71 CO 97/2021-343 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem uložil žalovanému 1. uveřejnit v časopisu„ [název], [anonymizována dvě slova]“, a v elektronické verzi na svých webových stránkách omluvu v tomto znění:„ V čísle [číslo ] časopisu [název], [anonymizována dvě slova], z [období] [anonymizováno] [rok], v článku s názvem„ [název] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo])“ jsme uveřejnili následující nepravdivé a dehonestující informace ve vztahu k osobě [jméno] [příjmení]:“ [informace] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a že do hnutí [hnutí], které jsme označili za jednu z nejnebezpečnějších kolaborantských a fašistických organizací v Protektorátě, pro nějž byl, jako pro všechny fašisty, charakteristický antisemitismus, antikomunismus a antisocialismus, se postupně zapojil i [funkce] firmy [firma] [jméno] [příjmení] („ dlouholetý stoupenec fašismu“).“ Tímto se panu [jméno] [příjmení] omlouváme, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] (výrok I.). Dále uložil žalovanému 2. povinnost připojit pod omluvu svůj podpis (výrok II.) a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení 55 472 Kč (výrok III.). 2. Okresní soud vyšel ze zjištění (stručně shrnuto odvolacím soudem), že [jméno] [příjmení] (dále jen [iniciály]) kandidoval v roce [rok] za Československou národní demokracii do městského zastupitelstva. Později se angažoval v její krajní pravicové odnoži Národním sjednocení, za které kandidoval ve volbách do okresního zastupitelstva v roce [rok] a zastával některé funkce v městském zastupitelstvu a v městské spořitelně. Ze zprávy o schůzi [hnutí] ze dne [datum] je zřejmé, že [iniciály] se měl této schůze zúčastnit. Na schůzi byla zdůrazněna povinnost členů nosit černou uniformu a odznak a zdravit se zvednutím pravé ruky otočením dlaně dolů nebo dopředu. Rovněž podle zprávy četnické stanice [obec] z [datum] byl uveden [iniciály] jako účastník a řečník na této schůzi, tudíž i na této schůzi byl považován za významnou osobnost, která má co sdělit ostatním členům. Mluvilo se zejména o náboru nových členů, sociálním postavení dělníků, které v té době nebylo zdaleka na [funkce] úrovni jako v [země]. Ve zprávě pro presidium Ministerstva vnitra a Zemský úřad v [obec] o průběhu členského srazu ze dne [datum] je uvedeno, že [iniciály] (myšleno zcela jistě [iniciály] - [funkce] firmy [firma], byť byl uveden jako [jméno] [příjmení]) měl dokonce dle nepotvrzené zprávy převzít v dohledné době vedení skupiny [hnutí] po [jméno] [příjmení]. Z této zprávy vyplývá, že činnost [hnutí] byla i za Protektorátu přísně úřady sledována. V odpovědi velitele stanice Okresnímu úřadu ve [obec], k osobě [iniciály] uvedl, že je [funkce] firmy [firma] a je majetný.„ Proti jeho osobě nebylo nic závadného zjištěno, je o něm známo, že je dlouholetý stoupenec fašismu“. [iniciály] platil členské příspěvky Okresní skupině českého svazu pro spolupráci s Němci. Dále okresní soud z deníků [iniciály] a kroniky zjistil, že k členství v Národní demokracii uvedl, že Přestože prošel mnoha funkcemi, k žádné„ nepřilnul“, jelikož„ vždy a všude rozhodovala tupá většina a bylo dle jeho názoru zbytečné něco navrhovat a bít se pro něco. Jako individualista byl vždy pro vůdcovský systém a osobní odpovědnost, mnoho nemluvit a raději tím více udělat.“ Doplnil, že takové názory byly dříve v klatbě. Proti [iniciály] bylo vedeno trestní řízení podle dekretu č. 138/1945 u Okresního národního výboru ve [obec] pod číslem jednacím [číslo], a to z toho důvodu, že do Kroniky rodu [příjmení] (která byla vydána jako soukromý neprodejný tisk) napsal, že souhlasí s vůdcovským systémem. Po vysvětlení svého názoru a této myšlenky bylo trestní řízení pro neprokazatelnost skutkové podstaty tohoto činu zastaveno. Dále okresní soud vyšel ze zjištění, že [iniciály] nejméně od roku 1913 cvičil v Sokole a cvičil i v roce 1940. Dne [datum] byla četníky provedena domovní prohlídka u [iniciály], kdy se zajímali o spiritistické knihy, [iniciály] uvedl, že se o tyto záležitosti zajímal před dvaceti léty a zjistil, že se jedná o podvod, víc už se tím nezabýval. Dne [datum] si [iniciály] poznačil zatčení další osoby (patrně [příjmení]) a rovněž uvedl, že v důsledku stížnosti nájemníka na výši nájemného musel uhradit pokutu a byl nucen odevzdat ošacení na zimní pomoc a taky jeho výborný kožíšek padl na„ oltář vlasti“. Pracovní úřad odčerpával mladší a zdravé dělníky na práci pro Říši. Po jedné takové akci si k němu přišel stěžovat dělník [jméno] [příjmení], kterému ovšem [iniciály] nemohl vyhovět. Tím si vytvářel nesmiřitelné nepřátele. V roce 1952 si [iniciály] poznamenal, že se mu [příjmení] po válce mstil. Po válce pak došlo na udání [iniciály], kdy dle dostupného zlomku spisu měl [iniciály] odpírat během války českým obchodníkům větší množství dřeva, čímž měl docílit značného zisku pro německé vlastníky firmy [obec] a spol. Kromě toho dle obvinění nechtěl zlepšit mzdové poměry zaměstnanců, odmítl jim poskytnout výhody penzijního pojištění, posílal své děti do německých škol, vyhodil z kanceláře těžítko s nápisem TGM, v roce 1941 daroval jako zimní pomoc pro německé vojáky svůj kožich, přestože mohl poskytnout něco podřadnějšího, udal české dělníky pracovnímu úřadu (zřejmě pro absenci apod.) a tito dostali pokuty a že za tyto zásluhy byl [iniciály] odměněn [anonymizována čtyři slova] [rok]. K těmto obviněním se pak [iniciály] podrobně vyjádřil a uvedl, že nejsou pravdivá. Potvrdil pouze skutečnost, že za příkladnou a vynikající práci pro [právnická osoba] obdržel výše uvedené vyznamenání. Popsal podrobně fungování tehdejší pily a prodej řeziva v rámci státem řízené ekonomiky, kdy byly stanoveny přesné ceny a přirážky, za které se mohlo prodávat. Tvrdil, že pokud šlo o deputáty odřezků, které dostávali zaměstnanci, tak tyto odmítl snížit na polovinu v době války a vzal si to tzv. na vlastní odpovědnost. Uvedl, že rozhodující slovo v otázkách penzijních a mzdových měl penzijní šéf a společník firmy [titul] [jméno] [příjmení]. Dále okresní soud vycházel z částí deníkových záznamů [iniciály] před i po válce, které žalobce předložil. 3. Po právní stránce okresní soud věc posoudil dle § 81 a § 82 odst. 2 o. z. a vyšel z toho, že prokazování politických názorů a zejména u zesnulých osob je velmi obtížné a tudíž je třeba připustit obecnou diskusi a přiměřenou míru historické kritiky. V tomto konkrétním případě však žalovaný 2) nepostupoval důsledně a nesnažil se komplexně posoudit životní osudy [iniciály]. Ve svém článku se tak vůči [iniciály] dopustil velmi povrchního až zkratkovitého hodnocení na základě jedné policejní zprávy (problematické, kdy charakteristika za fašistu mohla být vedena snahou [iniciály] neublížit, ale naopak mu před úřady pomoci; charakteristiku navíc vypracovával policejní orgán) a několika dalších historických dokumentů. Žalovaný 2. své závěry opíral i o hrazení poplatku Českému svazu pro spolupráci s [příjmení]; členství v Československé národní demokracii, která měla být fašizující. Žalovaný 2. neměl při psaní článku k dispozici deníky [iniciály] a Památné knihy a další dokumenty, které žalobce soudu předložil a ze kterých vyplývá jiný obraz [iniciály] (byl členem Sokola, přísedícím u soudu v [obec] a v několika dalších komisích, byl hluboce věřícím člověkem, který i v době, kdy už nebyl v žádné funkci (v 50. letech) chodil pravidelně do kostela a psal dál podrobně své Deníky a neměl důvod své jednání zpětně vylepšovat; po válce znovu zvolen zaměstnanci [obec] [obec] (resp. zaměstnaneckou radou) za ředitele této společnosti a v této funkci zůstal až do roku 1950; za války pomáhal rodině vězně v koncentračním táboře). Na základě listin, jež žalovaný 2. užil při zpracování článku, nelze jednoznačně tvrdit, že by [iniciály] byl stoupenec fašismu (vůdcovský princip mohl chápat jinak, než byl chápán v té době, sám [iniciály] poukazoval na princip v hospodářství, za spolupráci s [příjmení] nebyl po válce odsouzen). V tomto konkrétním případě tvrzení, že se [iniciály] postupně zapojil do hnutí [hnutí], že byl vyznavačem obskurní fašistické mystiky, zastáncem vůdcovského principu, a že byl dlouholetý stoupenec fašismu, lze posoudit jako skutková tvrzení. Žalovaní v tomto řízení neprokázali jejich pravdivost. S odstupem tolika let je těžké zdokumentovat přesně politické názory [iniciály], žalovaný 2. si jako historik měl být vědom toho, že publikací tohoto článku může zásadním způsobem zasáhnout do dobré pověsti [iniciály], který se navíc již nemůže proti těmto tvrzením bránit. Žalovaný 2. nakonec připustil, že neexistuje dostatek důkazů, které by vedly k nezpochybnitelným závěrům o politickém smýšlení [iniciály]. Žalovaný 2. si musí být vědom toho, že laická veřejnost v jeho případě má tendenci důvěřovat jeho závěrům, jelikož má přístup do archi