71 CO 277/2022-214 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na určení, že pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] (dále jen pozemek) náleží do společného jmění žalobkyně a žalovaného 2. (odstavec I. výroku) a zavázal žalobkyni nahradit žalovaným náklady řízení (odstavec II. výroku). 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně a žalovaný 2) uzavřeli manželství dne 17. 8. 2013. Před svatbou dne 16. 8. 2013 si žalovaný 2) sjednal půjčku u [anonymizováno] ve výši 100.000 Kč na koupi pozemku. Částku 56.000 Kč na koupi pozemku žalovaný 2. vybral nejprve z pokladny svého podnikání a téhož dne se sešel s prodávajícím, kde mu peníze předal. O tomto si sepsali potvrzení, domluvili si, že kupní smlouvu sepíše prodávající [jméno] [příjmení] a následně ji podepíší při podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí. K podpisu smlouvy došlo první následující pracovní den, v pondělí 19. 8. 2013. Po podpisu bylo prodávajícímu vráceno potvrzení o úhradě kupní ceny, které bylo zničeno. Téhož dne žalovaný 2) vybral ze svého účtu částku 110.000 Kč, ze kterých vrátil do pokladny svého podnikání částku 56.000 Kč. Na tyto transakce vypsal výdajový a následně příjmový doklad. Zbylou částku si ponechal pro osobní potřebu. Žalobkyně se žádného jednání ohledně koupě pozemku neúčastnila, a to včetně návrhu vkladu do katastru nemovitostí, není ani stranou kupní smlouvy. Informaci o pozemku ji sdělil žalovaný 2) až po svatbě a následně se společně rozhodli, že by na pozemku mohli postavit dům. V této souvislosti žalobkyně v září 2013 požádala svou matku, aby zjistila informace o možnosti výstavby na předmětném pozemku. Dne 9. 8. 2019 uzavřel žalovaný 2) s žalovanou 1), svou matkou, darovací smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek. Manželství žalobkyně a žalovaného 2) bylo pravomocně rozvedeno dne 15. 10. 2021 Okresní soud naopak nevzal za prokázáno, že by byla vůle žalobkyně a žalovaného 2) předmětný pozemek nabýt do společného jmění. 3. Po právní stránce posoudil okresní soud nárok dle ust. § 143 a 144 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., s odkazem na ust. § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., když manželství účastníků a účinky zápisu vlastnického práva nastaly za účinnosti obč. zák., tj. do 31. 12. 2013. 4. Okresní soud uzavřel, že na straně žalobkyně je naléhavý právní zájem na určení vlastnictví s ohledem na požadavek změny zápisu v katastru nemovitostí. Žalovaný 2) prokázal, že kupní cenu pozemku uhradil ze svých výlučných prostředků, když tyto vybral ze svého podnikání, zaplatil kupní cenu prodávajícímu a následující pracovní den, tj. dne 19. 8. 2013 vybral peníze ze svého účtu, na který byly dne 16. 8. 2013 vyplaceny finanční prostředky z titulu smlouvy o půjčce, kterou téhož dne uzavřel. Z těchto vrátil částku 56.000 Kč zpět do pokladny podnikání. Listiny, kterými žalovaný 2) tyto skutečnosti prokazoval, vyhodnotil okresní soud jako věrohodné, protože na sebe časově navazovaly. Vycházel rovněž ze svědeckých výpovědí účetní žalovaného 2), která přesně popsala, jakým způsobem účetnictví v té době zpracovávala. Pokud žalovaný 2) měnil svá skutková tvrzení, pak uzavřel, že je zcela na účastnících, jakou procesní obranu ve věci zvolí, důležité však je, co v řízení následně prokáže. Naopak v řízení nebyla zjištěna, přes poučení ze strany soudu, vůle žalobkyně a žalovaného 2) nabýt pozemky do společného jmění manželů. O této nesvědčí ani záměr žalobkyně a žalovaného 2) stavět dům, když o tomto měli uvažovat od počátku jejich vztahu a vůle stavět na pozemku vyplývá až z mailu ze dne 3. 9. 2013, tj. téměř měsíc poté, co nastaly účinky vkladu vlastnického práva k pozemku. Záměr stavět na pozemku nevylučuje skutečnost, že pozemek by byl výlučně žalovaného 2). Pokud by pozemek kupovali společně, řešili by spolu i finanční stránku, kdo bude zapsán ve smlouvě, avšak žalobkyně ani nedokázala uvést, kde se vzaly peníze na jeho pořízení, nevěděla nic o pořízení půjčky. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že pozemek nebyl součástí společného jmění manželů, nezabýval se dále převodem pozemku z žalovaného 2) na žalovanou 1). 5. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně a domáhala se jeho zrušení a vrácení okresnímu soudu, popř. jeho změny tak, že bude žalobě vyhověno. Poukazovala na jednostranné až tendenční hodnocení důkazů ve prospěch žalovaných, vadně zjištěný skutkový stav a tomu odpovídající jednostranné rozhodnutí soudu ve prospěch žalovaných. Poukazovala na změnu důležitých skutkových tvrzení ze strany žalovaného 2), který toto účelově přizpůsoboval vývinu skutkového stavu. Podstatná je skutečnost, že k uzavření kupní smlouvy, jakož i k právním účinkům vkladu vlastnického práva k předmětnému pozemku došlo za trvání manželství. Okresní soud se ve svém hodnocení mýlí, pokud dospívá k závěru, že bylo prokázáno, že kupní cenu žalovaný 2) uhradil před manželstvím. V této souvislosti poukazovala na zkreslování, uvádění nepravdivých údajů, změnu skutkových tvrzení, což musí jít k tíži žalovaných. Naopak poukazovala na důkaz předložený žalobkyní, který má silnější váhu ohledně výběru částky 40.000 Kč v den, kdy došlo k uzavření kupní smlouvy, tj. po svatbě účastníků. Zdůraznila časovou posloupnost tohoto výběru a podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí a tomu předcházející podpis předmětné kupní smlouvy včetně zaplacení kupní ceny. Z následného chování žalovaného 2), resp. účastníků po uzavření kupní smlouvy jednoznačně vyplývá společná vůle nabýt předmětný pozemek do společného jmění. Ve svém odvolání poukazovala na nesprávné a nedostatečné hodnocení provedených důkazů ze strany okresního soudu. Namítala rovněž, že okresní soud neprovedl veškeré navrhované důkazy. 6. Žalovaní navrhovali potvrzení rozsudku jako věcně správného. Souhlasili se zjištěným skutkovým stavem, ke kterému okresní soud dospěl po provedeném a vyhodnoceném dokazování. Poukazovali zejména na výpověď svědka [příjmení], která byla naprosto věrohodná a shodovala se s výpovědí žalovaného 2). Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně žalovanému 2) předala částku 40.000 Kč ani vůle účastníků, zejména žalovaného 2), předmětný pozemek nabýt do společného jmění. Žalobkyně nebyla účastna jednání ohledně koupě pozemku, nebyla při uzavírání smlouvy, kde není jako kupující uvedena a absentovala i při návrhu na vklad. 7. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné a jsou zde podmínky pro potvrzení napadeného rozsudku. 8. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení. 9. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud správné právní ustanovení. Odvolací soud souhlasí i s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal a na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje. 10. Provedené důkazy okresní soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a v rozsudku uvedl, z jakých důkazů vycházel, jaké důkazy neprovedl a z jakých důvodů, hodnotil provedené svědecké výpovědi a rozvedl důvody svých závěrů o věrohodnosti či nevěrohodnosti slyšených svědků. Skutečnost, že závěry okresního soudu se neshodují s tvrzeními žalobkyně, nemůže vést k závěru, že provádění a hodnocení důkazů ze strany okresního soudu bylo tendenční a v neprospěch žalobkyně a odvolací námitka žalobkyně v tomto směru není důvodná. 11. Žalovaný 2) v průběhu celého řízení tvrdil, že předmětné pozemky byly zakoupeny z jeho výlučných prostředků, které získal a předal prodávajícímu ještě před uzavřením manželství s žalobkyní. Toto tvrzení bylo prokázáno především výpovědí prodávajícího [jméno] [příjmení]. Námitka žalobkyně, že tento svědek nepotvrdil, že kupní cena byla uhrazena žalovaným dne 16. 8. 2013, je nedůvodná, když z jeho výpovědi jednoznačně vyplynulo, že kupní cenu mu uhradil výhradně žalovaný, který měl před svatbou, byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy a před podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí a mezi tímto byl několikadenní rozdíl. Skutečnost, že neuvedl přesné datum, kdy k tomu došlo, není důvodem pro závěr o nevěrohodnosti jeho výpovědi. Jednalo se o svědka, který neměl k účastníkům žádný vztah, prodej pozemku pro něj byl jednorázovou záležitostí, která pro něj skončila uskutečněním převodu. Skutečnost, že si nepamatoval přesná data, není za této situace důvodem pro závěr o nevěrohodnosti jeho výpovědi. Svědek ve své výpovědi jednoznačně potvrdil verzi uváděnou žalovaným 2), tj. že celkovou kupní cenu obdržel několik dnů před svatbou od žalovaného 2), bylo sepsáno potvrzení, které bylo následně zničeno při podpisu kupní smlouvy a následném podání návrhu na vklad, při kterém již žádné peníze nebyly hrazeny. Listinnými doklady, jakož i výpovědí účetní [jméno] [příjmení] pak byl prokázán způsob získání výluč