75 Co 193/2025-54 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku částku 16.850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12.285 Kč od 11. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3.965 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení (výrok I.). Žalobkyni uložil povinnost České republice – Okresnímu soudu v Šumperku doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a konečně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 2.089 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok III.).2. Uvedeným způsobem okresní soud rozhodl o nároku žalobkyně na zaplacení tzv. příspěvku nepojištěného, tedy zákonné platby související s provozováním motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.3. O náhradě nákladů řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady ve výši 2.089 Kč pak okresní soud určil ze součtu zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.4. Proti uvedenému rozsudku, a to pouze nákladovému výroku III., brojí odvoláním žalobkyně domáhajíc se jeho změny tak, že na náhradě nákladů řízení jí bude přiznána částka 2.815 Kč. Žalobkyně okresnímu soudu vytýká, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení nesprávně aplikoval ustanovení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), když potřeba aplikace tohoto právního předpisu vyplývá z § 1 odst. 2 advokátního tarifu a z ústavně konformního výkladu § 151 odst. 2 o. s. ř. Má za to, že při rozhodování o nákladech řízení došlo k chybnému výpočtu celkové částky nákladů řízení, neboť s účinností od 1. 1. 2025 došlo k novelizaci advokátního tarifu, a to vyhláškou č. 258/2024 Sb. Dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky v rozhodném znění tak v občanském soudním řízení, v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10.000 Kč částku ve výši 300 Kč (do 31. 12. 2024 činila částku 200 Kč). Dle čl. II. novely AT pak za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Platí tedy, že za úkony, které byly provedeny po 1. 1. 2025 přísluší odměna advokáta již dle nového znění vyhlášky. Právní zástupkyně žalobkyně veškeré úkony provedla po 1. 1. 2025. Nad rámec výše uvedeného žalobkyně uvádí, že k předávání nových případů k soudnímu vymáhání dochází průběžně. Žalobkyně průběžně předává právní zástupkyni jednotlivé případy a z důvodu efektivity vymáhacího procesu dochází obratem od předání případu k zaslání předžalobní výzvy. U tohoto případu tedy došlo k předání (přípravě a převzetí právního zastoupení) na počátku roku 2025 a obratem byla dne 24.1.2025 zaslána předžalobní výzva. Z tohoto důvodu je žalobkyně toho názoru, že by odměna za všechny úkony právní služby měla být přiznána dle advokátního tarifu účinného od 1.1.2025. Zastoupení klienta jako subjektu bylo sice převzato dle plné moci v roce 2019, ale dle tohoto data nelze posuzovat převzetí jednotlivého případu. Navíc v tomto případě se jedná o dlužné nepojištěné období roku 2023 a 2024. Žalobkyně je tedy toho názoru, že na náhradě nákladů řízení jí náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč; dále náhrada nákladů právního zastoupení, která je tvořena součtem částky mimosmluvní odměny za 3 úkony právní služby po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 (převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu; výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu – předžalobní upomínka, návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), částky náhrady hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem ve výši 1.500 Kč a konečně částka 315 Kč jako náhrada DPH ve výši 21 % z náhrady na odměnu a hotových výdajů advokátky. Celkem podle žalobkyně náhrada nákladů nalézacího řízení představuje 2.815 Kč.5. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.6. Krajský soud při konstatování přípustnosti odvolání, jeho včasnosti a podání oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tedy ve výroku III. o náhradě nákladů řízení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je zcela důvodné.7. Žalobkyni lze přisvědčit v její odvolací argumentaci, že okresní soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení pro určení výše náhrady na odměnu zástupce žalobkyně z řad advokátu a náhrady hotových výdajů aplikoval advokátní tarif (vyhl. č. 177/1996 Sb.) v nesprávném znění (do 31. 12. 2024), když měl advokátní tarif správně aplikovat ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. (účinné od 1. 1. 2025). Jde-li o otázku převzetí zastoupení advokátkou žalobkyně v této věci pak platí, že byť byla předložena plná moc ze dne 20. 9. 2019, lze odvolatelce přisvědčit s ohledem na dále vyložené, že zastoupení v této věci převzala až v roce 2025 (leden). Předložená plná moc ze dne 20. 9. 2019 je totiž generální plnou mocí k vymáhání pohledávek, tedy plnou mocí k vymáhání pohledávek, které nastanou v budoucnu, bez jakékoliv jejich další konkretizace. Pokud pak z obsahu spisu (CEPR) vyplývá, že ještě dne 7. 1. 2025 výzvu k úhradě dluhu pro žalobkyni činila společnost , právnická osoba, . jako subjekt pověřený žalobkyní k inkasu pohledávky, když předtím žalovaného vyzvala sama žalobkyně, pak je nepochybné, že zástupkyně žalobkyně zastoupení v této věci převzala až po tomto datu. Pokud pak dne 24. 1. 2025 zástupkyně žalobkyně vyhotovila a odeslala výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. a dne 12. 3. 2025 podala návrh na vydání el. platebního rozkazu, nelze než uzavřít, že v rámci náhrady nákladů řízení v souvislosti se zastoupením žalobkyně zvolenou advokátkou je třeba aplikovat advokátní tarif ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb. Podle § 14b odst. 1, písm. c), bod 2 advokátního tarifu v platném a účinném znění, tj. od 1. 1. 2025, tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží náhrada za tři úkony právní služby v sazbě 400 Kč/úkon, a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh na vydání el. platebního rozkazu (§ 11 odst. 1, písm. a/, d/ AT), tj. částka 1.200 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů advokátky v sazbě 100 Kč/úkon, tj. 300 Kč (§ 14b odst. 6, písm. a/ AT). Za podmínek ust. § 137 o. s. ř. pak z uvedených částek náleží i náhrada na daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, tj. 315 Kč. Konečně na náhradě nákladů řízení náleží žalobkyni i náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Na náhradě nákladů nalézacího řízení proto žalobkyni náleží celkem částka 2.815 Kč.8. S ohledem na vyložené proto odvolací soud za podmínek ust. § 220 o. s. ř. napadené rozhodnutí změnil způsobem vyplývajícím z výrokové části I. tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná. Předmětem odvolacího řízení byla celkem částka 726 Kč, neboť žalobkyně požadovala přiznat na nákladech řízení před okresním soudem o 726 Kč více než bylo přiznáno (v odvolání požadovala přiznat částku 2.815 Kč, přiznáno před okresním soudem bylo 2.089 Kč). Žalobkyně pak byla se svým odvoláním úspěšná co do částky 726 Kč, tedy zcela.10. Náklady odvolacího řízení žalobkyně pak sestávají z odměny za zastoupení advokátem ve výši 250 Kč dle ustanovení § 7 bod 2 a § 11 odst. 2 písm. c) AT (za odvolání nikoliv do věci samé z tarifní hodnoty 726 Kč viz shora), z náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 AT a k tomu 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 147 Kč, když zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady odvolacího řízení žalobkyně představují částku 847 Kč.11. Místo plnění náhrady nákladů řízení pře