75 CO 40/2022-86 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud žalobu žalobkyně zcela zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Okresní soud v napadeném rozsudku uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že se podle § [číslo], § 1879 a § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) stala právní nástupkyní původní věřitelky [právnická osoba] V souladu s § 1882 odst. 1 o. z. a ve spojení s ustálenou soudní praxí (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2276/06, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. 23 Cdo 5458/2015) dle okresního soudu postačuje k závěru o aktivní věcné legitimaci žalobce, pokud žalobce prokáže, že došlo k oznámení postoupení pohledávky ze strany předchozího věřitele dlužníkovi, případně že sám žalobce (či jiný postupník) dlužníkovi toto postoupení prokázal. Žalobkyně však tyto skutečnosti předloženými listinami neprokázala, neboť v daném případě došlo ke koupi pouze části závodu, a to v rozsahu definovaném ve smlouvě o prodeji části závodu. Tato smlouva k důkazu sice byla předložena, ale bez podpisu smluvních stran a bez přílohy CD se seznamem prodaných úvěrových smluv. Žalobkyně tedy dle okresního soudu neprokázala pravost ani správnost listiny, ani skutečnost, že předmětná úvěrová smlouva patřila k části závodu, který měl být předmětem prodeje. Žalobkyně netvrdila, ani nepředložila důkaz o tom, že by [právnická osoba] jako prodávající oznámila podle § 2177 odst. 2 o. z. žalovanému jako dlužníkovi, že jeho dluhy kupující koupí závodu nabyl, že závod prodal a komu. Okresní soud tedy neměl za prokázáno, zda vůbec a jaké konkrétní pohledávky společnosti [právnická osoba] byly smlouvou o prodeji části závodu na společnost [právnická osoba], převedeny. Postoupila-li pak tato společnost na žalobkyni pohledávku, jejíž koupi v rámci části závodu neprokázala, pak na žalobkyni, pohledávka nebyla postoupena skutečným věřitelem, nebylo tedy prokázáno, že žalobkyně předmětnou pohledávku nabyla. Oznámení o postoupení pohledávky ani výňatek z přílohy obsahující seznam úvěrových smluv převáděných smlouvou o prodeji části závodu ze dne [datum], vyhotovený společností [právnická osoba], která neprokázala, že by pohledávky za žalovaným nabyla koupí části závodu, pak nemůže prokazovat aktivní legitimaci žalobkyně. Žalobkyně pak i přes poučení podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci, okresní soud tedy žalobu žalobkyně zcela zamítl. 3. Proti tomuto rozsudku, a to proti oběma jeho výrokům, podala včasné odvolání žalobkyně, která se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude zcela vyhověno. Své odvolání žalobkyně odůvodnila tím, že předmětem smlouvy o prodeji části závodu byla Divize spotřebitelských úvěrů, která představovala samostatnou organizační složku ve smyslu § 2183 o. z. Koupí části závodu se tedy předchůdce žalobkyně stal věřitelem všech pohledávek náležících do dané části závodu, jak to vyplývá i z ustanovení § 2177 o. z., k převodu pohledávek tedy není třeba samostatné postupní smlouvy ani jejich přesné vymezení. Pokud pak okresní soud uvádí, že smlouva nebyla podepsána, tak dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2005, sp. zn. 29 Odo 937/2003, nepodepsání příloh smlouvy nevede bez dalšího k neplatnosti smlouvy. Pohledávka za žalovaným tedy byla dle žalobkyně platně postoupena ze společnosti [právnická osoba], na společnost [právnická osoba], a následně na žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně legitimována, prokázala poskytnutí úvěru a i prověření úvěruschopnosti žalovaného. 4. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil. 5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné jen z části. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), podaným u okresního soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 110.975 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.585,50 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 64.072,25 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 10,55 % ročně z částky 55.000 Kč od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru [číslo] 2018 [číslo], kterou uzavřel žalovaný dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 55.000 Kč, který žalovaný nesplácel řádně a včas a dluží tak částku 55.000 Kč na jistině, částku 9.072,25 Kč na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, částku 11.019,25 Kč na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, částku 7.133,50 Kč úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, částku 28.750 Kč na smluvní pokutě a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od prodlení do [datum] ve výši 5.585,50 Kč. S účinností ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], která pak tuto pohledávku postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Na výzvu okresního soudu pak podáním doručeným okresnímu soudu dne [datum] žalobkyně opravila žalobní tvrzení tak, že žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil celkem částku 18.975 Kč a nadále tak dluží částku 55.000 Kč na jistině, částku 9.072,25 Kč na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, částku 7.133,50 Kč na poplatku za správu úvěru (když poplatek za uzavření sjednán nebyl) a částku 11.019,25 Kč na poplatku za hotovostní výběr splátek (původně chybně uváděno jako úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu), dále pak smluvní pokutu za porušení povinnosti platit splátky řádně a včas ve výši 28.750 Kč, u které přesně rozepsal její výpočet a dále požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 64.072,25 Kč (dlužná jistina 55.000 Kč a úrok 9.072,25 Kč) od [datum] do [datum] ve výši 4.698,63 Kč, když ohledně zbytku původně požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 886,87 Kč vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Okresní soud usnesením ze dne 25. 2. 2021, č. j. EPR 1800/2021-11, které nabylo právní moci dne [datum], řízení co do částky 886,87 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] zastavil a poté vydal elektronický platební rozkaz, který však byl následně zrušen, protože se ho nepodařilo doručit žalovanému. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil. Okresní soud svolal na den [datum] jednání, kam se nikdo nedostavil a kde provedl dokazování listinami a konstatoval, že z nich nevyplývá aktivní legitimace žalobkyně a jednání odročil a žalobkyni usnesením ze dne 30. 6. 2021, č. j. 8 C 169/2021-41 vyzval jednak k doplnění tvrzení o aktivní legitimaci a dále ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Na to žalobkyně podáním doručeným okresnímu soudu dne [datum] tvrzení a další listinné důkazy doplnila. U jednání dne [datum], kam se dostavil substituent advokáta žalobkyně, okresní soud provedl nově doložení listiny a vyzval žalobkyni dle ustanovení § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř. k prokázání její aktivní legitimace a že předmětná pohledávka byla prodána smlouvou o prodeji části podniku a poučila ji o následcích nevyhovění této výzvě, dále poučila žalobkyni o koncentraci řízení a jednání odročil za účelem předložení smlouvy o prodeji podniku včetně seznamu převáděných úvěrových smluv, které advokát žalobkyně navrhl k důkazu. Žalobkyně podáním doručeným okresnímu soudu dne [datum] navržené listiny předložila a doplnila i tvrzení ohledně přechodu pohledávek při prodeji části podniku, jak jsou uvedena i v odvolání. Na to okresní soud u jednání dne [datum] provedl k důkazu nově předložené listiny, poučil přítomné o neúplné apelaci a vyhlásil napadený rozsudek. 7. Předně krajský soud považuje za správná zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů, uvedená v odstavcích 3. odůvodnění napadeného rozsudku, a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s tím doplněním, že z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru krajský soud zjistil, že žalovaný označený svým bydlištěm [adresa] a mobilním telefonním číslem a jehož totožnost byla ověřena občanským a řidičským průkazem, uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] jako obchodní zástupce na dobu neurčitou, je ženatý, počet výdělečně činných osob v domácnosti jsou [anonymizováno], počet vyživovaných osob od 6 do 15 let [anonymizováno], žije v [anonymizována dvě slova], bytu v osobním nebo družstevním vlastnictví se standardním vybavením. Jako průměrné měsíční příjmy za poslední 3 měsíce je ručně uvedena mzda [částka] + [částka] = [částka], jako jiné příjmy je předtištěno příspěvek na bydlení, jehož výše však uvedena není, průměrný měsíční příjem žadatele a i celé domácnosti je tedy uvedeno 35.091 Kč, což bylo d