69 CO 138/2022-180 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Okresní soud zamítl žalobu o zaplacení částky [číslo] (výrok I.). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 66.066 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. V důvodech podaného odvolání uvedl, že na výzvu soudu jasně vymezil zásah žalované do svých osobnostních práv i jeho míru, když před neoprávněným zásahem žalované do osobnostní sféry žalobce byly vztahy žalobce a obou dětí výborné a po dlouhou dobu trvajícím neoprávněném zásahu žalované od srpna 2016 do současné doby došlo k tomu, že žalobce je trvale vyloučen z výkonu rodičovské odpovědnosti ke svým nezletilým dětem, přičemž tento stav se zdá být trvalý a nevratný. Soud se tímto doplněním nezabýval, neboť v opačném případě by nemohlo dojít k podstatným chybám ve skutkových zjištěních soudu, která nemají oporu v provedených důkazech. Okresní soud ač provedl dokazování videonahrávkami a listinami, které prokazují cílenou manipulaci matky s oběma nezletilými dcerami proti otci, tak z těchto důkazů neučinil žádné závěry a zúžil svá skutková zjištění pouze na negativní zásah matky z hlediska její žádosti o přestup nezletilé [jméno] a nezletilé [jméno] ke školnímu a předškolního vzdělávání bez souhlasu otce. Na základě tohoto zúženého úhlu pohledu soud pak zcela chybně vyhodnotil míru negativního zásahu matky do osobnostních práv otce. Soud totiž oddělil protiprávní jednání matky - vyloučení otce z rozhodnutí o změně bydliště a školského zařízení od jejího dalšího jednání vůči otci, a to cílené indoktrinace obou dětí od 17. 3. 2016 (odstěhování otce) a schválnostmi při předávání dětí otci, které vyvrcholily dne 1. 8. 2018, kdy si žalovaná byla velmi dobře vědoma toho, že nezletilá [jméno] díky svému negativnímu postoji vůči otci velmi výrazně ovlivní i postoj nezletilé [jméno], a proto ke styku, o něž byla předem informována, připravila i nezletilou [jméno]. Záměrně však nezletilé [jméno] nepředala dopis otce, v němž otec [jméno] zdůvodňuje, proč by nebylo vhodné, aby si ke styku převzal i ji. Díky oddělení jednotlivých zásahů žalované do osobnostní sféry žalobce pak soud zcela chybně vyhodnotil míru zásahu žalované do osobnostní sféry žalobce a dospěl k nesprávnému právnímu závěru, že tato míra zásahu, byť protiprávního, nemohla přivodit tvrzené následky, a to zpřetrhání rodinných vazeb a negativní postoj obou nezletilých dětí k žalobci. Soud se nezabýval komplexní a trvající činností žalované vůči žalobci, která byla předem promyšlena a plánovaná s cílem dosáhnout absolutního odcizení až nenávist dětí ke svému otci. Naopak soud bez jediného důkazu žalobci přisuzuje podíl na dané situaci, ač nevymezil, čím se měl žalobce na své dehonestaci v očích dětí podílet, případně jak se měl vylučovat z rodičovské odpovědnosti. Soud zamítl návrh žalované na provedení důkazu trestním spisem OS [obec] s odůvodněním, že ve věci dosud nebylo rozhodnuto a je třeba ctít presumpci neviny, avšak bez dalšího provedl důkaz obžalobou z trestního spisu. Soud z této obžaloby nesměl činit žádná skutková tvrzení ani právní závěry. Naopak soud prvého stupně provedl důkaz listinami předloženými žalobcem, a to zprávou školského poradenského zařízení ze dne 26. 3. 2021 a doporučením školského poradenského zařízení ze dne 23. 4. 2021, ale neučinil žádné skutkové a právní závěry. Tyto důkazy prokazují, že žalovaná nezajišťuje nezletilým takovou péči, která by ve svém důsledku převažovala nad mírou i jejího zásahu do osobnostních práv žalobce, ale prokazuje, že žalobce je nadále vylučován ze své rodičovské odpovědnosti v důležitých a podstatných věcech, kdy školní vzdělávání, prospěch a psychologická péče jsou bezesporu podstatnými záležitostmi dítěte. Soud konstatoval neoprávněný zásah do sféry rodičovských práv žalobce, tento bagatelizoval, pominul obsah provedených důkazů, které osvědčují tvrzení žalobce o jeho dehonestaci v očích nezletilých dětí až odporu nezletilých dětí k žalobci. Soud pominul skutečnost, že v době, kdy žalovaná plánovala přestěhování, již žalobce s žalovanou a dětmi nebydlel a žalovaná měla naprostý klid pro výchovu dětí, když od 17. 3. 2016 žalobce s žalovanou nesdílí společnou domácnost. Jak tedy mohla být matka nucena se s dětmi přestěhovat. Rozhodnutí soudu označil za nepřezkoumatelné. Soud se nezabýval ani výší požadované nemajetkové újmy. Žalobce žádal, aby krajský soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. 3. K odvolání žalobce se písemně vyjádřila žalovaná navrhla, aby krajský soud věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil. Soud provedl rozsáhlé dokazování, věc posuzoval komplexně. Není pravdou, že by se soud nevypořádal s částí provedených důkazů a zúžil svá skutková zjištění. Z napadeného rozsudku zejména bodu 43 vyplývá, že v řízení byly provedeny i jiné důkazy, avšak nebyla z nich učiněná skutková zjištění, která by byla nezbytná pro projednávanou věc. Soud se vypořádal i s důkazy, které neprovedl, když k těmto jasně sdělil důvod, že je považoval za nadbytečné. Okresní soud neprovedl k důkazu celý spisový materiál z trestního řízení žalovaného vedeného u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 1 T 219/2017 právě s ohledem na presumpci neviny. Pokud došlo k provedení důkazu obžalobou z toho spisu, pak nelze tvrdit, že by to znamenalo zásah do práv žalobce. V rámci celého opatrovnického řízení, které zásadně souvisí s tímto řízením, byly řešeny otázky incidentu, který je předmětem daného trestního řízení tak, že děti se o incidentu zmiňovaly, například u znalkyně v rámci svého znaleckého šetření. Smrt dědečka a okolnosti se smrtí související děti vnímají negativně, i smrt dědečka bez ohledu na to, zda-li bude či nebude žalobce shledán vinným ještě prohloubila více špatnou situaci vztahů v rodině účastníků. Okresní soud přistupoval k celé věci komplexně a provedené důkazy široce hodnotil. Okresní soud uzavřel, že jediné negativní, čeho se ve vztahu k žalobci žalovaná dopustila je, že změnila základní školu a mateřskou školu dětí bez jeho souhlasu, nicméně nešlo o intenzivní zásah, neboť zde byl korektiv zájmu nezletilých dětí, který zájem žalobce převyšoval. V rámci neshod účastníků byly děti opakovaně vystavovány, nikoliv senzitivnímu přístupu ze strany žalobce, který upřednostňoval své zájmy, a že vztahy mezi žalobcem a dětmi byly negativní z důvodu mnoha negativních faktorů kontinuálně přítomných v rodinným vazbám, nejméně od jara 2017 Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci v rámci opatrovnického řízení (rozsudek ze dne 29. 7. 2021) konstatoval, že v období od roku 2017 do současnosti neměl žalobce zájem spolupracovat s odborníky, mařil snahu o nápravu špatných vztahů s dcerami a neprojevoval zájem. Je pravdou a vyplývá to i z listin obsažených v opatrovnickém spise dětí, že od roku 2016 rodina spolupracovala s téměř desítkou odborníků, kteří se snažili rodině dopomoci ke stabilizaci jejich vztahů. Naopak to byla žalovaná, která aktivně již od roku 2016 spolupracovala a snažila se podporovat děti v kontaktu s žalobcem. Z důkazu nevyplývá, že by to měla být žalovaná, kdo by měl cíleně poškozovat vztahy žalobce a dětí ve snaze o vyloučení žalobce z rozhodování o podstatných náležitostech, že by to byla žalovaná, kdo mařil snahy žalobce o stabilizaci vztahu žalobce s dcerami. Žalovaná skutečně přehlásila děti do jiného školského zařízení bez souhlasu otce, avšak učinila tak za situace, kdy potřebovala řešit otázku bydlení a zajistit dětem klid. Žalobce situaci bagatelizuje tím, že neměl již v domácnosti bydlet, nicméně je pravdou, že v době stěhován žalované a dětí již vztahy v rodině nebyly uspořádané a navíc žalovaná a děti bydlely v bytě ve vlastnictví rodičů žalobce a žalované bylo ostentativně dáváno najevo, že se má z bytu odstěhovat. Je třeba přisvědčit úvahám okresního soudu, že v tomto řízení je třeba okolnosti vnímat prizmatem zájmu nezletilé [jméno] a nezletilé [jméno]. I když se v daném případě řeší otázka tvrzeného zásahu ze strany žalované do práv žalobce, nelze zájmy nezletilých dětí opomíjet a přihlížet je. Dle přesvědčení žalované postupuje v souladu se zájmy nezletilých dětí a měla vždy snahu stabilizovat vztahy na úkor vlastního pohodlí, vždy se snažila spolupracovat s odborníky. Oproti tomu žalobce skutečný zájem o stabilizaci vztahu neměl a nejrůznějšími incidenty a schválnostmi podporoval rozvrat vztahů v rodině a negativní vnímání jeho osoby ze strany dětí. Děti mají silnou sourozeneckou koalici a pokud, například žalobce dělal to, že chtěl mít na dovolenou pouze jednu z dcer, nebo předával žalované plačící děti na OSPOD, sám si tím zapříčinil negativní pojímání své osoby ze strany dětí. Za vztahy a úrovni vztahů dětí a otce rozhodně nestojí pouze jejich matka. Závěr okresního soudu, že nebylo prokázáno, že by došlo k tak intenzivním zásahům ze strany žalované, pro které by na straně žalobce vznikla újma jsou správné, přezkoumatelné, řádně odůvodněné a zcela v soula