71 CO 114/2022-185 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem okresní soud zastavil řízení co do částky 137.889 Kč (odstavec I.), co do částky 60.000 Kč žalobu zamítl (odstavec II.) a žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 26.643 Kč (odstavec III.). 2. Tento rozsudek v celém rozsahu napadl včasným odvoláním žalobce s návrhem na jeho změnu ve smyslu vyhovění žalobě, případně na jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Postup, jímž okresní soud posoudil podání žalobce (doručené okresnímu soudu dne 25. 6. 2020) jako změnu žaloby, tuto změnu usnesením připustil a následně žalobu v rozsahu odstavce II. výroku z důvodu promlčení zamítl, považuje žalobce za přehnaně formalistický a tedy nesprávný. Žalobce je toho názoru, že skutkový děj jednoznačně popsaný v žalobě se po celou dobu řízení nezměnil, a to ani s ohledem na obsah výše označeného podání. Právní posouzení věci je vždy úkolem soudu. V té souvislosti odkázal žalobce na usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 768/2018, jehož závěry jsou použitelné i v této věci. Skutkově řečeno, žalobci vedením trestního stíhání vznikla nemateriální újma a je lhostejné, z čeho se bude později v soudním řízení v mantinelech zákonné koncentrace řízení určovat její výše. 3. Žalovaná navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. V žalobě žalobce svůj požadavek na zaplacení 60.000 Kč jasně definoval jako nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení tři roky po 20.000 Kč ročně a v podání ze dne 25. 6. 2020 uvedl, že tuto částku požaduje za„ samotné vedení trestního řízení“ a nikoliv za nepřiměřenou délku řízení. Nárok byl tedy vymezen jasně a k jeho nové specifikaci došlo až během řízení po uplynutí zákonné promlčecí doby. 4. U odvolacího jednání dne 23. 1. 2023 vzal žalobce své odvolání směřující do odstavce I. výroku zpět a odvolací soud v tomto rozsahu odvolací řízení zastavil podle § 207 odst. 2 o. s. ř. s účinky s tím spojenými podle § 222 odst. 1 o. s. ř. 5. Včas podané odvolání směřující do rozsudku okresního soudu v odstavci II. a III. výroku odvolací soud věcně projednal, přezkoumal rozsudek v napadené části včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Odvolací soud převzal skutková zjištění okresního soudu jako věcně správná a pro posouzení věci dostačující a v podrobnostech na ně odkazuje. 7. Původní žalobou obsahově shodnou s žádostí o předžalobní projednání nároku se žalobce domáhal mimo jiné nemajetkové újmy 60.000 Kč za nepřiměřenou délku trestního stíhání tři roky po 20.000 Kč ročně. Teprve poté, co žalovaná tento nárok odmítla s odůvodněním, že délka trestního stíhání nebyla nepřiměřená, když fakticky trvala jeden rok a necelých osm měsíců, definoval žalobce požadavek na nemajetkovou újmu 60.000 Kč jako újmu za to, že trestní stíhání bylo proti němu vůbec vedeno. Toto podání bylo okresnímu soudu doručeno 25. 6. 2020 a žalovaná z důvodu procesní ekonomie obratem tento nárok projednala a ve vyjádření sdělila své odmítavé stanovisko a zároveň namítla promlčení tohoto nároku. 8. Okresní soud správně postupoval, pokud toto podání žalobce posoudil podle obsahu jako změnu původní žaloby a usnesením ze dne 21. 9. 2021, č. j. 108 C 107/2020-113 tuto změnu připustil. 9. K námitce žalobce odvolací soud odkazuje například na rozsudek NS sp. zn. 26 Cdo 2076/2009, obsahující závěr, že o změnu žaloby (§ 95 o. s. ř.) jde nejen tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného než v původní žalobě nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více než požadoval v původní žalobě, ale rovněž v případě, kdy žalobce sice i nadále požaduje stejné plnění (stejné kvality a stejného rozsahu), ale na základě jiného skutkového stavu (skutkového základu věci) než jak ho vylíčil v původní žalobě. 10. Vymezil-li žalobce požadavek na úhradu 60.000 Kč skutkově jako újmu za nepřiměřenou délku řízení a posléze stejnou částku požadoval za to, že trestní stíhání bylo vůbec proti němu vedeno s tím, že se nejedná o újmu za nepřiměřenou délku řízení, pak se jedná o jiné skutkové vymezení tohoto požadavku v nezměněné výši. Jedná se o požadavek na plnění sice ve stejné výši, ale na základě jiného skutkového stavu. 11. Judikaturní závěry obsažené v usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 768/2018, na které žalobce odkazoval, nejsou na danou věc přiléhavé. V odkazované věci neměl soud důvod odmítnout žalobu pro neprojednatelnost dle § 43 odst. 2 o. s. ř., neboť z ní bylo zřejmé, že se žalobce domáhá náhrady nemajetkové újmy v penězích, která mu byla způsobena jednáním žalovaných a taktéž v čem tvrzená nemajetková újma spočívá. Tím žalobce beze zbytku dostál požadavkům § 79 odst. 1 o. s. ř. Z žalobcových tvrzení se přitom nijak nepodávalo, že by měl uplatňovat více nároků se samostatným skutkovým základem (jak se zřejmě domnívaly obecné soudy). 12. V nyní projednávané věci žalobce podal projednatelnou žalobu, v níž jasně definoval, čeho a proč se domáhá, přičemž od počátku uplatňoval více nároků (majetkovou a nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb.). Nemajetkovou újmu dále rozdělil na dva samostatné nároky se samostatným skutkovým základem (60.000 Kč za nepřiměřenou délku řízení po dobu tří let a 40.000 Kč za to, že a v jakém rozsahu se nezákonné trestní stíhání negativně promítlo do jeho osobnostních práv). 13. Závěr okresního soudu o promlčení takto uplatněného práva je správný. 14. Vzhledem k tomu, že se na tento nárok nevztahovalo stavění promlčecí lhůty, po kterou byl původní nárok projednáván žalovanou, nejdéle však 6 měsíců od jeho uplatnění, tj. v době od 4. 9. 2020 do 4. 3. 2021, je na rozdíl od okresního soudu odvolací soud toho názoru, že zákonná šestiměsíční promlčecí doba dle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 započala 30. 4. 2019 a marně uplynula dnem 30. 10. 2019. U soudu bylo toto právo uplatněno až 25. 6. 2020, což je z hlediska promlčení nároku okamžik významný (srovnej usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2651/2010). 15. Ve světle výše uvedených závěrů a s odkazem na jinak správné závěry okresního soudu posoudil odvolací soud odvolání žalobce jako nedůvodné a napadený rozsudek v odstavci II. výroku jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř. 16. Výrok o nákladech řízení odvolací soud změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a podle jiného poměru úspěchu žalobce, než ke kterému dospěl okresní soud, zavázal převážně neúspěšnou žalovanou k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 26.697,50 Kč, což odpovídá úspěchu žalobce v rozsahu 50 % (okresním soudem vypočteno 40 %). Při určení poměru úspěchu a neúspěchu žalobce) § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.) vyšel odvolací soud ze vzájemného poměru tarifních hodnot (viz usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). Žalobce požadoval materiální újmu 97.889 Kč a 2 nemateriální újmy 2x 50.000 Kč, celkem 197.889 Kč (100 %). Po podání žaloby byl zcela uspokojen v materiální újmě a jedné nemateriální újmě, tj. 147.889 Kč (97.889 Kč + 50.000 Kč), tj. 75 % úspěch a 25 % neúspěch. Výsledný úspěch je 50 %. 17. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce představují 1) odměnu za právní zastoupení dle § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen advokátní tarif (AT), 9.020 Kč za 1 ÚPS, za 3 ÚPS z celé tarifní hodnoty (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, podání, včetně změny žaloby z 25. 6. 2020), tj. 27.060 Kč, odměnu z tarifní hodnoty 50.000 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby), 3.100 Kč za 4 ÚPS (podání ze dne 11. 8. 2020 a ze dne 30. 11. 2020 a účast u jednání ve dnech 15. 11. 2021 a 5. 1. 2022), tj. 12.400 Kč, 2) náhradu hotových výdajů ve výši 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 AT, tj. 2.100 Kč, 3) náhradu za ztrátu času 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 AT, tj. 400 Kč, 4) cestovné (dle výpočtu provedeného okresním soudem) celkem 515 Kč, to vše navýšeno o 8.920 Kč (21 % DPH) a soudní poplatek 2.000 Kč Náklady řízení celkem 53.395 Kč (100 %). Odvolací soud neuznal jako účelné náklady v souvislosti s předžalobní výzvou, neboť tu nahrazuje zákonem požadované uplatnění nároku u žalované před podáním žaloby ve smyslu § 14 odst. 3 citovaného zákona. 18. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a částka 900 Kč, kterou je povinen nahradit procesně neúspěšný žalobce procesně úspěšné žalované, představuje paušální náhradu po 300 Kč za 3 úkony (vyjádření k odvolání, příprava k odvolacímu jednání a účast u odvolacího jednání) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 19. Lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a platebním místem je dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. advokát žalobce.