11 Co 161/2025-51 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o povinnost žalovaného platit žalobkyni na výživu zletilé , jméno FO, , nar. , datum, částku 5.500 Kč měsíčně od 20. 9. 2023 do 31. 8. 2024 a od 1. 11. 2024, vždy ke každému prvému dni v měsíci předem, a o povinnost zaplatit jí dlužné výživné za dobu od 20. 9. 2023 do 31. 8. 2024 a od 1. 11. 2024 do měsíce, v němž bude rozsudek vydán, ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta na náhradě nákladů řízení před okresním soudem částku 21.961,50 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.2. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Nesouhlasila se závěrem, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Při výplatě dávky – opakujícího se příspěvku mladému dospělému přechází právo mladého dospělého na výživné na stát. Zákon č. 359/1999 Sb. nestanoví, že osobami, kterým lze vyživovací povinnost vůči mladému dospělému stanovit, musejí být pouze jeho rodiče. Vyživovací povinnost k mladému dospělému může být plněna také z titulu nároku na výživné neprovdané matky podle § 920 odst. 1 o. z., neboť tato povinnost je v občanském zákoníku systémově zařazena do institutu „vyživovací povinnost“. Ze spisu Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , číslo, , jehož obsahem měl být podle návrhu žalobkyně proveden důkaz, plyne, že žalovaný se při propuštění zl. , jméno FO, z ústavní výchovy zaručil, že nad ní bude zajišťovat dohled. Po dobu, kdy se zl. , jméno FO, nacházela v ústavní péči, měli plnit vyživovací povinnost k ní její rodiče. Narozením nezl. , jméno FO, dne , datum, zanikla jejich vyživovací povinnost ke zl. , jméno FO, ; nadále ji má plnit žalovaný jako druh zl. , jméno FO, a otec nezl. , jméno FO, . Ke stejnému závěru okresní soud dospěl ve výše označené věci. Právo zl. , jméno FO, na výživné přešlo na žalobkyni dne 20. 9. 2023, tedy po více než třech měsících od narození nezl. , jméno FO, . Zákonodárce nepředpokládal, že v těchto či obdobných případech nemají vyživovací povinnost k mladému dospělému jeho rodiče ani druh. V důsledku rozdílných právních názorů vyjádřených okresním soudem ve věci sp. zn. , číslo, a v nyní probíhajícím řízení se žalobkyně ocitla ve značné nejistotě. Zl. , jméno FO, byl zaopatřovací příspěvek odejmut od 31. 8. 2025. S těmito argumenty se žalobkyně domáhala obsahově změny napadeného rozsudku v tom smyslu, že soud její žalobě vyhoví.3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Žalobkyně v rámci svých právních úvah pominula, co je účelem zaopatřovacího příspěvku. Jeho účel je zřejmý z důvodové zprávy k novele zákona č. 359/1999 Sb., kterou byl tento institut do zákona začleněn. Právní úpravu podle cit. zák. nelze vykládat izolovaně od příslušných ust. o. z. Ust. § 961 odst. 2 o. z. přitom výslovně upravuje přechod vyživovací povinnosti rodičů k nezl. dětem v tam stanovených případech na stát. Ust. § 922 o. z. upravuje výživu a příspěvek na úhradu některých nákladů neprovdané matky pouze za předpokladu, že otec dítěte neplní vyživovací povinnost k matce svého dítěte dobrovolně. O tento případ se tu nejedná, neboť žalovaný své povinnosti vůči zl. , jméno FO, a nezl. , jméno FO, plní a pečuje o ně. Závěry rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , čj. j. , číslo, , nemohou samy o sobě založit právo žalobkyně na výživné vůči žalovanému, který nebyl účastníkem v označené věci. Bylo na žalobkyni uvážit, zda podat odvolání proti dříve vydanému zamítavému rozsudku.4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející postupem dle § 214 odst. 1 o. s. r., se závěrem, že odvolání není důvodné.5. Se skutkovými zjištěními okresního soudu uvedenými v odstavci 3. odůvodnění napadeného rozsudku lze souhlasit. Tam uvedené skutečnosti plynou ze shodných tvrzení účastníků a z připojených listin. Správnost skutkových zjištění navíc žalobkyně nezpochybňovala.6. Z listin předložených žalobkyní v odvolacím řízení krajský soud dále zjistil, že , jméno FO, , narozená dne , datum, , studovala na , název, formou denního studia od 1. 11. 2024 do 31. 8. 2025. Podle rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , číslo, , jí byl odejmut zaopatřovací příspěvek opakující se ode dne 1. 9. 2025, protože její nárok na dávku ke dni 31. 8. 2025 zanikl.7. Podle § 50u odst. 1 věta první zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku.8. Podle § 50u odst. 2 věta první cit. zák. je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného.9. Vzhledem k obsahu odvolacích námitek omezil se krajský soud v rámci přezkumu napadeného rozsudku na právní otázku, zda je žalovaný v řízení o žalobě na stanovení výživného podle § 50u odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, osobou pasivně legitimovanou. Žalobkyně dovozovala, že tomu tak je, s odůvodněním, že žalovaný je jako otec nezl. , jméno FO, , narozené dne , datum, , za něhož zl. , jméno FO, není provdána, povinen poskytovat jí jako matce výživu podle § 920 odst. 1 věta první o. z.10. K řešení zmíněné otázky je nezbytné provést výklad ust. § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. ke zjištění, co bylo účelem této právní úpravy. Z důvodové zprávy k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, provedené zákonem č. 363/2021 Sb., s účinky od 1. 1. 2022, plyne následující: Do zákona č. 359/1999 Sb. byla navržena úprava zaopatřovacího příspěvku pro mladé dospělé po skončení péče nahrazující péči rodičů (dále jen „zaopatřovací příspěvek“) jako dávky určené nezaopatřeným zletilým osobám do 26 let věku nebo nezaopatřeným nezletilým osobám, kterým byla přiznána plná svéprávnost, ke zmírnění jejich nepříznivé sociální situace poté, kdy zanikla pěstounská nebo poručenská péče nebo ústavní výchova oprávněných osob v důsledku nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti těmito osobami, a to po dobu jejich nezaopatřenosti (tedy zejména studia). Tyto děti, resp. mladí dospělí, jsou znevýhodněni při vstupu do samostatného života, který je po skončení pěstounské či ústavní péče po zletilosti čeká, nemají rodinu, na kterou se mohou obrátit a spolehnout a pokud chtějí dokončit studium či učební obor nebo se dále vzdělávat na vyšší odborné či vysoké škole, jsou často odkázáni na pomoc bývalých pěstounů, ústavního zařízení a/nebo různých nadací a neziskových organizací Nárok na zaopatřovací příspěvek obsahuje podpůrné i kontrolní mechanismy, např. povinnou spolupráci se sociálním pracovníkem obce - sociálním kurátorem a realizaci individuálního plánu.11. Podle komentovaného znění ust. § 920 o. z. občanského zákoníku, 2. vydání (3. aktualizace, 2024) autorů A. Lomozová, Z. Spáčilová, publikovaného v edici komentářů Beck-online k institutu výživného jako nároku neprovdané matky: Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky není stav odkázanosti na straně matky, tj. neschopnost vůbec se samostatně živit. Předpokladem je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte došlo ke snížení příjmů matky. Právo matky na výživné vzniká, jakmile jí v souvislosti s těhotenstvím či porodem vzniknou jakékoliv náklady, přičemž není rozhodné, zda je na výživné odkázána či nikoliv. Také není rozhodné, zda před porodem pracovala a měla vlastní příjem či nikoliv. Postačí, když dojde ke snížení výdělkových možností matky. Výživné lze matce přiznat ode dne porodu, nejvýše však do dvou let po něm, a to i zpětně.12. Podle komentovaného znění ust. § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, 2. vydání, 2025, s. 666 – 668 autorky R. Skutkové, edice Beck-online, v situaci, kdy je mladému dospělému přiznán a vyplácen opakující se zaopatřovací příspěvek (§ 50b), podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého; účastníky řízení jsou , právnická osoba, , rodiče a mladý dospělý.13. Z výše uvedeného je zřejmé, že účel ust. § 50b a násl. zákona č. 359/1999 Sb. a § 920 odst. 1 o. z. je odlišný. Zatímco v případě § 50b vzniká nárok na zaopatřovací příspěvek pro mladé dospělé po skončení péče nahrazující péči rodičů (zde ústavní péče) a je vyplácen po zániku pěstounské péče, poručenské péče či ústavní výchovy v důsledku nabytí zletilosti dítěte po dobu jeho nezaopatřenosti (zejména studia), nárok neprovdané matky na výživné vůči otci jejího dítěte má kompenzovat snížení příjmů matky v důsledku těhotenství a narození dítěte, nikoli pro neschopnost živit se samostatně, a to pouze po omezenou dobu dvou let od narození dítěte. Nárok na stanovení výživného pro mladého dospělého, kterému je p