11 Co 107/2025-969 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem ve znění opravného usnesení okresní soud určil, že převod vlastnického práva k pozemku parc. č. , číslo, o výměře 24 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba garáže bez č.p./č. ev., pozemku parc. č. , číslo, o výměře 24 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba garáže bez č. p./č. ev., vše zapsáno na LV číslo , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, u , právnická osoba, Katastrální pracoviště , adresa, , k němuž došlo darovací smlouvou uzavřenou dne , datum, mezi dárkyní , jméno FO, , narozenou , datum, , bytem , adresa, a obdarovaným , Jméno žalovaného, , narozeným , Datum narození žalovaného, , bytem , adresa, , přičemž ke vkladu vlastnického práva došlo dne , datum, s právními účinky zápisu ke dni , datum, pod sp. zn. , číslo, je vůči žalobci neúčinný (odstavec I. výroku) a dále rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám advokáta , Jméno advokáta A, náhradu nákladů řízení ve výši 68.401,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec II. výroku). Doplňujícím usnesením okresní soud rozhodl, že se České republice právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému nepřiznává.2. Rozsudek napadl v celém rozsahu včasným odvoláním žalovaný a domáhal se jeho změny spočívající v zamítnutí žaloby. Namítal, že okresní soud vycházel ze závěru, že nade vší pochybnost nebyla zjištěna hodnota předmětných akcí, nebylo prokázáno vlastnictví předmětných akcí , jméno FO, a dále vyšel ze závěrů rozhodování jiných soudů. Soud však zcela pominul zásadně odlišný obsah odkazovaných soudních řízení, rozdílnost provedených důkazů i zjevnou nesprávnost právních hodnocení. Okresní soud ve , adresa, se ve svém rozhodnutí vůbec nezabýval právní otázkou vlastnictví a hodnot předmětných akcí společností , právnická osoba, . Tvrzení o vlastnictví akcií matkou , jméno FO, a jejich hodnotě žalovaný zjistil až z posudku , právnická osoba, . ze dne 23. 3. 2023. Až od roku 2023 tak měl povědomost o rozhodných skutečnostech. Rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, pak stojí na zcela jiných důkazních okolnostech, a to zejména ve vztahu ke svědeckému dokazování. Závěr o nevěrohodnosti tam slyšených svědků není pro předmětné řízení podstatný. Okresní soud provedl v předmětném řízení výslechy svědka , jméno FO, a , právnická osoba, zcela s jiným obsahem a vyzněním. Z obsahu jejich výpovědi nelze učinit jakýkoliv závěr o jejich nevěrohodnosti. Rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, pak stojí na nesprávných právních závěrech ve vztahu k vlastnictví akcií. Nesprávný je taktéž skutkový závěr soudu, že ke dni darování není nade vší pochybnost zjištěná hodnota předmětných akcí , právnická osoba, . Okresní soud odkázal na odborné vyjádření společnosti , právnická osoba, které bylo odvolacím soudem shledáno jako nedostatečné. Toto odborné vyjádření okresní soud staví na roveň následně vyhotovenému znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který bez pochybnosti stanovil hodnotu předmětných akcí ke dni 16. 2. 2015 na částku 10.560.000 Kč. Postup soudu je nesprávný, když závěry znaleckého posudku lze důvodně vyvrátit či zpochybnit pouze jiným znaleckým posudkem, přičemž případnými rozpory mezi znaleckými posudky je soud povinen detailně se vypořádat. Okresní soud svůj závěr opírá jednak o odborné vyjádření , právnická osoba, a výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který je však insolvenčním správcem společnosti až od 20. 7. 2018, nikoliv k rozhodnému období 16. 2. 2015. Jeho domněnka o nulové hodnotě akcií vychází ze skutečnosti, že společnost byla k danému datu v konkurzu. Tento závěr jako nepřípustnou myšlenkovou zkratku vyvrátil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Okresní soud se dopustil v procesu dokazování porušení práva žalovaného na spravedlivý proces, když odkázal pouze na některé důkazy a ignoroval další důkazy, včetně žalovaným předloženého znaleckého posudku kanceláře , právnická osoba, . Správnost znaleckých posudků dále podporuje rovněž znalecký posudek o hodnotě majetku společnosti , právnická osoba, vypracovaný dne 16. 2. 2023 znalcem , jméno FO, a usnesení Městského soudu v , adresa, č. j. , číslo, ze dne , datum, , kdy byl zrušen konkurs společnosti , právnická osoba, z důvodu, že konkurs byl překonán. Dle žalovaného bylo nepochybně prokázáno, že hodnota předmětných akcí byla ke dni 16. 2. 2015 značná a zcela dostatečná k úhradě předmětné pohledávky žalobce jako věřitele vůči dlužnici a zároveň, že se jednalo o aktiva disponibilní. Nesprávný je dále závěr soudu, že matka žalovaného , jméno FO, nebyla vlastníkem předmětných akcí, když tento názor je důsledkem pochybení v procesu dokazování, vychází-li okresní soud ze závěru, že dlužnice ani , tituly před jménem, , jméno FO, nikdy v opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků v řízení sp. zn. , číslo, neuvedli vlastnictví jakýchkoliv cenných papírů. Je překvapivé, že se soud při výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, na tuto skutečnost nezeptal. Logických vysvětlení se přitom nabízí hned několik - ať už stáří paní , jméno FO, , která ve stresu nemusela uvést úplné údaje, jednak nedostatečné povědomí o hodnotě akcií v době darování (cena akcií byla objektivizována až znaleckým posudkem v roce 2023), případně i procesně vědomé, neúplné podání ve snaze vyhnout se vysokému soudnímu poplatku ve věci. Nic z toho však nevylučuje objektivní důkazy o vlastnictví akcií paní , jméno FO, , které bylo v řízení prokázáno. Hodnota akcií byla objektivizována až znaleckým posudkem z roku 2023. Soud dále pomíjí, že u pozdějších žádostí a tvrzení, tedy učiněných poté, co na majetek společnosti , právnická osoba, bylo zahájeno insolvenční řízení, to je po 20. 7. 2018, již takové prohlášení mohlo být pravdivé s ohledem na závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , že akcie mají nulovou hodnotu. Okresní soud dle žalovaného dále nesprávně hodnotil důkazy, a to výpovědi svědků , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, , nesprávně vycházel ze závěrů odborného vyjádření z oboru expertíza písma a odvětví forenzní analýza dokumentů z 24. 2. 2025, které bylo provedeno k důkazu až po skončení dokazování, a tento důkaz nebyl navržen žádnou ze stran. Dle žalovaného, tak dlužnice byla ke dni 16. 2. 2015 vlastníkem předmětných akcií společnosti , právnická osoba, , hodnota předmětných akcií této společnosti dosahovala nejméně 10.500.000 Kč, akcie byly majetkem, na který bylo možno pro vykonatelnou pohledávku žalobce vést výkon rozhodnutí, konkurz společnosti , právnická osoba, neměl vliv na vlastnické a dispoziční právo k předmětným akciím, ani na možnost nařízení a provedení výkonu rozhodnutí prodejem akcií, jakožto cenných papírů. Předmětná darovací smlouva tak nemůže být zkracujícím právním jednáním. Nejedná-li se o zkracující jednání, nelze mu odporovat, a tedy se nelze domáhat vyslovení neplatnosti darovací smlouvy podanou žalobou.3. Žalobce k podanému odvolání navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Odvolání je dle přesvědčení žalobce nedůvodné především proto, že žalovaný pouze recykluje svou předešlou argumentaci, s níž se již soud prvého stupně přesvědčivě a v dostatečném rozsahu vypořádal. Žalovaný v průběhu řízení namítal, že nevěděl o směnce a dluhu své matky, že matka mu nemovitost darovala z důvodu svého stáří s cílem vyřešit majetkové vztahy v rodině pro případ úmrtí, nově pak v průběhu řízení začal tvrdit existenci bonitního majetku. Vzhledem k průběhu řízení a skutečnostem, které v něm vyšly najevo, jsou námitky žalovaného zjevně účelové. Žalobou napadený převod nemovitostí zkrátil žalobce na jeho právu, a to možnosti uspokojení pohledávky, které vůči převodci měl a dosud má, přitom jde o pohledávky pravomocně přiznané a vykonatelné. Převody se uskutečnily v zákonem předvídané dvouleté lhůtě mezi osobami blízkými. Jednalo se o převody bezúplatné, úmysl dlužníka zkrátit věřitele je proto presumován bez možnosti důkazu opaku. Žalovaný se proto mýlí, pokud v podaném odvolání tvrdí, že nezákonným způsobem byl soudem nucen nést důkazní břemeno, které měl nést žalobce. Za situace, kdy matka žalovaného ve dnech 4. 11. 2014, 1. 12. 2014 a 15. 1. 2015 darovala žalovanému veškeré své nemovitosti, byť byla ručitelem ze směnky znějící na směnečnou sumu 2,3 milionu, která byla v té době již splatná a ve výsledku neměla žádný relevantní majetek lze dovodit, že tato bezúplatná právní jednání činila pouze v úmyslu zkrátit uspokojení pohledávky věřitele, a nikoliv v úmyslu vyhovět svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. Navíc nelze přehlížet, že tento beztak vyloučený důvod ani nebyl v řízení prokázán. Z provedených důkazů spíše vyplynulo, že se jedná ze strany žalovaného o tvrzení nepravdivá. Žalovaný pouze obecně tvrdil jakousi mnohaletou péči o matku, obdobně stroze se pak vyjádřil svědek , tituly před jménem, , jméno FO, . Zarážející je taktéž konstrukce žalovaného, že předmětné darování nemovitosti bylo dohodnuto po smrti otce přitom v řízení vyšl