75 CO 404/2021-486 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 240.939 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 240.939 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč (výrok I.), žalované a vedlejšímu účastníku uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 148.404 Kč (výrok II.) a žalované a vedlejšímu účastníka uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně státu – České republice na náhradě nákladů řízení částku 13.353,28 Kč. 2. Okresní soud uzavřel, že v řízení bylo svědeckými výpověďmi a dodatkem znaleckého posudku prokázáno, že řidič žalované jakožto její zaměstnanec dne [datum] v obci [obec] náhle zastavil a začal couvat s vozidlem Peugeot Boxer ve vlastnictví žalované, přičemž nacouval do za ním stojícího vozidla VW Passat ve vlastnictví žalobkyně. Znalec připustil možnost vzniku škody nacouváním vozidla Peugeot Boxer do vozidla VVW Passat jako technicky možnou, byť uvedl, že by se tak muselo stát tím způsobem, že vozidlo Peugeot muselo couvat naprosto neobvyklým a riskantním způsobem s využitím cca 60 – 80 % maximální dosažitelné rychlosti pro couvání na vzdálenost 20 či 25 m, doslova„ na plný plyn.“ Čistě teoreticky je tedy možné připustit nehodový děj vzniklý abnormálně agresivním couváním vozidla Peugeot. Tento způsob vzniku škody pak koresponduje s tím, co uvedl ve své výpovědi svědek [jméno] [příjmení], který vypověděl, že couval dost rychle, sešlápl plyn pořádně a jel na plný plyn, protože v dálce viděl ještě nějaké jiné auto a chtěl to stihnout, než dojede. Výpověď svědka [příjmení] jakožto řidiče couvajícího vozidla tak lze považovat v tomto směru za nejvíc relevantní, protože tento jako řidič couvajícího vozidla ví nejlépe, jakým způsobem couval. Soud hodnocením všech důkazů jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu dospěl ke spolehlivému závěru, že škoda na vozidle žalobkyně byla způsobena řidičem žalované, když při couvání s vozidlem Peugeot Boxer ve vlastnictví žalované nedodržel povinnost stanovenou mu jako řidiči ve shora cit. ust. § 24 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, počínat si při couvání tak, aby neohrozil ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Tímto jednáním řidiče žalované pak byla způsobena škoda na vozidle žalobkyně ve výši 240.939 Kč, když co do částky 212.453 Kč učinili účastníci výši škody na vozidle VW Passat [registrační značka] nespornou. Zbývající část nároku ve výši 28.486 Kč pak vyplývá z faktury [číslo] kterou společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni za opravu poškozeného vozidla, přičemž soud má oprávněnost této části nároku za prokázanou z vyjádření společnosti [právnická osoba], která potvrdila, že se jednalo o opravu nezbytnou k obnovení funkčnosti vozidla. Žalobkyně částku v celkové výši 240.939 Kč společnosti [právnická osoba] uhradila. Z tohoto důvodu žalobě zcela vyhověl včetně požadovaného příslušenství. 3. Proti tomuto rozsudku, a to v celém jeho rozsahu, podala včasné odvolání žalovaná, která se domáhala jeho změny tak, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a tomuto věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, případně po zopakovaní dokazování rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne.Žalovaná má za to, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, když napadené rozhodnutí je založeno pouze na značně se rozcházejících svědeckých výpovědích, které jsou nedůvěryhodné, neboť tyto se rozcházejí ve vzdálenosti, na kterou mělo vozidlo couvat.Z vypracovaného znaleckého posudku, včetně jeho dodatku, je zřejmé, že poškození přední části vozidla tovární značky Volkswagen neodpovídá poškození od couvajícího vozidla tovární značky Peugeot, avšak odpovídá a je typické pro náraz jedoucího vozidla směrem dopředu do jiného stojícího nebo pomalu jedoucího vozidla (tedy byla způsobena nárazem vozidla tovární značky Volkswagen do stojícího nebo zastavujícího vozidla tovární značky Peugeot). Této variantě vypovídá střetová poloha, poškození obou vozidel, pohyb střepin a úlomků po nárazu a pohyb vozidla Peugeot do konečné dokumentované polohy. Charakter a velký rozsah poškození vozidla tovární značky Volkswagen v přední části včetně příslušenství motoru vylučuje nízkou nárazovou rychlost (pod hodnotou cca [číslo] km/h) – z této skutečnosti jasně plyne, že couvající automobil tovární značky Peugeot narazil do jedoucího vozu, nikoli do zaparkovaného. V případě couvání s takto rozměrným a těžkým vozidlem, které bylo navíc zatíženo cca 800 kg, v rychlosti nad 30 km/h dochází k obtížné ovladatelnosti vozidla (až k neovladatelnosti), se kterým se velmi obtížně manévruje. Dle soudního znalce by byl tento manévr řidiče vůbec těžko představitelný. Dále lze mít také za to, že v případě tvrzené rychlosti při couvání by při nárazu došlo také k značnému pohybu nákladu uvnitř automobilu tovární značky Peugeot, který by mohl vozidlo poškodit či z vozidla vypadnout. Ze svědeckých výpovědí plyne, že je sporný způsob, jak a v jaké rychlosti došlo ke středu osobou vozidel, hodnoty uvedené v rámci svědeckých výpovědí jsou mimo technicky přijatelný rozsah a snižují tak vypovídající schopnost a pravděpodobnost těchto výpovědí. Po zhodnocení důkazů v jejich vzájemné souvislosti je zřejmé, že z technického hlediska je vyloučeno, aby k nehodě mohlo dojít způsobem popisovaným v rámci svědeckých výpovědí, které si v mnoha ohledech odporují. Dále také nesouhlasila s přiznanou částkou 28.486 Kč na náhradě škody, když autorizovaný servis vystavil další fakturu [číslo] ze dne 1. 3. 2019 na částku 28.486 Kč, kdy tato faktura obsahuje položky, které nesouvisí se vzniklou škodou. Autorizovaný servis ono ponížení původní faktury [číslo] na částku 236.826 Kč s DPH, o 24.373 Kč zvýšil touto fakturou o dalších 4.113 Kč s DPH, čímž se obohatil o 4.113 Kč s DPH. 4. K odvolání žalované žalobkyně uvedla, že navrhuje rozsudek okresního soudu potvrdit s tím, že tento je věcně správný, kdy žalovaná pouze polemizuje s hodnocením důkazů soudem prvního stupně.Je zjevné, že veškeré svědecké výpovědi se v jádru – základním průběhu nehodového děje – shodují v tom, že couváním ve vysoké rychlosti vozidla žalované došlo k nárazu do vozidla žalobkyně. Námitka žalované, že svědecké výpovědi se značně liší, je zavádějící, neboť žalovaná poukazuje na rozdíly pouze dílčích detailů výpovědí – zejm. vzdálenosti, kterou řidič couvajícího automobilu ujel, než narazil do poškozeného automobilu žalobkyně. Je zcela pochopitelné, že odhady vzdálenosti či času couvání nejsou po delší době příliš přesné/shodné; navíc jde o odhady obtížné, kdy se celý děj stal poměrně rychle. Za klíčový žalobkyně považuje dodatek ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení], ve kterém znalec připustil variantu, že couvající vozidlo Peugeot narazilo do stojícího vozidla VW jako technicky možnou a reálnou.Soud prvního stupně došel ke správnému závěru, že oprávněnost této faktury/části škody je prokázána vyjádřením společnosti [právnická osoba], ze kterého nepochybně vyplývá, že se jedná o opravu, která byla nezbytná k obnovení funkčnosti vozidla. Námitka zvýšení výsledné částky –„ součtu obou žalovaných faktur“ – oproti původní celkové faktuře [číslo] (která byla ze strany vedlejšího účastníka rozporována a proto následně„ rozdělena“ na dvě faktury) je uváděna v odvolání poprvé, žalovaná tvrzení o údajném obohacení autoservisu v rámci řízení u soudu prvního stupně nečinila. K tomuto žalobkyně doplňuje, že dle jejích informací je navýšení způsobeno tím, že s pojišťovnou (vedlejším účastníkem) má [právnická osoba] sjednány výhodnější ceny pro opravy při pojistných událostech. Pro fakturu [číslo] na částku 28.486 Kč, kterou však pojišťovna rozporovala, pak autoservis tyto zvýhodněné ceny logicky nepoužil. 5. Vedlejší účastník k odvolání argumentoval v podstatě shodně jako žalovaná s tím, že rovněž poukazoval na nesrovnalosti ve svědeckých výpovědích ohledně couvané vzdálenosti, toho jak se nehoda odehrála, jakou rychlostí se vozidla pohybovala. Dále polemizoval s výší vyúčtované částky za opravu vozidla ve výši 28.486 Kč, kdy původní faktura na 236.826 Kč byla ze strany pojišťovny rozporována z důvodu fakturace nesouvisejících položek, na to byla doložena opravná faktura na částku 212.453 Kč, tj. došlo k ponížení o 24.373 Kč. Nesouvisející položky pak byly opětovně vyúčtovány fakturou na 28.486 Kč s DPH, tj. ještě navýšenou. 6. Krajský soud při konstatování, že odvolání žalované je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že rozsudek okresního soudu jako správný prozatím neobstojí. 7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou doručenou dne 8. 1. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 240.939 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] došlo v obci [obec] k dopravní nehodě, při které se střetla vozidla VW P