ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2022:71.Co.205.2022.1 Datum: 2022-10-13 Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1813 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1815 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z ["odstupné""ušlý zisk"]
1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 7 069,17 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 837,63 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 031,54 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení (výrok I.), co do částky 12 800 Kč žalobu zamítl (výrok II.) a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Rozsudek odůvodnil, pokud jde o výrok II. tak, že sjednaná smluvní pokuta za opakované porušení platební povinnosti žalovaného ve výši 400 Kč za každý měsíc či jeho část až do konce sjednané doby trvání smlouvy zakládá významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran ve smyslu § 1813 o. z. a že k tomuto ujednání se nepřihlíží. V daném případě se jedná o dvojí sankci za porušení téže povinnosti (za porušení platebních povinností je žalovaný rovněž sankcionován smluvní pokutou ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní); dále žalobkyně žádnou povinnost utvrzenou smluvní pokutou sjednánu nemá; dále pokuta je v podstatě skrytým odstupným za předčasné ukončení smlouvy, aniž by za to měl spotřebitel protiplnění; nejde ani o paušalizovanou náhradu škody, kdy jde pouze o sankci za prodlení s úhradou a ukončení dodávky plynu. Plyn pak může být žalobkyní dodán jinému zákazníkovi. Z tohoto důvodu nelze žalobě na úhradu smluvní pokuty 12 800 Kč vyhovět.
2. Proti výroku II. a III. rozsudku podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že okresní soud nepřezkoumatelně odůvodnil závěr o nepřípustnosti ujednané smluvní pokuty. Smluvní pokuta může a má kompenzovat i ušlý zisk, k její úhradě je účastník povinen i tehdy, pokud protistraně žádná škoda nevznikla. Skutečnou výši škody vzniklé žalobkyni nelze určit, proto žalobkyně přistoupila k paušalizaci náhrady škody. Ustanovení § 1813 o. z. zakládá pouze relativní neplatnost, které se má žalovaný dovolat, nelze ji nahrazovat aktivitou soudu. Okresní soud neporovnal výhody v podobě fixní ceny plynu, které zákazník získal po celou dobu trvání smlouvy, oproti smluvní pokutě, která je uplatněna až tehdy, kdy zákazník porušuje své smluvní povinnosti. Žalobkyně s péčí řádného dodavatele nakupuje plyn pro zákazníky se smlouvou na dobu určitou s předstihem, pro celé období a zpravidla za výhodnější cenu. Oproti tomu u smluv na dobu neurčitou nakupuje plyn žalobkyně postupně za aktuální ceny a na dobu maximálně jednoho roku. Výše sjednané pokuty není nepřiměřená a nepřesahuje výši závazku. Navrhla proto zrušení napadeného rozsudku a jeho vrácení okresnímu soudu, popř. jeho změnu tak, že žalobě bude vyhověno zcela.
3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.
4. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné.
5. Odvolací soud předně avizuje, že se senát 71 Co odklání od svých předchozích právních závěrů týkající se smluvních pokut pro případ ukončení smluv na dodávek elektřiny a plynu (např. sp. zn. 71 Co 250/2019, sp. zn. 71 Co 158/2020 ze dne 25. března 2021, 71 Co 176/2020 ze dne 19. dubna 2021), a to z důvodu sjednocení roztříštěné rozhodovací praxe odvolacího soudu (např. sp. zn. 15 Co 254/2019) tak, aby byl naplněn smysl ustanovení § 13 o. z. o jednotném posuzování obdobných případů.
6. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje.
7. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
9. Pokud jde o právní závěry okresního soudu, jsou zcela přezkoumatelné a okresní soud řádně uvedl, proč shledal ujednání o smluvní pokutě nepřiměřeným. Nejde tedy o nepřezkoumatelné či nijak neodůvodněné závěry okresního soudu, jak namítá žalobkyně. Právní závěry okresního soudu shledává odvolací soud správnými. Smlouva na dodávku plynu je spotřebitelskou smlouvu dle § 1810 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.). Ustanovení § 1813 o. z. stanoví ochranu spotřebitele před ujednáními, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K těmto nepřiměřeným ujednáním se dle § 1815 o. z. nepřihlíží. Odvolací námitka, že jde pouze o relativní neplatnost, ke které má být přihlédnuto jen k námitce spotřebitele tak není důvodná. K těmto ujednání se nepřihlíží ze zákona, i když nepřiměřenost spotřebitel sám nenamítne. Naopak se k nim má přihlédnout jen tehdy, pokud se jich spotřebitel sám dovolává.
10. Odvolací soud souhlasí i se závěry okresního soudu, že sjednaná pokuta je nepřiměřená ve smyslu § 1813 o. z., neboť jde o dvojí sankcionování prodlení dlužníka s úhradou dodaného plynu (další pokuta 100 Kč za porušení každé jednotlivé platební povinnosti), a dále protože žalobkyně žádnou povinnost se smluvní pokutou sjednánu nemá. Rovněž je důvodný závěr okresního soudu, že jedním ze smyslů pokuty je nutit spotřebitele, aby setrval ve smluvním vztahu po sjednanou dobu určitou a pro případ, že se tak nestane, jde ve své ekonomické podstatě o odstupné, které je však závislé na vůli žalobkyně (ona ukončuje dodávku plynu či smlouvu).
11. Námitka žalobkyně, že smluvní pokuta je paušalizovanou náhradou škody nezávislou na samotném vzniku škody (i v podobě ušlého zisku), je v obecné rovině důvodná. Nicméně nelze rezignovat na ochranu spotřebitele za účelem garance zisku žalobkyně. Je důvodný závěr okresního soudu, že pokud by žalovaný plyn neodebíral v předpokládaném (nikoli smluvně povinně odebraném) množství či vůbec, žádný zisk by žalobkyni také nevznikal či ne v takové míře. Není zřejmé, proč by žalobkyně nemohla plyn, který jak tvrdí pro žalovaného dopředu nakoupila, dodat jinému klientovi, či prodat jinému obchodníkovi s plynem.
12. Obdobně námitka, že smlouva na dobu určitou a závazek spotřebitele v ní setrvat po sjednanou dobu pod sankcí smluvní pokuty, je zcela kompenzována nižší cenou plynu, rovněž není důvodná. Jestliže žalobkyně nakoupí plyn v zásadě levněji než v případě krátkodobých okamžitých nákupů, může jej jak uvedeno výše použít pro jiné klienty (třeba se sjednanou cenou vyšší) či prodat jinému obchodníkovi.
13. Odvolací soud dále přihlédl ke skutečnosti, že ujednání o smluvní pokutě je psáno sice stejnou velikostí písma, jako zbytek první strany smlouvy, jde však o jednu stranu formátu A4 s písmem o velikosti 6, které je hůře čitelné. Ujednání o smluvní pokutě je zakomponováno do souvislého textu smlouvy do sekce ostatní ujednání. Celé ujednání je tedy spíše skryto, nijak zdůrazněno či zvýrazněno a běžný spotřebitel v zásadě toto ujednání přehlédne. Dále nutno uvést, že ujednání smluvní pokuty je zahrnuto v dlouhém souvětí, které řeší více možných situací, na které je pokuta navázána a je obtížněji srozumitelné. I způsob sjednání smluvní pokuty může být jedním z kritérií při posuzování nepřiměřenosti ujednání. V projednávané věci žalobkyně transparentně, čitelně a srozumitelně spotřebitele neinformovala o sankcích, které mu případně hrozí, pokud by smlouva a dodávka plynu byla ukončena předčasně. Dále nutno uvést, že smlouva je koncipována zcela žalobkyní, má formu adhezní smlouvy, kterou nemůže spotřebitel nijak obsahově ovlivnit. I tyto okolnosti tedy odůvodňují závěr o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty, která zakládá významnou nerovnováhu povinností stran, a to v neprospěch spotřebitele.
14. Odvolací soud tedy shledal závěr okresního soudu správným a rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.
15. O náhradě nákladů odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl s odvoláním zcela úspěšný, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.