11 Co 115/2024-109 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 287.808 Kč s úrokem z prodlení od 16. 8. 2021 do zaplacení (odst. I. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 46.899,60 Kč (odst. II. výroku).2. Rozsudek napadl v celém rozsahu včas podaným odvoláním žalobce. Uvedl, že se domáhal náhrady škody, respektive ušlého zisku jako rozdílu mezi tím, za kolik byly pozemky žalobce skutečně prodány a mezi tím, za kolik by byly prodány, kdyby na nich nebyla vybudována kanalizace a šachtice. Soud nesprávně dospěl k závěru, že je nárok promlčen, neboť nepochopil, co žalobce požaduje. Žalobce celou dobu uváděl, že požaduje náhradu škody, respektive ušlý zisk. Dle § 29 52 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). A poškozenému ušel zisk, respektive pokud by žalovaný nevybudoval na jeho pozemcích kanalizaci a šachtici, žalobce by nepřišel o 287.808 Kč, protože by pozemky prodal dráž, než byly skutečně prodány. Kanalizace žalobce omezuje a značně mu pozemky znehodnotila. Žalovaný vybudoval na pozemku žalobce splaškovou kanalizaci a šachtici, aniž by k tomu měl od vlastníků pozemků souhlas, což sám připouští. Jedná protizákonně a nyní se nemůže dovolávat žádných práv. Předmětné pozemky včetně dalších pozemků byly značně znehodnoceny. Navíc žalobci bylo žalovaným neustále slibováno, že jej žalovaný jednorázově odškodní za újmu nebo zřídí věcné břemeno za úplatu nebo přeloží předmětnou kanalizaci na obecní pozemek a nic z toho se nestalo. Žalobce chtěl v minulosti pozemky prodat, měl na ně již kupce a tito byli ochotni zaplatit dohromady 650.000–750.000 Kč, nicméně kvůli splaškové kanalizaci a šachtici a kvůli jejímu nedořešení od prodeje nakonec odstoupili. Pozemky byly nakonec prodány za částku mnohem nižší v insolvenčním řízení. Částka 287.808 Kč je rozdíl mezi tím. Kdyby na pozemku kanalizace a šachtice nebyly, kupci by pozemky ihned koupili a zaplatili by za ně minimálně 650.000 Kč a žalobce by tak nepřišel o 287.808 Kč. Žalobci škoda vznikla ve formě ušlého zisku až ve chvíli, kdy byly pozemky skutečně prodány, což bylo až v srpnu 2018. Do té doby žalobce nevěděl a nemohl vědět, za kolik se skutečně pozemky prodají, tj. o kolik peněz bude ochuzen, o kolik peněz přijde. Žalobce požaduje ušlý zisk, toto „ochuzení“ a ten mu ušel až v roce 2018 při faktickém prodeji. Jeho nárok promlčen není. I kdyby nárok promlčen byl, pak toto promlčení způsobil žalovaný, který žalobce udržoval několik dlouhých let v domnění, že se chce smírně dohodnout a nyní by chtěl zneužít námitku promlčení? Pokud vůbec plynula a uplynula promlčecí doba, nezavinil to žalobce, zavinil to žalovaný. Žalobce se nechtěl zbytečně soudit se svým městem, neustálé mu slibovali, že věc smírně vyřeší. Není s podivem, že v rámci insolvence se žalobce o pohledávce vůči žalovanému nezmiňuje, když návrh na insolvenci podal žalobce v roce 2015, ale škoda mu ve formě ušlého zisku vznikla až v roce 2018. Dalším soudem prvního stupně neprovedené důkazy vedly soud prvního stupně ke špatným závěrům, důkazy navržené žalobcem měly být provedeny. Protiprávní stav vyvolal žalovaný a nemůže z něj těžit. Žalovaný s žalobcem jednal, sliboval mu od roku 2012, že věc dá do pořádku, opakovaně udržoval žalobce mnoho let ve vědomí, že se věc smírně vyřeší, proto nárok není promlčen. Zároveň napadl nesprávně vypočítané náklady řízení. Domáhal se změny napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude zcela vyhověno.3. Žalovaný v podaném vyjádření navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Lhůta, ve které mohl žalobce uplatnit svůj nárok na náhradu škody dávno uplynula, a proto žalovaný úspěšně vznesl námitku promlčení. Žalobce měl možnost svá práva u soudu uplatnit ve lhůtách k tomu stanovených, ale neučinil tak. Z pohledu žalovaného je dále rozhodující, že pozemky neprodával žalobce, nýbrž insolvenční správce žalobce, který byl jediným oprávněným subjektem, jenž v dané době mohl s majetkem žalobce nakládat. Z toho plyne, že žalobci žádná újma nevznikla.4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Z obsahu spisu se podává, že žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 287.000 Kč se skutkovým tvrzením, že na žalobcových pozemcích žalovaný vybudoval v roce 2002 bez souhlasu vlastníka splaškovou kanalizaci a šachtici, čímž tyto pozemky znehodnotil. V minulosti chtěl žalobce spolu s manželkou pozemky prodat, měl kupce, kteří byli ochotni zaplatit za pozemky dohromady 650.000–750.000 Kč, nicméně kvůli nedořešené kanalizaci a šachtici od prodeje odstoupili a pozemky byly nakonec prodány v insolvenčním řízení za mnohem nižší částku, požadovaná částka představuje náhradu škody ve formě ušlého zisku, kterého by mohl žalobce (tehdy se svou manželkou) dosáhnout, kdyby na pozemku kanalizace a šachtice nebyla. Žalobce se pokoušel předmětné pozemky prodat ještě za života své manželky v období od r. 2012 do její smrti v r. 2014. Naposledy vyzval žalovaného k zaplacení uvedené částky výzvou z 20. 7. 2021.6. Žalovaný vznesl námitku promlčení s tím, že lhůta uplynula dříve, než tři roky před podáním žaloby. Pro případ, že by s námitkou promlčení nebyl žalovaný úspěšný, považoval tvrzený nárok za neoprávněný. Nerozporoval, že při výstavbě řadu splaškové kanalizace v roce 2001 byla zasažena i část pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , který se nacházel ve spoluvlastnictví žalobce v rozsahu jedné poloviny, avšak zásah byl minimální na samé hranici uvedeného pozemku. Odmítl tvrzení, že několik let udržoval žalovaný žalobce v domnění, že se chce dohodnout a požadovaným způsobem žalobce odškodnit.7. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami tak, jak je zachyceno v protokole o jednání ze dne , datum, a dospěl ke skutkovým zjištěním, jež jsou uvedena v odůvodnění napadeného rozsudku pod body 12. a 13. Tato skutková zjištění považuje okresní soud za správná a odpovídající provedeným důkazům.8. Odvolací soud vychází ze zjištění, že na pozemku dříve parc. č. , hodnota, , dříve ve spoluvlastnictví žalobce a jeho manželky , jméno FO, , byla v roce 2002 bez souhlasu vlastníků městem – žalovaným vybudována splašková kanalizace a šachtice. V roce 2002 přijala rada města a předložila zastupitelstvu města ke schválení otázku zřízení věcného břemene na předmětném pozemku a zároveň byl projednán žalobcův návrh na jednorázové odškodnění za újmu ve výši 25.000 Kč. K takovému postupu posléze nedošlo. Znalecký posudek vypracovaný na žádost žalovaného z roku 2002 stanovil náhradu věcného břemene za strpění vedení inženýrských sítí ve výši 630 Kč. Kupní smlouvou ze dne , datum, v rámci insolvenčního řízení insolvenční správce dlužníka – žalobce prodal předmětný pozemek spolu s dalšími dvěma pozemky parc. č. , hodnota, a č. , hodnota, za kupní cenu 200.000 Kč, následně , datum, insolvenční soud vyslovil souhlas s vyplacením zajištěného věřitele z výtěžku prodeje takto označených nemovitostí a usnesením z , datum, vzal soud na vědomí splnění oddlužení dlužníka – žalobce. Dne , datum, podal žalobce předmětnou žalobu.9. Není sporu o tom, že na pozemku parc. č. , hodnota, po jeho části vede kanalizace a je zde vybudována i šachtice. Tento pozemek byl z jedné poloviny ve vlastnictví žalobce (druhou polovinu vlastnila jeho manželka), další dva pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, byly ve výlučném vlastnictví žalobce. Všechny tři pozemky byly v insolvenčním řízení prodány jednomu kupujícímu a lze souhlasit s žalobcem, že kupující měli zájem o tyto pozemky jako jeden celek.10. Dle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).11. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 2858/2015 ušlým ziskem se rozumí újma spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Jde o ztrátu očekávaného přínosu, o to, o jaký reálně dosažitelný prospěch poškozený přišel. Náhrada se určuje jako rozdíl mezi předpokládaným ziskem a náklady, které by bylo třeba na jeho dosažení vynaložit. Závěry, jež dovodila judikatura především v podnikatelských vztazích, a to že při určení výše náhrady ušlého zisku se vychází z částky, kterou by za obvyklých okolností – nebýt škodné události – poškozený ze své činnosti získal, s přihlédnutím k nákladům, které by musel na dosažení těchto výnosů vynaložit, platí obecně pro určení výše ušlého zisku.12. Žalobce postavil svůj nárok na úvaze, že v roce 2002 byl pozemek parc. č. , hodnota, neoprávněně zasažen kanalizací a šachticí, čímž došlo k protiprávnímu jednání ze strany žalovaného. V roce 2012–2014 hodlal žalobce soubor pozemků včetně pozemku parc. č. , hodnota, prodat a zájemci o koupi mu nabízeli cenu v rozmezí 650.000 – 750.000 Kč, avšak po zjištění, že na pozemku parc. č. , hodnota, je uložena