8 Co 213/2025-233 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 716 078,92 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši 142 050,45 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání a domáhala se jeho změny tak, že žaloba bude zamítnuta nebo rozsudek bude zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že žalobkyně se ve svém návrhu opírá výlučně o vystavené faktury, nikterak však neprokazuje, že došlo k odpovídajícímu plnění. Cena za poskytnuté služby neodpovídá uzavřené smlouvě, neboť žalobkyně buď naúčtovala cenu vyšší nebo účtuje větší rozsah služeb, než byl ve skutečnosti vykonán. Vystavení faktury jako účetního či daňového dokladu samo o sobě nezakládá nárok na zaplacení určité částky, pokud není prokázáno, že došlo ke smluvnímu nebo zákonnému plnění. V tomto směru žalovaná odkázala na rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 4936/2010, 23 Cdo 688/2008, 32 Odo 1535/2006. Faktura je jednostranný akt a nemůže sama o sobě založit závazek k plnění. Žalobkyně tak musí prokázat faktické plnění a smluvní základ nároku. Žalovaná, ačkoliv se neztotožňuje s postupem okresního soudu, dotvrdila a doložila, že v roce 2024 došlo opakovaně k vystavení chybně vyúčtovaných faktur ze strany žalobkyně, což bylo ze strany žalované vždy řádně reklamováno a žalobkyní uznáno a přefakturováno. Chybovost faktur v roce 2024 činila cca 80 – 90 %, což bylo rovněž uznáno žalobkyní. Žalobkyně nikterak nedoložila odůvodněnost zvýšených cen ve faktuře, přičemž dlouhodobě měla s vypočítáním celkové ceny vysokou chybovost. I přesto okresní soud konstatoval, že žalovaná neunesla své důkazní břemeno. Okresní soud ani neprovedl navrhované důkazy v podobě e-mailové komunikace, účastnického výslechu obchodního ředitele žalované , jméno FO, a výslech zástupce žalobkyně , jméno FO, . Z těchto mělo vyplynout, zda-li cena vystavená na faktuře odpovídá skutečně poskytnutému plnění a dohodnuté výši včetně způsobu uplatňování reklamací faktur. Žalovaná se neztotožňuje s tím, že soud I. stupně neprovedl navrhované důkazy, navíc obrátil důkazní břemeno na žalovanou. Žalovaná se rovněž neztotožňuje s názorem prvoinstančního soudu k částečnému plnění dle dílčích faktur.3. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že důvodem neúspěchu žalované v řízení o žalobě nebyl údajně protiprávní postup soudu I. stupně, ale nedostatky v procesní obraně žalované proti žalobě. Žalovaná v rámci své procesní obrany především neunesla své břemeno tvrzení dle ust. § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. S neunesením břemene tvrzení žalovanou souvisí i to, že se žalovaná mýlí, má-li za to, že žalobkyně byla povinna v řízení o žalobě podrobně prokazovat faktické poskytnutí svých služeb, za které vystavila žalované faktury. Žalobkyně své nároky prokazovala fakturami, bylo na žalované, aby v řízení o žalobě zpochybnila rozsah poskytnutí konkrétních služeb uvedených ve fakturách. Bylo by v rozporu se zásadou účelnosti a hospodárnosti řízení, aby žalobkyně soudu I. stupně prováděla dokazování o poskytnutí všech 362 jednotlivých služeb v rozsahu uvedeném ve fakturách, když žalovaná v řízení před soudem I. stupně rozsah poskytnutí 354 služeb nezpochybnila, tedy neučinila rozsah jejich poskytnutí sporným. Neučinila tak ani po poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Z toho důvodu okresní soud správně považoval poskytnutí 354 služeb za skutečnost mezi stranami nespornou. Tvrzení žalované o chybovosti faktur jsou od počátku vnitřně rozporné, když žalovaná na jedné straně v obecné rovině tvrdí, že faktury měly být chybné v rozsahu 80 – 90 %, na druhou stranu konkrétně tvrdí, že chybných je pouze 2,2 % položek ve fakturách. Žalovaná teoreticky mohla v řízení o žalobě prokázat chybný rozsah maximálně 2,2 % fakturovaných služeb, tedy prokázat existenci údajných 8 chyb ve fakturách č. , hodnota, a č. , hodnota, a učinit tak nárok žalobkyně alespoň v tomto rozsahu sporným. Ani to žalovaná v řízení před soudem I. stupně neučinila, když k prokázání údajných 8 tvrzených chyb ve fakturách nenavrhla jediného relevantního důkazu, a to ani po poučení žalované dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalovaná navrhla k důkazu údajných chyb v těchto fakturách pouze e-mailovou komunikaci mezi žalobkyní a žalovanou, jejíž obsah se však ani okrajově netýká kterékoliv z těchto 2 faktur. Ani netvrdila, že by existenci údajných chyb mohl prokázat navrhovaný svědek , jméno FO, nebo navrhovaný svědek , jméno FO, . Žalovaná tak zjevně neoznačila jediný důkaz, který by vůbec mohl být způsobilý její tvrzení prokázat. Zcela nepravdivé je tvrzení, že by žalobkyně někdy měla uznat chybovost faktur v rozsahu 80 – 90 % a pokud žalovaná reklamovala správnost vyúčtovaných služeb, byly žalobkyní vystaveny dobropisy a dne 14. 10. 2024 uzavřená dohoda o vzájemném zániku závazků.4. Odvolací soud se ztotožňuje se zjištěními učiněnými okresním soudem, že dne , Anonymizováno, uzavřeli účastníci rámcovou zasílatelskou smlouvu č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně jako zasilatel zavázala, že bude vlastním jménem a na účet příkazce obstarávat přepravu zásilek, příp. i obstarávat nebo provádět úkony s přepravou související, a to z místa převzetí zásilek do místa jejich doručení. Žalovaná se zavázala zaplatit za tyto služby zasilateli odměnu a podmínky těchto služeb vycházejí z údajů uvedených v individuálních objednávkách zadávaných příkazcem výhradně prostřednictvím aplikací zřízených zasilatelem, z ustanovení smlouvy a ze všeobecných obchodních podmínek. Cena zasilatelských služeb je stanovena v závislosti na hmotnosti a rozměrech zásilky a dalších s přepravou souvisejících služeb a je dána individuálním ceníkem, který je nedílnou součástí rámcové zasilatelské smlouvy. V případě mezinárodních přeprav zásilek je přepravné stanoveno individuálním ceníkem pro mezinárodní přepravy a zasilatel je oprávněn během doby platnosti rámcové smlouvy upravit individuální ceník. Zasilatel je povinen bezodkladně písemně informovat příkazce o změně individuálního ceníku nejpozději 30 kalendářních dnů před vstupem změněného individuálního ceníku v účinnost a příkazce tak může do 15 dnů ode dne, kdy mu byla oznámena změna individuálního ceníku, písemně odstoupit od rámcové smlouvy. Smluvní strany se navíc dohodly, že vždy od 1. dubna každého kalendářního roku bude cena přepravného zvyšována o míru inflace vyhlašovanou , právnická osoba, a žalobkyně v řízení doložila přehled inflace v jednotlivých letech. Okresní soud pak podle individuálně expertního ceníku zásilek, platného k 14. 2. 2023, učinil správná zjištění ohledně ceny zasilatelských služeb, která se odvíjí od hmotnosti zásilky a vzdálenosti dopravy, tj. jednotlivými zónami. V podrobnostech odvolací soud na tato zjištění, jak jsou učiněna okresním soudem v bodu 7. napadeného rozsudku zcela odkazuje. Zcela správná jsou pak zjištění okresního soudu, jak je učinil v bodu 8. rozsudku ohledně čísel vystavených faktur a částek, které byly danými fakturami účtovány. Rozhodující je pak zjištění, že:– faktura č. , hodnota, , splatná dne 14. 5. 2024, byla vystavena na částku 104 107,61 Kč, na kterou byla provedena částečná úhrada ve výši 50 000 Kč, k úhradě zbývá částka 54 107,51 Kč– faktura č. , hodnota, , splatná dne 14. 6. 2024, byla vystavena na částku 127 831,81 Kč, na tuto byla provedena částečná úhrada ve výši 50 000 Kč, k úhradě zbývá částka 77 831,81 Kč– faktura č. , hodnota, , splatná dne 14. 7. 2024, byla vystavena na částku 220 265,51 Kč, na tuto byla provedena úhrada ve výši 40 000 Kč a zbývá k úhradě částka 180 265,51 Kč– faktura č. , hodnota, , splatná dne 27. 9. 2024, byla vystavena na částku 162 415,44 Kč, na ni byla provedena částečná úhrada ve výši 14 110,44 Kč a k úhradě zbývá částka 148 305 Kč– faktura č. , hodnota, , splatná dne 18. 10. 2024, byla vystavena na částku 237 224,09 Kč a na tuto nebyla provedena žádná úhrada– faktura č. , hodnota, , splatná dne 11. 12. 2024, byla vystavena na částku 1 952,23 Kč, na ni nebyla provedena žádná úhrada– faktura č. , hodnota, , splatná dne 27. 11. 2024, byla vystavena na částku 16 392,77 Kč a na tuto fakturu nebyla provedena žádná úhrada.5. Pokud okresní soud uzavřel, že částečné plnění má účinky uznání zbytku dluhu, pak tento závěr mohl učinit okresní soud jen ohledně faktur, na které bylo částečně plněno a lze dospět k závěru, že částečné plnění má účinky uznání zbytku dluhu. Dle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle § 2054 odst. 2 o. z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.6. S ohledem na částečné plnění bylo na žalované břemeno tvrzení a důkazní, že dluh nevznikl ve výši, jak byl účtován jednotlivými fakturami, na které žalovaná částečně plnila. Poku