ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2024:71.Co.208.2024.1 Datum: 2024-10-17 Předmět: zaplacení 30.512 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 238 z. č. 99/1963 Sb."] ["opilost"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 30.512 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 132 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 212 (99/1963 Sb.), § 212a (99/1963 Sb.).
1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na zaplacení částky 30 512 Kč s příslušenstvím a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 6 000 Kč a státu nahradit náklady řízení, jejichž výši stanovil samostatným usnesením ve výši 6 581 Kč. Vyšel ze zjištění, že žalovaný byl uznán vinným z , trestný čin, , kdy v opilosti kopal do fasády domu , adresa, . Dále vyšel ze zjištění, že poškození fasády bylo způsobeno vadným zhotovením fasády, nikoli jednáním žalovaného. Tento závěr okresní soud vyvodil z posouzení závad odborníkem z oboru stavebnictví pro účely trestního řízení, dále ze závěrů znalkyně , tituly před jménem, , jméno, , která při místním šetření, které bylo realizováno až po cca 3,5 letech od incidentu, nalezla obdobné defekty na fasádě posuzovaného domu, a to i v místech, kde se žalovaný v inkriminované době nemohl pohybovat. Po právní stránce pak okresní soud uzavřel, že není dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a poškozením fasády domu, které bylo způsobeno vadným zhotovením fasády. Žalobkyně tedy nemá nárok na náhradu škody z titulu vyplaceného pojistného plnění vlastníkovi domu a následného přechodu práva na náhradu škody dle § 2820 o. z.2. Proti rozsudku a usnesení o výši nákladů státu podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že znalkyně připustila, že prasklina na fasádě mohla vzniknout úderem a rovněž odpadnutí části soklu fasády mohlo způsobit mechanické působení. Rovněž svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, potvrdili, že žalovaný do fasády domu kopal a bouchal. Rovněž svědek , jméno FO, potvrdil, že fasáda byla před jednáním žalovaného bez poškození a škody byly nalezeny až druhý den po jednání žalovaného v místech, kde žalovaný do fasády kopal. Znalkyně fasádu obhlížela až po 3,5 letech od incidentu, a to že na jiných místech nalezla obdobné vady nezbavuje žalovaného odpovědnosti. I vadná fasáda může být totiž poškozena a odpadnutí fasády způsobilo či urychlilo jednání žalovaného. Okresní soud se tedy v rozporu s pokynem odvolacího soudu nezabýval stářím fasády, životností, technologickým způsobem zhotovení, konstitucí žalovaného, jeho obuví apod., aby mohl posoudit, zda jednání žalovaného fasádu poškodilo i přesto, že mohla být nevhodně zhotovena. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, aby žalobě bylo vyhověno.3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.4. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek a usnesení včetně řízení, které předcházelo jejich vydání, postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné.5. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje. Je pravdou, že odvolací soud uložil okresnímu soudu, aby se zabýval okolností spoluzpůsobení škody poškozeným dle § 2918 o. z. tedy např. stářím, technologií položení, vadami položení fasády, konstitucí žalovaného jeho obuví apod., aby mohl dospět k závěru, zda poškození fasády je důsledkem vadného zhotovení samotné fasády, nebo zda k poškození přispělo jednání žalovaného, nebo zda škodu způsobilo výlučně jednání žalovaného. Okresní soud opětovně vyslechl znalkyni, která na místě provedla místní šetření (mimo jiné k předchozí námitce žalobkyně, že znalkyně nemovitost neobhlédla, nezjistila, zda se vady vyskytují i na jiných místech fasády). Znalkyně pak nalezla totožná poškození i na jiných místech fasády, do kterých žalovaný nekopal či nebouchal. To, že obhlídka byla provedena až po 3,5 letech od incidentu, nic nemění na tom, že praskliny u založení zateplení a odlupování marmolitu ze soklu jsou důsledkem nekvalitního postupu zhotovení samotné fasády, neboť je v těchto místech nemohl vůbec způsobit žalovaný. Rovněž znalkyně nalezla na jiném místě odlišné poškození vrypem předmětem do fasády, které má zcela odlišný charakter od puchýřků a odpadávání marmolitu ze soklu, které měl způsobit kopáním žalovaný. Tedy kopání do fasády by způsobilo spíše tento typ vrypu. Jestliže tedy znalkyně uzavřela, že pravděpodobnější a podle jejího závěru příčinou nalezených poškození fasády je vadnost jejího zhotovení, jestliže obdobný závěr vyslovil v rámci odborného vyjádření pro účely trestního řízení stavař, je skutkové zjištění okresního soudu, že poškození fasády je důsledkem nekvalitního zhotovení fasády, závěrem přiléhavým a správným. Jestliže totiž fasáda vykazuje totožné vady, které měl způsobit žalovaný, i na jiných místech, je zřejmé, že se vady projevují plynutím doby samy od sebe a jejich příčinou není jednání žalovaného. Nelze ani dovodit, že by žalovaný urychlil projevy vad fasády, když tyto vady se mohly projevit i po půl roce od jejího zhotovení. Byť svědek Koval uvedl, že fasáda byla bezvadná, pak je otázkou, jak často a podrobně fasádu kontroloval, z jakého důvodu tak vůbec činil a kdy ji naposledy kontroloval před jednáním žalovaného. Skutečnost, že na fasádě se projevily vady v důsledku špatného zhotovení, nevylučuje to, že byly tyto vady následně nalezeny až v důsledku podrobné kontroly fasády po jednání žalovaného a připisovány jednání žalovaného.6. Za této situace je odpovědnost žalovaného vyloučena, a i právní závěr okresního soudu o nedůvodnosti nároku z důvodu absence příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalovaného a poškozeními fasády je přiléhavý a správný. V důsledku neúspěchu je žalobkyně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinna nahradit žalovanému náklady na znalecké dokazování, které vynaložil, a náklady státu. Rovněž výše nákladů státu byla samostatným usnesením stanovena okresním soudem správně, neboť stát hradil odměnu znalce ve výši 6 581 Kč, v rozsahu nekrytým zálohou žalovaného.7. Proto odvolací soud potvrdil rozsudek a usnesení jako věcně správné dle § 219 o. s. ř.8. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, ovšem žádné náklady mu nevznikly, proto nemá právo na jejich náhradu.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.