15 Co 178/2025-64 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 45 540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 29. 1. 2025 do zaplacení (výrok I.) a zavázal žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč (výrok II.). Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení výše uvedených nároků s tím, že se na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 18. 9. 2012 stala výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře 220 m2, v k. ú. , Anonymizováno, (dále jen „pozemek“). Na tomto pozemku stojí budova trafostanice nezapsaná v katastru nemovitostí, která je ve vlastnictví žalované (dále jen „trafostanice“). Ta po celou dobu usiluje o demolici trafostanice. Žalobkyně měla (a nadále má) zájem stát se vlastníkem trafostanice a jednala proto se žalovanou o jejím odkoupení. Ačkoliv však žalovaná tvrdila, že trafostanice je v havarijním stavu a je třeba ji zbourat, požadovala po žalobkyni kupní cenu ve výši 1 mil. Kč. S ní však žalobkyně nesouhlasila a nechala si zpracovat svůj znalecký posudek, dle něhož činila cena trafostanice 0 Kč při zohlednění nákladů na bourací práce. K uzavření kupní smlouvy mezi účastníky tak nedošlo. Z důvodu neexistence nájemní smlouvy, věcného břemene či jakéhokoli jiného právního titulu je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení za užívání pozemku ve vlastnictví žalobkyně. Mezi účastníky probíhalo u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 210/2019 řízení o zaplacení bezdůvodného obohacení za období od 1. 5. 2016 do 14. 3. 2019, jehož výsledkem bylo uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši určené znaleckým posudkem, tedy v částce 12 845 Kč. Žalovaná již tehdy namítala, že přiznání nároku je v rozporu s dobrými mravy, že se jedná o šikanózní výkon práva, který nepožívá právní ochrany, nicméně Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací této argumentaci nepřisvědčil. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení za dobu od 15. 3. 2019 do 31. 12. 2024 ve výši 91 803,87 Kč dopisem ze dne 21. 1. 2025. Výše bezdůvodného obohacení činí částku, která odpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase a byla zjištěna v předchozím řízení znaleckým posudkem. Od té doby ceny nemovitostí, a tedy i ceny nájemného, vzrostly, a žalobkyně tedy odhaduje výši bezdůvodného obohacení na částku 72 Kč/m2/rok, tj. při výměře pozemku 220 m2 se jedná o částku 15 840 Kč ročně. Žalovaná na výzvu reagovala dopisem ze dne 31. 1. 2025 s tím, že za dobu od 15. 2. 2019 do 30. 1. 2022 vznáší námitku promlčení a ve zbytku nárok neuznává, a to opět s tvrzením, že se jedná o zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Žalobkyně s ohledem na vznesenou námitku promlčení uplatnila v tomto řízení nárok na vydání bezdůvodného obohacení pouze za dobu od 15. 2. 2022 do 31. 12. 2024, a to v celkové výši 45 540 Kč.2. Žalovaná v prvostupňovém řízení navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně jedná nepoctivě a její nárok je zjevným zneužitím práva. Žalobkyně činí všechny kroky k tomu, aby udržela nechtěný stav, tedy aby měla na svém pozemku umístěnou budovu trafostanice, která je vlastnictvím , Anonymizováno, a s níž má žalovaná právo hospodařit, a z tohoto nežádoucího stavu těží majetkový prospěch. Žalovaná učinila všechny jí známé kroky vedoucí k vyřešení tohoto nežádoucího stavu, avšak žalobkyně dosud nepřistoupila na jediný z těchto způsobů řešení. Žalobkyně žádný jiný způsob řešení sama nenavrhla a např. nikdy nepředložila žalované nájemní smlouvu či jí neučinila nabídku k prodeji pozemku, na němž se nachází budova trafostanice. Žalovaná také dříve opakovaně požádala žalobkyni o nezbytnou součinnost při zápisu budovy trafostanice do katastru nemovitostí, avšak žalobkyně jí tuto součinnost neposkytla. Budova trafostanice byla v katastru nemovitostí zapsána, avšak pochybením katastrálního úřadu z něj byla vymazána a nadále v něm zapsána není, byť zápisu do katastru nemovitostí podléhá. Žalovaná se s ohledem na skutečnost, že z budovy trafostanice byla vymístěna technologie, rozhodla pro její demolici. Žalobkyně však žalované počala v demolici bránit, a to nejdříve před , Anonymizováno, a pak i odvoláním k , Anonymizováno, . Žalobkyně, aby oddálila rozhodnutí , Anonymizováno, o svém odvolání proti rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 13. 1. 2020, kterým byla demolice trafostanice povolena, podala u Okresního soudu v Novém Jičíně žalobu o přikázání budovy do svého vlastnictví. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 14. 12. 2023 byla žaloba žalobkyně zamítnuta. Žalovaná nyní disponuje pravomocným rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne 16. 12. 2024, kterým bylo odvolání žalobkyně proti rozhodnutí , Anonymizováno, zamítnuto. Žalobkyně dále v průběhu soudních řízení předložila žalované žádost o koupi budovy trafostanice, avšak nesouhlasila s kupní cenou stanovenou na základě znaleckého posudku ve výši 990 000 Kč a nabídla žalované kupní cenu ve výši 15 000 Kč. K prodeji trafostanice nedošlo, neboť , Anonymizováno, neudělilo žalované výjimku pro prodej za cenu jinou než stanovenou znaleckým posudkem. Žalovaná rovněž podotkla, že do doby zápisu budovy do katastru nemovitostí, čehož nelze dosáhnout bez součinnosti žalobkyně, nebude moci být budova trafostanice prodána žádné třetí osobě. Ze všech těchto skutečností jasně vyplývá, že se žalobkyně snažila a nadále snaží udržovat nežádoucí stav, a zneužívá tak svého práva a jedná nepoctivě. Závěr Krajského soudu v Ostravě uvedený v přechozím rozhodnutí se pak týká období let 2016 až 2019. Pro nyní žalované období by měla být poctivost jednání žalobkyně znovu posouzena s ohledem na další skutečnosti, které nastaly po roce 2019.3. Okresní soud ve svém rozsudku po provedeném dokazování dovodil, že žaloba není důvodná. Vydání bezdůvodného obohacení je totiž limitováno generální klauzulí uvedenou v § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle níž je k vydání bezdůvodného obohacení nutné, aby nabytí obohacení bylo bez spravedlivého důvodu. Z uvedeného vyplývá, že i v případě, že dojde k naplnění některé ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení vyjmenovaných v tomto ustanovení, bude zapotřebí prověřit, zda jsou rovněž splněny podmínky generální klauzule, tj. zda-li pro nabytí obohacení neexistuje spravedlivý důvod mimoprávní povahy. V daném případě žalovaná trafostanici neužívala a minimálně od 25. 9. 2019 usilovala o její demolici. Žalobkyně naopak zbourání trafostanice bránila a snažila se ji získat do svého vlastnictví. , Anonymizováno, svým rozhodnutím ze dne 16. 12. 2024 zájem žalované trafostanici zbourat posvětilo. Bez ohledu na to, zda a jak se žalovaná obohatila, je zcela jisté, že se případně neobohatila bez spravedlivého důvodu, když minimálně od 25. 9. 2019 chtěla trafostanici zbourat a nechtěla ji, ani pozemek žalobkyně, jakkoli užívat. Důvodem, pro který k tomu nedošlo, byl toliko zájem žalobkyně předmětnou trafostanici nabýt do svého vlastnictví. Základní podmínka pro vydání bezdůvodného obohacení formulovaná v § 2991 odst. 1 o. z. tak nebyla splněna, a proto okresní soud žalobu zamítl a zavázal žalobkyni nahradit žalované náklady prvostupňového řízení.4. Žalobkyně si proti celému rozsudku podala včasné odvolání, v němž navrhovala jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Uváděla, že mezi účastníky není sporu o tom, že se na pozemku žalobkyně bez právního důvodu nachází stavba trafostanice ve vlastnictví žalované, čímž se žalovaná bezdůvodně obohacuje na úkor žalobkyně. Žalobkyně pak nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že se žalovaná neobohacuje bez spravedlivého důvodu, což bylo odůvodněno tím, že žalovaná chtěla minimálně od 25. 9. 2019 trafostanici zbourat a nechtěla pozemek žalobkyně užívat, neužívala ani trafostanici a žalobkyně žalované ve zbourání trafostanice bránila. Okresní soud totiž zcela přehlédnul, že žalovaná nesmí stavbu zbourat, což je uvedeno přímo v rozhodnutí o povolení demolice (rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 16. 12. 2024, č. j. , Anonymizováno, ). V něm je uvedeno, že z veřejnoprávního hlediska sice rozhodnutí , Anonymizováno, , kterým byla povolena demolice trafostanice, obstojí, ale že žalované je nutné připomenout, že zde nadále existuje vyjádření , Anonymizováno, ohledně podmínek (soukromoprávní povahy) případné realizace záměru. , Anonymizováno, proto dle žalobkyně její odvolací námitce nepřisvědčilo, ale současně zřetelně vnímá obsah sdělení jiného útvaru ministerstva dopravy směrem k žalované, které jí zakazuje faktickou realizaci provést. Okresní soud sice provedl důkaz tímto rozhodnutím , Anonymizováno, , ale učinil z něj nesprávná skutková zjištění, neboť zcela opomenul výše uvedené souvislosti, a proto žalobkyně navrhla, aby odvolací soud tento důkaz zopakoval a učinil z něj potřebné zjištění, tedy že formálně sice bylo vydáno povolení k odstranění stavby, ale fakticky žalovaná stavb