou j