75 Co 211/2025-130 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Shora označeným rozsudkem okresní rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 53.951 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 53.951 Kč od 2.3.2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 44.366 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).2. Okresní soud pak v napadeném rozsudku po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná dne 7.10.2023 způsobila dopravní nehodu a bez zřetele hodného důvodu z místa nehody ujela, v důsledku čehož byla ztížena možnost řádného šetření nehody, a byly tak splněny podmínky nezbytné pro přiznání regresní náhrady (jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2700/2023, dle kterého opuštění místa dopravní nehody pojištěným bez zřetele hodného důvodu představuje nepřijatelné protiprávní chování, jež bez dalšího znemožňuje zjištění skutečné příčiny dopravní nehody, a které samo o sobě zakládá právo pojistitele požadovat po pojištěném to, co za něho plnil). Při právním hodnocení okresní soud vycházel ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, zejména pak z ust. § 10 odst. 1 písm. b) a c), dle kterých má pojistitel právo proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodní událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele, nebo má možnost uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, pokud pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2010, sp. zn. 32 Cdo 2875/2009, vztahuje se uvedená právní úprava nejen na provozovatele vozidla, ale i na osobu odlišnou od provozovatele, která vozidlo tohoto provozovatele v době dopravní nehody řídila a za škodu odpovídá. Pro účely tohoto zákona se pojištěným rozumí obě tyto osoby. Použití výše uvedeného zákona a citovaného ustanovení vychází z § 94 odst. 1 zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který s účinností od 1. 4. 2024 nahradil uvedený zákon č. 168/1999 Sb. Soud se pak v rámci dokazování zabýval otázkou existence zřetele hodného důvodu dle shora citovaného zákonného ustanovení, když žalovaná tvrdila, že musela z místa nehody neodkladně odjet kvůli zdravotnímu stavu své babičky, která s ní ve vozidle jela. Toto tvrzení má soud za prokázané a souhlasí s žalovanou v tom, že opravdu bylo nutné, aby opustila místo nehody a zavezla babičku domů na adresu , adresa, . Poté však žalované nic nebránilo v tom, vrátit se ihned na místo nehody, případně oznámit nehodu na policii v , adresa, . Nic z toho však žalovaná neučinila. Až následně 8. 10. 2023 nehodu ohlásil , jméno FO, s tím, že poškození vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, zjistil dne 8. 10. 2023 ve 12:45 hodin a zavolal policii. Policie poté prověřila kamerové záznamy, zjistila vozidlo, jehož řidič nehodu způsobil, lustrací zjistila jeho vlastníka, resp. provozovatele a provedla šetření v místě bydliště žalované. Žalovaná se hlídce ke způsobení nehody doznala, uvedla, že zazmatkovala, nevěděla, co má dělat, tak místo nehody opustila a pak doma přemýšlela, zda se má na místo nehody vrátit a dát alespoň lísteček za stěrač poškozeného automobilu. Toto však neudělala. Argumentace žalované, že se nehoda stala v sobotu a ihned v pondělí se chystala vše oznámit policii, je dle soudu nedostatečná, když žalovaná neuvedla žádné důvody, které by jí bránily celou situaci řešit ihned poté, co odvezla babičku domů. Vzhledem k časovému odstupu mezi okamžikem nehody a zjištěním pachatele, tedy žalované, došlo ke ztížení možnosti řádného šetření pojistitele, neboť případná dechová zkouška u žalované na přítomnost alkoholu mohla být provedena až se značným odstupem, což znemožnilo řádné zjištění, zda v době dopravní nehody nebyla žalovaná pod vlivem alkoholu. Z výše uvedených důvodů pak soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 53.951 Kč, a to včetně úroků z prodlení určených dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Počátek prodlení je počítán od marného uplynutí lhůty dané v předžalobní výzvě ze dne 22. 2. 2024. Námitky žalované týkající se otázky doručení předžalobní výzvy soud neshledal důvodnými, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou ohledně předmětné věci kontaktovala i před zasláním předžalobní výzvy. Skutečnost, že se žalovaná v době zaslání předžalobní výzvy nacházela v zahraničí na věci nic nemění, když o celé věci byla informována svými rodiči. Navíc s žalobou nesouhlasila a po podání žaloby před zahájením jednání žalovanou částku neuhradila, což vedlo k nutnosti celou věc projednat a rozhodnout. Za této situace žalobkyni náhrada nákladů náleží i kdyby žádnou předžalobní výzvu žalované nezaslala.3. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná, kterým se domáhala, aby krajský soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žaloba bude zamítnuta. Má za to, že žalovaná jakkoli neztížila šetření dopravní nehody, navíc okresní soud sám konstatoval, že zde byly okolnosti zvláštního zřetele hodné. Provedení dechové zkoušky pak nepatří mezi úkony pojistitele, k tomuto je oprávněna pouze policie, navíc i v případě sepsání záznamu o dopravní nehodě v přítomnosti poškozeného se dechová zkouška neprovádí. Nebylo tedy prokázáno, že byla jakkoli ztížena či znemožněna možnost řádného šetření pojistitele, když celý průběh nehody je uložen na kamerovém systému městské policie. Pojistitel pak jedná nemravně, kdy nejenže uplatnil regresní nárok, ale navíc došlo ke zvýšení pojistného, jako by snad z pojištění plnil, snaží se tedy obohatit dvakrát. Žalovaná má dále za to, že správní řízení s ní bylo zahájeno už momentem, kdy vjela do území sledovaného kamerami městské policie, stejně jako když se vjede do úseku, který je označen tak, že je tam měřena rychlost, toto správní řízení pokračovalo s žalovanou i nadále, i po celou dobu, kdy způsobila nehodu a od této odjela, a pokračovalo až do vydání rozhodnutí v přestupkovém řízení, tudíž má za to, že nebyla nijak ztížena možnost šetření předmětné nehody, když správní řízení vlastně běželo po celou dobu a žalovaná pouze odložila nahlášení incidentu na pondělí jako pracovní den, což ale nestihla, protože policie byla rychlejší. Navíc okresní soud se opírá o znění zákona č. 30/2024 Sb., ač dopravní nehoda se stala dne 7. 10. 2023.4. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že navrhla rozsudek okresního soudu potvrdit s tím, že jej považuje po skutkové i právní stránce za správný a námitky žalované nepovažuje za relevantní. Důvod pro regresní nárok je založen sám o sobě již naplněním důvodu uvedeného v ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákon č. 168/1999 Sb. ve spojení s judikátem Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2700/2023, dle kterých postačuje k uplatnění regresního nároku již samotné opuštění místa nehody bez zřetele hodného důvodu, což samo o sobě bez dalšího znemožňuje zjištění skutečné příčiny dopravní nehody. Pojistitel objektivně nemůže zjistit všechny relevantní okolnosti vzniku nehodového děje, např. ovlivnění alkoholem. Žalobkyně se neztotožňuje s názorem okresního soudu ohledně důvodů zvláštního zřetele hodných pro okamžité opuštění místa nehody, kdy se nejednalo o žádné nepředvídatelné zhoršení zdraví babičky žalobkyně, k nehodě došlo na náměstí, kde bylo možno situaci řešit pomocí veřejných toalet. Právní konstrukce důvodů zvláštního zřetele hodných míří dle žalobkyně na zcela jiné, vážnější případy. I pokud by se o takový důvod teoreticky jednalo, byl by to přesto jen důvod dočasný, a žalované nic nebránilo se na místo nehody obratem po odvozu babičky vrátit, což neučinila, nehodu neohlásila. Zvýšení pojistného, na něž poukazuje žalovaná, je pak zcela logickým krokem poté, co je u provozovaného vozidla evidována zaviněná nehoda, neboť provozovatel vozidla přichází o bonusy a provoz takového vozidla do budoucna pojistitel vnímá jako rizikovější, jedná se o základní princip pojištění.5. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.6. Z obsahu spisu pak vyplývá, že žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne 18. 4. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 53.951 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 7. 10. 2023 v 8:51 hodin řídila žalovaná osobní vozidlo tov. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , v , adresa, , naproti budově , právnická osoba, , adresa, . Při couván