8 CO 118/2022-169 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 33.797,70 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16.802,80 EUR od 10. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16.994,90 EUR od 17. 10. 2020 do zaplacení (odstavec I. výroku) a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 127.325 Kč (odstavec II. výroku). 2. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně na základě předchozích jednání stran a na základě písemné objednávky žalované ze dne 15. 6. 2020 provedla pro žalovanou dílo, zhotovení [díla] [anonymizováno] dle projektové dokumentace dodané žalovanou. Toto dílo sestávalo ze tří dílčích částí, označených [označení], [anonymizována tři slova]. Žalovaná provedla dílo řádně a včas ve sjednaném termínu. Původně předpokládaný termín vyhotovení uvedený v objednávce, tj. do [datum] v případě [označení] [anonymizováno] a do [datum] v případě [označení] [anonymizována tři slova], byl na základě dohody stran posunut ohledně díla RC2 do 27. 7. 2020 a ohledně částí RC1 a RC3 do 17. 8. 2020. To vše z důvodu neúplné dokumentace pro výrobu dodané žalovanou, kdy docházelo k prostojům ve výrobě. Cena výroby [označení] [anonymizováno] byla sjednána ve výši 1,7 EUR za kilogram. V této ceně byla zahrnuta kompletní výroba a materiál včetně spojovacího materiálu bez povrchové úpravy. Splatnost faktury byla sjednána 60 dní. Žalobkyně dílo provedla řádně a ještě před sjednaným termínem dodání odevzdala dílo žalované sjednaným způsobem - předáním v sídle žalobkyně žalovanou určenému dopravci, což bylo prokázáno dodacími listy a přepravními listy pro mezinárodní přepravu ([označení]). Dodávku díla žalobkyně žalované fakturovala fakturou [číslo] znějící na částku 16.802,80 EUR ([označení] [anonymizována tři slova] o hmotnosti 9.884 kg), fakturou [číslo] znějící na částku 16.994,05 EUR ([označení] [anonymizována tři slova] o hmotnosti 9.790 kg) a fakturou [číslo] znějící na částku 16.994,90 EUR (mostní [označení] [anonymizována dvě slova] o hmotnosti 9.997 kg) se splatností 60 dní. Žalovaná uhradila pouze dodávku díla, označeného [označení], řádně a včas. Další dvě faktury, kterými bylo vyúčtováno zhotovení [označení] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], v termínu splatnosti neuhradila. Na upomínku žalobkyně ze dne 29. 9. 2020 reagovala žalovaná tak, že platby za dodávku díla budou opožděné. Na další upomínku ze dne 20. 10. 2020 uvedla, že splatnost faktur se posouvá z důvodu, že zákazník musel zrušit [přepravu] [anonymizována dvě slova] a přesunout celou montáž, a žádala o strpení při úhradě faktur. Na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně žalovaná reagovala dopisem ze dne 29. 12. 2020, v němž uvedla, že dodané výrobky nebyly dodány včas a v požadované kvalitě, čímž vznikla žalované značná škoda, která se postupně vyčísluje. Následně dne 5. 3. 2021 žalovaná písemně zaslala žalobkyni jednostranný zápočet vzájemných pohledávek, kde oproti pohledávce žalobkyně ve výši 33.797,70 EUR započetla pohledávku ve výši 3.807,50 EUR z titulu vad díla a ve výši 18.298,17 EUR z titulu náhrady škody. Žalobkyně tento jednostranný zápočet neuznala, považovala ho za neplatný z toho důvodu, že žádná pohledávka žalobkyně vůči žalované neexistuje. 3. Pokud se jedná o jednostranný zápočet pohledávek žalované vůči žalobkyni, tyto okresní soud posoudil podle ustanovení § 1987 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že uplatněné pohledávky k započtení je nutno hodnotit jako nejisté a neurčité a tedy nezpůsobilé k započtení, a to i s přihlédnutím k závěrům obsaženým v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2020 sp. zn. 31 Cdo 684/2020, dle kterých je nejistou nebo neurčitou ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná, a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovatelného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka jistá a určitá, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 OZ a je zpravidla relativně neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne). Zatímco tedy pohledávka žalobkyně v tomto řízení byla jednoznačně doložena veškerými důkazy, pohledávky žalované v tomto řízení jsou objektivně sporné. Tvrzená pohledávka žalované ve výši 3.807,5 EUR představující zřejmě slevu z ceny, příp. náklady na odstranění vad díla, nebyl zjevně uplatněn žalovanou včas, jak to má na mysli ustanovení § 2112 občanského zákoníku, což žalovaná namítala. Další tvrzené pohledávka ve výši 18.298,17 EUR měla představovat náhradu škody, přičemž však k ní nebylo nic konkrétního tvrzeno. Prokázání této pohledávky co do důvodu nebo co do výše by vyžadovalo rozsáhlé a složité dokazování (včetně znaleckých posudků na případnou výši škody nebo na vynaložené náklady na odstranění vad), které by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pohledávce. 4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta, případně aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítala, že okresní soud v prvé řadě svým postupem porušil právo žalované na spravedlivý proces, kdy nezohlednil žádost jednatele žalované, který se z důvodů složité situace s opatřeními proti šíření covidu nemohl účastnit jednání před tímto soudem a proto soud žádal, aby po provedeném dokazování (bez jeho účasti, s čímž souhlasil) vyslovil své předběžné hodnocení a zachytil jej do protokolu o jednání, který by žalované zaslal tak, aby se k němu mohla vyjádřit. Okresní soud však toto neučinil a rovnou vyhlásil ve věci rozhodnutí. Okresní soud pak dále neprovedl všechny důkazy, které žalovaná navrhovala a nezjistil tak úplně a správně skutkový stav věci. Žalovaná výslovně navrhovala, aby byl proveden k důkazu znalecký posudek za účelem objasnění její protipohledávky vůči žalobkyni, a sice nákladů, které žalovaná musela vynaložit na odstranění vad a nedodělků na díle. Okresní soud pak rovněž bez jakéhokoliv logického odůvodnění dospěl k nesprávnému závěru, že na základě zápisu z kontroly realizace díla ze dne 10. 7. 2020 došlo k dohodě o změně termínu realizace díla a že žalobkyně tedy dílo provedla včas. V čase kontroly byla žalobkyně již s plněním díla v prodlení, na což ji žalovaná upozorňovala emailovou komunikací. Rovněž pak nejsou správné závěry okresního soudu ve vztahu k důvodům pro změnu termínu dodání díla, kdy tento konstatoval, že tím byla nedostatečná a nekompletní dokumentace. Závěry soudu však nejsou v tomto směru jakkoliv přezkoumatelné. Žalovaná odevzdala žalobkyni kompletní dokumentaci ještě před tím, než žalobkyně potvrdila, že je schopná dílo vyrobit. Žalobkyně přesto, že žalovanou ubezpečila, že požadované dílo je schopna vyrobit do 30. 6. 2020, ještě dne 22. 6. 2020 žalované oznamovala, že se chystá objednat materiál k provedení díla. Je tedy zjevné, že v době od příjmu objednávky (15. 6. 2020) tedy žalobkyně nebyla schopna započít včas výrobu. Z projektové dokumentace vyplývají všechny požadavky na předmět díla, nicméně při výrobě musel určité podklady vytvořit i zhotovitel. Tuto činnost v zájmu maximálního omezení prodlení žalobkyně proto částečně realizovala žalovaná. Pokud se jedná o vznesenou námitku započtení, pak částka 18.298,17 EUR představovala částečnou náhradu škody způsobenou žalobkyní, byla podrobně objasněna spolu s listinnými důkazy v podání žalované ze dne 28. 11. 2021 a nebylo potřeba k ní žádného dalšího dokazování. Částka ve výši 3.807,50 EUR byla uplatněna z titulu nároku z vad dodaného díla. Pokud měl okresní soud o její pravosti pochybnosti, nic mu nebránilo v tom, aby nechal zpracovat znalecký posudek, ve kterém by byl posouzen rozsah nákladů žalované na odstranění vad. 5. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že okresní soud se v napadeném rozsudku vypořádal se všemi námitkami žalované proti uplatněnému nároku, a to včetně námitky započtení. To vše i s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu. 6. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 7. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci se jedná o vztah mezi subjekty, které mají sídlo na území v různých státech Evropské unie, když žalovaná má sídlo v [zem