69 Co 275/2025-71 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Okresní soud zamítl návrh o uložení povinnosti žalovaného zdržet se dalšího vypuzení žalobce z jeho držby práva průchodu a průjezdu přes pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a dále, aby byl povinen obnovit původní stav, a to tak, že je povinen odstranit oplocení pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to včetně vestavěné brány, která toto oplocení spojuje (výrok I.). Žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nebylo přiznáno (výrok II.).2. Proti tomuto usnesení podal odvolání žalobce. V důvodech podaného odvolání uvedl, že nesouhlasí s důvody zamítnutí této žaloby, že žalobce nemůže realizovat pouze průchod a průjezd vozidel typu karavan, což je vozidlo nestandardní a může být parkováno v areálu rodinných domů v jiném místě. Dále okresní soud uvedl, že vzhledem k tomu, že existuje možnost zahájení řízení o zřízení věcného břemene průchodu a průjezdu, není důvod trvat na provizorním řešením v rámci žaloby na ochranu rušené držby. Dle žalobce okresní soud rozhodl v rozporu s ústavním nálezem sp. zn. IV. ÚS 4306/18, jestliže žalobu z rušené držby zamítl na základě jiných, než zákonem předvídaných skutečností (nesplnění podmínek posledního faktického stavu držby jejího svémocného rušení a včasného podání žaloby z rušené držby). Soud prvého stupně zamítl žalobu z rušené držby právě na základě jiných než zákonem předvídaných skutečností. Žalobce splnil podmínku posledního faktického stavu držby, když z fotografické dokumentace vyplývá, že poslední faktický stav před stavbou oplocení odpovídal tomu, že žalobce držel právo průchodu a průjezdu, a to včetně průjezdu karavanu. Soud rozhoduje o faktickém stavu (důležitý je „prvek fakticity“), soud není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky a omezí se jen na zjištění faktického stavu – v řízení se nezkoumá oprávněnost držby. Soudu nepřísluší zkoumat, jaký druh vozidla je „normální“ či standardní. Pokud žalobce disponuje právem ke karavanu, který pravidelně na místě parkuje, je úvaha soudu, že se jedná o nestandartní vozidlo zcela nemístná. Za nevhodné označil žalobce i konstatování soudů, že může v uzavřeném areálu rodinných domů parkovat na jiném místě, když v areálu jiné místo, které by bylo dostatečně velké a bylo ve vlastnictví žalobce, není. Karavan není jediné rozměrné vozidlo, kterému může být bráněno v parkování. Vzhledem k tomu, že došlo k zásadnímu omezení příjezdové cesty, není možné parkovat na místě jakékoliv vozidlo, které není osobní, a to včetně sanitky. Soud konstatoval, že ke ztížení přístupu k parkovacím místům a omezení přístupu na pozemek došlo, avšak v rozporu s logikou uzavřel, že žalobce nebyl vypuzen z držby. Soud neprovedl žalobcem předložené důkazy, a to záznamy z bezpečnostních kamer, z nichž je zřejmé, že oplocení bylo zbudováno teprve v nedávné době a žalobce právo průchodu a průjezdu přes sporné pozemky evidentně držel. Žalovaný recipročně využíval oprávnění „nájezdu“ na pozemek žalobce. Byla naplněna podmínka svémocného rušení, když žalovaný svémocně rušil držbu žalobce tím, že bez jakéhokoliv upozornění, náznaku či notifikace držbu svémocně žalobci odňal. Žalobce splnil podmínku včasného podání žaloby, což okresní soud v napadeném usnesení konstatoval. Naprosto vadně okresní soud v odůvodnění uvádí, že žalobce měl využít petitorní žaloby nebo prostředků správního práva. Posesorní žaloba je institutem pro „rychlé vyřízení věci“ a soud se má omezit jen na zjištění faktického stavu a v řízení nezkoumá oprávněnost držby. Smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu, proto obecný soud nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva, které žalovaný ruší. Soud se proto omezí jen na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (ustanovení § 178 o. s. ř.).3. V rámci vyjádření u odvolacího jednání k námitkám žalovaného uvedeným v jeho vyjádření k odvolání, žalobce uvedl, že argumentace výprosou ze strany žalovaného není přiléhavá. Účel užívání byl sjednán, neboť žalobce a žalovaný si vzájemně poskytovali právo průchodu a průjezdu. Žalovaný nedodržoval své domnělé odvolání výprosy, když v době soudního sporu i po něm využíval pozemky žalobce k nájezdu na svůj pozemek. Z toho dle žalobce vyplývá, že ačkoliv žalovaný v rámci jiného soudního sporu vedeného pod sp. zn. 7 C 28/2021 tvrdil, že bude nejlépe, když vzájemných práv průchodu a průjezdu nebude využíváno, tak tato tvrzení nebyla míněna vážně. To ostatně vyplývá z kamerového záznamu číslo 1, 2 a 3, který byl pořízen několik měsíců po právní moci usnesení, kterým byl schválen smír. Závěrem žalobce navrhl zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně.4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl, aby krajský soud věcně správné usnesení okresního soudu potvrdil. Pokud žalobce vůbec nějaké právo držel, jednalo se pouze o držbu nepravou, které ochrana nepřísluší. Žalobci svědčila nanejvýš výprosa, když žalovaný poté, co nabyl vlastnictví k pozemkům p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, kupní smlouvou ze dne 26. 3. 2019 po určitou dobu toleroval přecházení či přejíždění přes tyto pozemky. Po uzavření kupní smlouvy žalovaný žalobce informoval, že si zde v budoucnu hodlá zřídit oplocení na hranici pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Byla ostatně právě z tohoto důvodu vybudovaná základová patka, na které je osazen sloupek řešeného oplocení. Mezi účastníky řízení a společností , právnická osoba, ., jejímž společníkem a jednatelem je žalobce, vygradovaly spory plynoucí z kupní smlouvy (týkající se vad rodinného domu žalovaného) a žalovaný žalobci sdělil, že si nepřeje, aby nadále jakkoliv vstupoval na jím vlastněné pozemky. Žalovaný odkázal na komentářovou judikaturu týkající se nepravé držby. Námitku nepravé držby je soud nepochybně oprávněn při projednání žaloby z rušené držby posoudit. Žalovaný dále uvedl, že nárok na obnovení původního stavu nelze uplatnit, má-li být jeho důsledkem odstranění stavby (náklady na vybudování oplocení činily přibližně 110.000 Kč). Žalovaný v této souvislosti odkázal na judikaturu, z níž vyplývá, že při uložení povinnosti uvést věc v předešlý stav bude třeba zohlednit především již uvedenou možnost korekce s petitorním řízením, respektive pravděpodobný výsledek petitorního řízení, zejména v případech uložení povinnosti žalovanému k nastolení obtížně a s velkými náklady navratitelného nebo zcela nenavratitelného stavu, případně souvisejícího se zmařením hospodářských hodnot. Žalobce má nadále zachován přístup ke svému rodinnému domu chůzí i motorovým vozidlem a motorová vozidla u svého rodinného domu nadále parkuje. V rámci vyjádření u odvolacího jednání žalovaný znovu opakoval, že pokud žalobci svědčilo nějaké právo, mohlo se jednat výlučně o výprosu, která pramenila z toho, že účastníci byli dříve přátelé a žalovaný v rámci společenské slušnosti trpěl, že žalobce procházel či otáčel se vozidlem na předmětných pozemcích, které žalovaný od žalobce koupil. Žádná smlouva opravňující žalobce tyto pozemky užívat však nikdy uzavřena nebyla. Poté, co se vztahy zhoršily, žalovaný žalobci sdělil, že si již nepřeje, aby na pozemky vstupoval. Žalobci nemůže náležet ochrana držby. Žalobce není oplocením nijak relevantně dotčen, má i nadále přístup ke svému domu, pěšky i motorovými vozidly.5. Odvolání žalobce je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal napadené usnesení okresního soudu i řízení jemu předcházející podle ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení v rámci nařízeného odvolacího jednání dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.6. Odvolací soud neprovedl důkazy, které účastníci ke svým tvrzením navrhli: žalobce – videozáznamy z bezpečnostní kamery z 22. 5. 2024, 11. 7. 2024 a 28. 5. 2025 a žalovaný svým výslechem a předloženou fotodokumentací. Pro posouzení žalobou uplatněného práva z rušené držby byl skutkový stav náležitě objasněn již v řízení před soudem prvého stupně, na základě žalobcem předložených důkazů – kupní smlouvy ze dne 26. 3. 2019 a fotodokumentace. Současně lze konstatovat, že skutkové okolnosti pro věc rozhodné nebyly mezi účastníky ani sporné.7. Žalobce se domáhá ochrany rušené držby, ze které byl podle tvrzení uvedených v žalobě žalovaným vypuzen. Žalobce tvrdí, že je držitelem práva průchodu a průjezdu přes pozemky p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , které jsou vlastnictvím žalovaného. Uvedené pozemky žalovaný nabyl kupní smlouvou, kterou uzavřel s žalobcem jako prodávajícím dne 23. 6. 2019 spolu s pozemkem p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,