71 CO 227/2022-329 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zrušil podílové spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku (odstavec I. výroku), tyto přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně (odstavec II. výroku), zavázal žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu ve výši 727.000 Kč (odstavec III. výroku). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec IV. výroku) a oba účastníky zavázal zaplatit ve stejném rozsahu náklady státu (odstavec V. a VI. výroku). 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky specifikovaných nemovitostí, žalobkyně v rozsahu ideálních 5/6 a žalovaný v rozsahu ideální 1/6. Žalobkyně již nemá zájem o setrvání ve spoluvlastnickém vztahu, žalovaný v průběhu řízení se zrušením a vypořádáním spoluvlastnického vztahu souhlasil. Reálné rozdělení nemovitostí není možné. Jako jediné možné řešení vyhodnotil okresní soud přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků, a to žalobkyně, která toto vypořádání navrhovala s tím, že má finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalovanému. Při stanovení jeho výše vycházel okresní soud z vypracovaného znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], když neměl pochybnosti o správnosti jeho odborných závěrů. Odůvodnil řádně a dostatečně své závěry včetně použité metodiky ocenění, jakož i konečnou výši hodnoty, kterou za předmětné nemovitosti stanovil. Pokud žalovaný v průběhu řízení vznášel námitky proti tomuto posudku, tyto zůstaly pouze ve fázi tvrzení, nepodložil je žádným důkazem. Okresní soud nepřihlížel k dříve vypracovaným posudkům, když tyto byly vypracovány před dlouhou dobou a ceny v nich stanovené neodpovídají aktuálnímu trhu s nemovitostmi. 3. O nákladech řízení rozhodl okresní soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná co do samotného způsobu vypořádání spoluvlastnictví, ale jí navrhovaná částka na vyrovnání podílu byla od samého počátku výrazně nižší než částka posléze stanovená soudem. Neaplikoval ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. s odkazem na cenu předmětu řízení určenou znaleckým posudkem, když žalovaný s takovým způsobem řešení sporu souhlasil, pouze poukazoval na nízkou výši vypořádacího podílu. Každého z účastníků pak zavázal zaplatit ½ nákladů státu, které vznikly v souvislosti s tímto řízením. 4. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci. Žalovaný nesouhlasil s přiznanou výší vypořádacího podílu, když okresní soud vycházel ze znaleckého posudku [titul] [příjmení], proti kterému v průběhu namítal, že trpí vadami. Namítal, že znalecký posudek byl vypracován po termínu stanoveném soudem, přičemž on s jeho vypracováním nesouhlasil a není zřejmé, proč nebylo vycházeno z posudku znalce [příjmení]. V průběhu výslechu znalce mu nebylo umožněno klást znalci otázky. Není zřejmé, proč neocenil porosty na zahradě a nesprávně ohodnotil výměru znehodnocení pozemku [parcelní číslo] břemenem chůze a jízdy přípojkou vody, když nezahrnul ochranné pásmo. Nedokázal popsat, kde se nachází elektrické vedení a nezohlednil tak, jaký má vliv na zastavitelnost a cenu pozemku. Rovněž nelze verifikovat cenu za m3, když ničím nepodložil navýšení cen staveb a pozemků a jeho navýšení nekoresponduje se závěry znalce [příjmení]. Zpochybňoval rovněž použití koeficientů za velikost srovnávaných pozemků, což je základním nedostatkem výpočtu celkové ceny nemovitostí, která tak měla být mnohem vyšší. Nesouhlasil rovněž s výrokem o povinnosti hradit náklady státu, když pro rozhodnutí byl rozhodující pouze znalecký posudek [titul] [příjmení] a není tak důvod hradit náklady za posudek znalce [příjmení]. 5. Žalobkyně své odvolání směřovala do odstavců IV. - VI., kterými bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Domáhala se jejich změny tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši a žalovaný bude zavázán zaplatit náklady státu. Do řízení vstupovala se závěry znaleckého posudku vypracovaného v roce 2016 a v něm stanovené ceny. Žalovaný nejprve se zrušením podílového spoluvlastnictví nesouhlasil a tuto možnost připustil až v průběhu řízení. I po vypracování znaleckého posudku [titul] [příjmení] se domáhal mnohem vyššího vypořádacího podílu a v průběhu 3 let trvajícího řízení vznášel nepřiměřené požadavky na výši svého podílu. Žalobkyně se snažila o smírné vyřešení věci, žalovanému nabízela několik řešení, ale žalovaný nebyl ochoten žádné akceptovat. Není vinou žalobkyně, že výše podílu se v průběhu 5 let násobně zvýšila. 6. K odvolání žalovaného žalobkyně uvedla, že závěry znaleckého posudku žalovaný napadal již v průběhu řízení před okresním soudem, kde se mu snažil znalec své závěry vysvětlit. Výše vypořádacího podílu vypočtená ze strany žalovaného je pro ni neakceptovatelná a navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu. 7. Z podnětu podaných odvolání přezkoumal odvolací soud napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné, odvolání žalobkyně je důvodné. 8. Odvolací soud nepřihlížel k návrhu žalovaného na přiznání úroků z prodlení tak, jak požadoval u jednání odvolacího soudu, když se jedná o zcela nový nárok, který nelze v odvolacím řízení uplatnit (ust. § 216 odst. 2 o. s. ř.). Jedná se dle ust. § 43 odst. 3 o. s. ř. o nepřípustný úkon, ke kterému není možno přihlédnout a o kterém se ze strany odvolacího soudu nerozhoduje. 9. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení. 10. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud správné právní ustanovení. Odvolací soud souhlasí i s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal a na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje. 11. Okresní soud správně přistoupil ke zrušení podílového spoluvlastnictví, když je nutno vycházet ze základního principu spoluvlastnictví, že nikoho nelze nutit v tomto spoluvlastnictví setrvat. V řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny žádné okolnosti, které by odůvodňovaly, byť jen dočasně, zamítnutí žaloby na zrušení spoluvlastnictví. S tímto ostatně v průběhu řízení souhlasil také žalovaný. Okresní soud rovněž správně rozhodl o způsobu vypořádání spoluvlastnictví, když nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně. Správně vycházel ze zjištění, že tato o toto řešení jevila od počátku zájem, byla většinovým podílovým spoluvlastníkem, nemovitosti sama užívá a udržuje, to vše za situace, kdy bylo zjištěno, že rozdělení, byť jen některého z pozemků, není možné. 12. Odvolací soud souhlasí rovněž se stanovenou výší vypořádacího podílu. Stanovení obvyklé ceny nemovitostí, které byly předmětem vypořádání, je otázkou odbornou, a proto okresní soud správně přistoupil k ustanovení znalce. Je pravdou, že znalecký posudek je jednou z forem důkazních prostředků, který je soud povinen hodnotit jednak samostatně a jednak ve spojení s ostatními důkazy. Hodnocení nepodléhají odborné závěry, které jsou ve znaleckém posudku obsaženy, nýbrž jen to, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. 13. Okresní soud vycházel ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] vypracovaného v průběhu řízení, když je nutné vycházet z aktuální výše ceny nemovitostí. Z tohoto důvodu nebylo možno použít závěry znaleckých posudků vypracovaných znalci před podáním žaloby, popř. v roce 2019. Znalec [titul] [příjmení] nejprve písemně a následně i ústně stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí, a to s přihlédnutím k věcným břemenům na nich váznoucích. Vypořádal se rovněž s námitkami žalovaného, které vůči nejen tomuto, ale i dříve vypracovanému znaleckému posudku v průběhu řízení uváděl. K námitkám žalovaného vůči znaleckému posudku je nutno uvést, že tyto se v mnohém netýkaly podstaty a zadání znaleckého posudku (např. námitky ohledně dodržení lhůty k vypracování znaleckého posudku). Další námitky týkající se ocenění porostů, použitých koeficientů, popř. způsobu ocenění věcných břemen, znalec náležitě a dostatečným způsobem vysvětlil a obhájil si závěry svého znaleckého posudku. Znalec náležitě uvedl, jakou použil metodiku a metodu stanovení obvyklé ceny, z jakých podkladů při tomto vycházel, jakým způsobem a na základě jakých podkladů přistoupil k ocenění věcných břemen váznoucích na nemovitostech a z čeho vycházel při stanovení jejich rozsahu. Shodně s okresním soudem nemá odvolací soud důvod pochybovat o správnosti odborných závěrů znaleckého posudku, které znalec náležitým způsobem odůvodnil a vysvětlil. 14. Je pravdou, že jednání před okresním soudem probíhalo poměrně dlouhou dobu a rovněž k vypracování předmětného znaleckého posudku došlo nikoliv v průbě