71 CO 250/2022-166 — Krajský soud v Ostravě

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud nahradil vůli žalovaných k podpisu Koordinačního a katastrálního situačního výkresu vypracovaného [titul] [jméno] [příjmení] v [číslo] pro účely realizace stavby pod názvem„ Modernizace vodojemu a úpravny vody v obci [obec] (výrok I.) a uložil žalovaným povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení 33 487 Kč (výrok II.). Rozsudek odůvodnil zjištěním, že žalobkyně je spoluvlastníkem s podílem ½ pozemků číslo parcelní [číslo] a parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], žalovaní jsou spoluvlastníky uvedených pozemků každý z ¼. Za účelem posílení stávajícího vodojemu plánuje žalobkyně vybudovat nové odběrné místo na parcele [číslo] vést vodovod přes výše uvedené pozemky k vodojemu podle Koordinačního a katastrálního situačního výkresu vypracovaného [titul] [jméno] [příjmení] v [číslo]. Alternativní místo jímání a vedení trasy vodovodu přes pozemek žalobkyně parcelní [číslo] jak navrhují žalovaní, není dle projektanta možné, aniž by se vyhnul vodovod pozemkům ve spoluvlastnictví žalovaných. Stávající zdroj vody ve svahu nad vodojemem, nelze již nijak v místě posílit. Pokud by měl být zdroj vody posílen odjinud, pak s ohledem na horský terén a délku by to bylo řešení pravděpodobně technicky nemožné, popř. nákladné a rovněž by se nevyhnulo pozemkům ve spoluvlastnictví žalovaných. V případě pozemku [parcelní číslo], který je v katastru nemovitostí evidován jako ostatní komunikace, je v pasportu obce veden jako místní komunikace, veřejně přístupná a k tomu účelu je používána, slouží k zajištění přístupu k rekreačním objektům a rodinným domům. Tento pozemek je již zatížen věcnými břemeny, a to věcným břemenem cesty, věcným břemenem chůze a jízdy a věcným břemenem vedení vodovodní přípojky, vstupu a údržby. Stavba vodovodního potrubí, která je navržena, bude provedena průtlakem, což znamená, že nedojde k dotčení pozemků, kdy vše bude vedeno pod povrchem. Po právní stránce pak okresní soud uzavřel, že žalobkyně k získání stavebního povolení potřebuje souhlasy všech vlastníků či spoluvlastníků dotčených nemovitostí, když u pozemku [parcelní číslo] byl tento souhlas dán, přičemž na tomto pozemku se nachází místo, na němž je odběrný objekt a u pozemku p. [číslo] vodní plocha rovněž byl souhlas již dán. Pouze žalovaní doposud svůj souhlas s tímto záměrem nedali a brání žalobkyni v realizaci tohoto projektu a v získání stavebního povolení. V jiné variantě vedení vodovodu naráželo na nesouhlasy vlastníků (i žalovaných). Varianta nyní navržená je nejméně nákladnou a nejpřímější od místa jímání až k vodojemu. V případě pozemku [parcelní číslo] se jedná o místní komunikaci, veřejně přístupnou, která vede k rekreačním objektům a rodinným domům a je takto i využívána. Navíc je pozemek již zatížen věcnými břemeny, a to cesty, chůze a jízdy a rovněž vedení vodovodní přípojky, vstupu a údržby. V případě pozemku p. [číslo] na těchto se nachází lesní porost a náletové dřeviny, přičemž pozemek [parcelní číslo] je svažitým pozemkem k potoku [potok]. Jiné využití, než pro které jsou užívány v současné době, není možné, právě pro terén a jejich horší dostupnost. Pokud se týká rozsahu vedení potrubí přes tyto tři pozemky, pak se v celkové délce a šíři jedná o 9 m2, a to včetně 1,5 m ochranného pásma, přičemž od odběrného místa až po vodojem má být toto vodovodní potrubí provedeno průtlakem, to znamená, že odpadá možnost velkých stavebních zásahů při realizaci tohoto projektu. Provedením stavby nebudou žalovaní nijak omezeni ve stávajícím způsobu užití pozemků. Proto dle § 1129 odst. 1 o. z. nahradil vůli žalovaných. 2. Proti rozsudku podali žalovaní odvolání, které odůvodnili tím, že rozhodnutí dle § 1129 odst. 1 o. z. představuje zásah do vlastnického práva žalovaných dle článku 11 Listiny základních práv a svobod, který je možný jen ve veřejném zájmu, za náhradu a jen je-li to nezbytné. Okresní soud se nezabýval možností jiného vedení vodovodu (po pozemcích [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 855, [číslo] st 654 ve vlastnictví státu či žalobkyně) a znalecký posudek k této otázce neprovedl. Případná úspora žalobkyně při zvolené variantě nemůže být na úkor žalovaných. Navržená trasa vodovodu není nezbytně nutná, kdy může být veden jinudy. Navrhli proto změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta. 3. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku jako správného, kdy jiná varianta vedení vodovodu se opětovně dotýká pozemků ve spoluvlastnictví žalovaných anebo není technicky možná. Naopak varianta nyní projednávaná je nejkratší, nejméně nákladná a nejméně omezí vlastníky pozemků, kdy jde o plochu pouhých 9 m2, navíc potrubí bude vedeno průtlakem pod povrchem pozemku (nedotkne se povrchu pozemku), na kterém je místní komunikace. Žalovaní jsou pouhými spoluvlastníky pozemků, v obci nebydlí a jejich vlastnické právo nebude nijak nebo minimálně omezeno. 4. Z podnětu včasného odvolání žalovaných přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné. 5. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje. 6. Rovněž shledává odvolací soud správným skutkové zjištění okresního soudu, že jiné varianty přímého napojení vodojemu jsou vedeny vždy přes pozemky ve spoluvlastnictví žalovaných, neboť dle katastrální mapy pozemek žalobkyně vodojemu číslo parcely [číslo] je obklopen ze všech stran pouze pozemky, jež jsou ve spoluvlastnictví žalovaných a dalších spoluvlastníků ([číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]). Pokud jde o variantu uváděnou žalovanými v odvolání, tj. posílení zdrojů vody nacházejícím se ve svahu nad vodojemem, a to vedení vodovodu přes pozemky státní (parcelní [číslo] st 654) a žalobkyně ([číslo]) pak se touto skutečností okresní soud zabýval, neboť vyslechl k této skutečnosti projektanta [titul] [příjmení], který uvedl, že jakékoli jiné vedení vodovodu vždy záleží i na správci toku, zda a v kterých místech umožní jímání z toku (musí se jednat o relativně rovný úsek, nelze vodu jímat odkudkoliv) navíc je třeba zohlednit i terén, kterým má být vodovod veden a v tomto případě se jedná o terén horský, svažitý a dále nutno zohlednit i poměrně složitou technickou stránku (je otázkou, zda by to vůbec bylo prakticky možné). Pokud pak okresní soud neprovedl žalovanými navržený důkaz znaleckým posudkem k jim navrhované trase vodovodu, nepochybil, pokud dospěl k právnímu posouzení, ke kterému dospěl, tedy že lze návrhu žalobkyně na úpravu poměrů spoluvlastníků vyhovět. 7. Podle § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle § 1129 odst. 1 o. z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Podle § 1139 odst. 1 a odst. 2 o. z. (1) navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá. (2) Způsobem uvedeným v odstavci 1 soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny. 8. Pokud jde o právní posouzení, okresní soud správně věc posoudil dle § 1129 odst. 1 a § 1139 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Umístění vodovodu na společném pozemku je významnou záležitostí, která potřebuje souhlas dvoutřetinové většiny spoluvlastníků. Jelikož této většiny nebylo dosaženo, obrátila se žalobkyně na soud. 9. Pokud žalovaní namítají, že je omezováno jejich vlastnické právo, pak je nutno uvést, že žalovaní jsou pouze spoluvlastníky (nadto menšinovými) a jejich vlastnické právo je tedy z definice a úpravy spoluvlastnictví vždy omezeno spoluvlastnickým právem žalobkyně (věta druhá § 1117 o. z.). Je pouze specifikem projednávané věci, že zamýšlená stavba vodovodu je budována současně i ve veřejném zájmu (zásobování obyvatel obce vodou). Pokud by tam některý spoluvlastník např. chtěl zřídit tenisový kurt nebo bytový dům, situace by byla z pohledu § 1129 o. z. stejná. Ve věci tedy nejde o nucené omezení či vyvlastnění žalovaných ve smyslu článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ve veřejném zájmu a veřejnou mocí. Jde totiž o realizaci soukromoprávního spoluvlastnického oprávnění žalobkyně, které samo o sobě rovněž podléhá zákonné úpravě a ochraně dle Listiny základních práv a svobod. Nadto nutno u