28 CO 145/2021-1195 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 4. 9. 2020, č. j. 10 C 70/2008-884, Okresní soud v Kolíně (dále jen„ soud prvního stupně“) zrušil spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo], zapsaným u [stát. instituce], [stát. instituce], pro katastrální území a [územní celek] (výrok I.), pozemek parc. č. [číslo] na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] opatřeného souhlasem [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne [datum], pod PGP [číslo], rozdělil na pozemky parc. č. [číslo] o výměře 4 045 m², parc. č. [číslo] o výměře 158 m², parc. č. [číslo] o výměře 307 m² a parc. č. [číslo] o výměře 236 m²; geometrický plán učinil soud prvního stupně nedílnou součástí rozsudku (výrok II.). Dále soud prvního stupně přikázal nově vzniklý pozemek parc. č. [číslo] a pozemek parc. č. [číslo] do vlastnictví 3. žalovaného (výrok III.), nově vzniklý pozemek parc. č. [číslo] přikázal do společného jmění manželů 1. žalovaného a 2. žalované (výrok IV.), nově vzniklé pozemky parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] přikázal do společného jmění žalobce a) a žalobkyně b) (výrok V.), uložil 3. žalovanému na vypořádání podílů zaplatit žalobci a) a žalobkyni b) přiměřenou náhradu ve výši 292 951,50 Kč, 1. žalovanému a 2. žalované ve výši 79 157,80 Kč, 4. žalovanému přiměřenou náhradu ve výši 676,60 Kč, 5. žalované přiměřenou náhradu ve výši 676,60 Kč, 6. žalovanému přiměřenou náhradu ve výši 1 353,20 Kč, 7. žalovanému přiměřenou náhradu ve výši 21 650 Kč a 8. žalované přiměřenou náhradu ve výši 10 825 Kč (výrok VI.). Výrokem VII. rozhodl soud prvního stupně o tom, že žádný z účastníků, včetně účastníka vedlejšího, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Usnesením ze dne 30. 11. 2020, č. j. 10 C 7/2008-893, soud prvního stupně doplnil své rozhodnutí o další výroky, a to tak, že žalobci a) a žalobkyni b) uložil nahradit společně a nerozdílně náklady státu ve výši 20 340 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VIII.), 1. žalovanému a 2. žalované uložil nahradit společně a nerozdílně náklady státu ve výši 12 670 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IX.), 7. žalovanému uložil nahradit náklady státu ve výši 6 335 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok X.) a nakonec 8. žalované uložil nahradit náklady státu ve výši 6 335 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok XI.). 2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že účastníci jsou spoluvlastníky pozemků parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo], zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], pro katastrální území a [územní celek] (dále jen„ pozemek parc. č. [číslo]“ a„ pozemek parc. č. [číslo]“); žalobce a) a žalobkyně b) s podílem o velikosti [číslo] (ve společném jmění manželů), 1. žalovaný a 2. žalovaná s podílem o velikosti [číslo] (ve společném jmění manželů), 3. žalovaný s podílem o velikosti [číslo], 4. žalovaný s podílem o velikosti [číslo], 5. žalovaná s podílem o velikosti [číslo], 6. žalovaný s podílem o velikosti [číslo], 7. žalovaný s podílem o velikosti [číslo] a 8. žalovaná s podílem o velikosti [číslo]. 3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 1143 a § 1144 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně uzavřel, že mezi spoluvlastníky probíhají dlouhodobé spory ohledně spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem, ale i ohledně jejich využití. Žádný z účastníků řízení netvrdil, že by žalobci žádali zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu nebo k újmě žalovaných, ani taková skutečnost nevyšla v řízení najevo. Pokud jde o pozemek parc. č. [číslo], soud prvního stupně s ohledem na závěry znaleckého posudku Ing. [anonymizováno], s přihlédnutím k výši spoluvlastnických podílů, funkčnímu využití a souvislosti tohoto pozemku se stavbou, jejímuž lepšímu využití slouží, dospěl k závěru, že lze tento pozemek rozdělit na pozemky parc. č. [číslo] o výměře 4 045 m², parc. č. [číslo] o výměře 158 m², parc. č. [číslo] o výměře 307 m² a parc. č. [číslo] o výměře 236 m². Nově vzniklý pozemek parc. č. [číslo] přikázal do vlastnictví 3. žalovaného, neboť jeho spoluvlastnický podíl činí [číslo], pozemek z největší části slouží jako komunikace pro pěší a pro motorová vozidla pro obyvatele uvedené lokality. Podle soudu prvního stupně je zároveň 3. žalovaný garantem a zárukou toho, že na tomto pozemku budou vystavěny chodníky, řádná komunikace a osvětlení. Nově vzniklý pozemek parc. č. [číslo], který bezprostředně souvisí s pozemky žalobců a) a b), a pozemek parc. č. [číslo], ke kterému je přístup z pozemku parc. č. [číslo], soud prvního stupně přikázal žalobcům a) a b). Soud prvního stupně uvedl, že žalobci se domáhali přikázání dalších částí pozemku parc. č. [číslo], zejména těch, které bezprostředně souvisejí s pozemky 1. žalovaného a 2. žalované, takové řešení však soud prvního stupně nepovažoval za vhodné, neboť další požadované části jednoznačně nesouvisejí s pozemky žalobců a) a b) a jimi požadované řešení by se stalo zdrojem dalších nesvárů mezi žalobci a 1. žalovaným a 2. žalovanou, případně i 7. žalovaným a 8. žalovanou. Nově vzniklý pozemek parc. č. [číslo] soud prvního stupně přikázal 1. žalovanému a 2. žalované, a to s ohledem na velikost jejich podílu na společném pozemku a na skutečnost, že nově vzniklý pozemek bezprostředně souvisí s jejich pozemky. Rozdíl mezi výměrou pozemků, které soud prvního stupně přikázal účastníkům, a výměrou, která by odpovídala jejich spoluvlastnickému podílu na původním pozemku, soud prvního stupně vypořádal v penězích. U menšinových spoluvlastníků pak zvolil náhradu v penězích bez přikázání pozemků, a to s ohledem na výši jejich spoluvlastnických podílů, funkční a účelovou souvislost s pozemkem parc. č. [číslo] a s pozemky 4., 5., 6., 7. a 8. žalovaného. 4. V případě pozemku parc. č. [číslo] soud prvního stupně dospěl k závěru, že by bylo nesprávné ho dělit. Vzal v potaz výši podílů jednotlivých spoluvlastníků, funkční využití pozemku, který slouží jako komunikace a má význam toliko pro 7. žalovaného a 8. žalovanou. S ohledem na to, že největší podíl na pozemku má 3. žalovaný, pozemek slouží jako komunikace pro pěší a pro motorová vozidla pro obyvatele uvedené lokality a 3. žalovaný zajistí, že i zde dojde k vybudování chodníků, komunikace a osvětlení, přikázal celý pozemek 3. žalovanému a rozhodl o tom, že je povinen ostatním spoluvlastníkům zaplatit přiměřenou náhradu. Při určení její výše soud prvního stupně vycházel ze znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba], která stanovila celkovou obvyklou cenu pozemků na 2 165 000 Kč. 5. Pokud jde o náklady řízení, soud prvního stupně odkázal na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 572/19; vzal v úvahu, že se jedná o iudicium duplex, že soud při vypořádání není vázán návrhy účastníků a že tak účastníci nemohou plně ovlivnit konečné rozhodnutí soudu o způsobu vypořádání. Soudu prvního stupně se jevilo jako spravedlivé východisko, aby si každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. V této konkrétní věci však takové zvláštní důvody soud prvního stupně neshledal. 6. Nakonec soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení vzniklých státu v souvislosti s vypracováním znaleckých posudků. Uvedl, že neuložil povinnost k jejich náhradě 3. žalovanému, neboť ten od počátku řízení souhlasil s přikázáním předmětných pozemků do jeho vlastnictví s tím, že by ostatním účastníkům zaplatil přiměřenou náhradu. Dále povinnost k jejich úhradě neuložil 4., 5. a 6. žalovanému, neboť tito od počátku řízení souhlasili s přikázáním pozemků do výlučného vlastnictví 3. žalovaného a s vyplacením přiměřené náhrady. S ohledem na uvedené uložil povinnost k náhradě nákladů státu žalobcům a) a b), 1., 2., 7. a 8. žalovanému. Žalobci a) a b) požadovali, aby jim z obou pozemků byla přikázána část odpovídající jejich spoluvlastnickému podílu, tedy o výměře 1 365,83 m², přikázány jim však byly pouze pozemky o výměře 543 m², měli tedy podle soudu prvního stupně úspěch pouze přibližně ve výši 50 %, soud prvního stupně jim proto uložil nahradit 50 % z celkové částky znalečného (se zohledněním složené jistoty ve výši 5 000 Kč). S vypořádáním podílového spoluvlastnictví rozdělením pozemků nesouhlasili 1. žalovaný a 2. žalovaná, přikázán jim byl nově vzniklý pozemek odpovídající výměrou 50 % jejich spoluvlastnického podílu, soud prvního stupně jim proto uložil zaplatit 25 % z celkové částky znalečného. Povinnost nahradit zbývající část nákladů státu soud prvního stupně rozdělil mezi 7. žalovaného a 8. žalovanou s odůvodněním, že žádali přikázat do svého vlastnictví pozemek parc. č. [číslo], čemuž však nebylo možné vyhovět a náleží jim pouze přiměřená náhrada, proto soud prvního stupně rozhodl o tom, že každý z nich má nahradit 12,5 % nákladů řízení státu. 7. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání žalobci a) a b), kteří uvedli, že v případě pozemku parc. č. [číslo] sice soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru