57 CO 205/2022-82 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 28 336 Kč (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). 2. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání a namítá, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalovaná byla jedinou osobou, která měla přístup do jeho domu a na jeho pozemek, je tedy zcela zřejmé, že to byla právě žalovaná, kdo mu poškodil traktor značky [typ], motocykl značky [typ] [anonymizována dvě slova] a [značka automobilu]. Žalobce zdůrazňuje, že veškeré věci byly ještě v odpoledních hodinách dne 9. 4. 2020 zcela v pořádku, ráno následujícího dne, kdy již byla žalovaná definitivně z domu žalobce odstěhována, žalobce zjistil jejich poškození, když chtěl s traktůrkem orat. K poškození věcí došlo v nočních hodinách, žalobce nevlastní žádný kamerový systém, není možné objektivně prokázat žalované poškození věcí žádnými kamerovými záznamy či výslechy svědků. Z veškerých okolností daného případu jednoznačně vyplývá, že nikdo jiný jeho věci poškodit nemohl. Rovněž nikdo jiný nebyl objektivně schopen odvézt věci z domácnosti žalobce, když nikdo jiný do něj přístup neměl. Neztotožňuje se s názorem soudu I. stupně, že v řízení nebylo prokázáno, že by škodu způsobila žalovaná. Žalobce předložil fotografie zachycující poškozený traktor a motorku, z nichž je patrné, že tyto byly pořízeny druhý den po odstěhování žalované. Žalobce výši škody prokázal fakturami, z nichž vyplývají částky, které byl nucen vynaložit na zakoupení nových náhradních dílů a opravu poškozených věcí. Z předložených faktur týkajících se spotřeby elektřiny, vody a plynu vyplývá, že za dobu, kdy žalovaná u žalobce bydlela, se podstatně zvýšila spotřeba energie, a to v částkách, které uvedl. Skutečnost, že žalovaná u žalobce v předmětném období bydlela, je schopna potvrdit sousedka žalobce paní [jméno] [příjmení]. Odvoláním se domáhal změny napadeného rozsudku tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. 3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Neuznává nárok uplatněný v žalobě, nejsou žádné důkazy o tom, že poškodila žalobci traktor, motocykl či odcizila klíče od automobilu, neodpovídá tudíž za náklady žalobce za opravu a na zakoupení zámku k automobilu. Popírá, že by odvezla věci označené v žalobě, neměla se žalobcem žádnou ústní ani písemnou smlouvu o úhradě nákladů za elektřinu, vodu a plyn. Byla u něj na krátkodobé návštěvě, kterou den ze dne ukončila, poněvadž žalobce jí začal vytrvale dávat nemístné nabídky k bližšímu vztahu, které odmítla přijmout s odkazem na věkový rozdíl. Domnívá se, že žalobce se nemůže vyrovnat se skutečností, že nabídku na bližší vztah nepřijala a snaží se jí finančně či jinak ublížit. U odvolacího soudu doplnila, že podávala vysvětlení na Policii České republiky a pokud by policie dospěla k závěru, že věci odnesla, šla by je k ní hledat. 4. Odvolací soud se nejprve zabýval přípustností odvolání žalobce co do částky 3 620 Kč představující„ spotřebu energií po dobu, kdy žalovaná u žalobce bydlela“. Jelikož žalobce uvedl, že smlouvu ohledně placení„ energií“ se žalovanou neuzavřel, jedná se o nárok žalobce na vydání bezdůvodné obohacení. 5. Podle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání. 6. Jelikož se jedná o zcela samostatný nárok na zaplacení 3 620 Kč, odvolání proti tomuto nároku není přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř., a odvolací soud proto odvolání žalobce dle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. 7. Odvolací soud rozsudek okresního soudu přezkoumal ve výroku I co do částky 24 716 Kč na základě včas podaného odvolání žalobce dle ust. § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 8. Námitky žalobce směřují proti závěru okresního soudu, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná způsobila předmětnou škodu. Jeho výpovědí se to nepodařilo prokázat, neboť ji lze považovat za nevěrohodnou. Nevěrohodnost výpovědi odvolací soud dovodil s ohledem na skutečnosti, které plynou jak z tvrzení žalobce, tak z obsahu spisu. Například žalobce tvrdil, že to mohla být pouze žalovaná, která mu mohla poškodit motorku a traktor, odnést klíče od [značka automobilu], rázový utahovák a věci z kuchyně, že k tomu došlo 9. 4. 2020, kdy se žalovaná stěhovala. Současně uvádí, že žalovanou neviděl při odnášení a ničení věc. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 22. 4. 2020, [číslo jednací] [tel. číslo], z tvrzení žalobce i z jeho výpovědi vyplývá, že kolem 14:30 hod. 9. 4. 2020 přijelo před dům nákladní auto se dvěma muži a [jméno], že sledoval, jak nakládali [jméno] nábytek na náklaďák. Není tedy pravdou, že v domě 9. 4. 2020 byla pouze žalovaná. Dále žalobce do úředního záznamu o podání vysvětlení uvedl, že na konci ledna 2020, kdy žalovaná u něj začala bydlet, vyklidil pro ni jeden pokoj a z tohoto pokoje zmizelo asi 5 ks diplomů, 5 ks pohárů a 10 ks plaket z motoristických soutěží. V žalobě naopak tvrdí, že poháry z moto závodů, diplomy, plakety atd. byly v chodbě, která byla upravena, včetně skříňové sestavy, na umístění pohárů a diplomů včetně plaket. Dále žalobce požadoval úhradu za odcizení věcí z kuchyně, např. mouky, koření atd. a dalších věcí. Na výzvu okresního soudu, aby specifikoval tyto položky, uvedl, že„ není kuchyňský typ, že vůbec nemá ponětí, kolik tam toho bylo, že to vždycky dokupoval, jak byla potřeba“. Tvrzení žalobce jsou vnitřně rozporná, jeho výpověď není přesvědčivá a nelze ji hodnotit jako věrohodnou. Odvolací soud proto uzavírá, že výpovědí žalobce nebylo prokázáno, že mu škodu způsobila žalovaná, a jiné důkazy, které by jeho tvrzení prokazovaly, žalobce neoznačil. Žalované proto nelze dle § 2910 o. z. uložit povinnost zaplatit žalovanou částku ve výši 24 716 Kč. 9. Rozsudek okresního soudu byl podle § 219 o. s. ř. z výše uvedených důvodů ve výroku I co do částky 24 716 Kč potvrzen jako věcně správný, včetně výroku o náhradě nákladů řízení (výrok II). 10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení procesně neúspěšný a žalovaná se náhrady nákladů odvolacího řízení výslovně vzdala.