79 C 21/2020-82 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na ochranu autorského práva s odůvodněním, že je architektem autorizovaným Českou komorou architektů pro obor architektura a že je autorem architektonického díla (dále jen„ Dílo“) - návrhu stavby bytového domu [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ Budova“). Dílo bylo vytvořeno žalobcem při plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu s investorem projektu obytného souboru„ [část obce] [anonymizováno]“, v jehož rámci byla Budova postavena - společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]; dále jen„ Investor“). V Budově byly vymezeny jednotky, a to na základě prohlášení vlastníka nemovitosti o rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám ze dne [datum]. Balkony, lodžie a terasy byly vymezeny jako společná část Budovy, které, pokud jsou přístupné pouze z jednotky, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky. Žalovaný na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] nabyl vlastnické právo k jednotce [číslo] k.ú. [část obce] v Budově (dále jen„ Jednotka“). Po převzetí jednotky nechal žalovaný vytvořit ve skleněné výplni zábradlí balkonu přináležejícího k Jednotce výrazný kruhový zamřížovaný otvor, a to údajně za tím účelem, aby byla vytvořena možnost nerušeného výhledu pro jeho domácího mazlíčka. V průběhu roku 2018 byl žalobce výborem společenství vlastníků jednotek v Budově upozorněn na to, že žalovaný zasáhl do autorského díla žalobce, a to vytvořením otvoru v prosklení balkonu a o tom, že společenství vlastníků jednotek v Budově bezúspěšně požadovalo zjednání nápravy, odstranění otvoru a mřížky a odborné přesklení celého skleněné bloku výplně do původního vzhledu. Žalovaný následně připustil, že otvor mřížkou nechal vytvořit a nehodlá jej odstranit. Vzhledem k postoji žalovaného, zaslal Investor žalovanému dne [datum] výzvu, aby do 15. 3. 2019 uvedl zasklení balkónu na svůj náklad do původního stavu. K tomuto Investor poskytl kontakt na odbornou firmu. Žalovaný balkón do původního stavu neuvedl. Žalobce následně zaslal dne 20. 2. 2020 žalovanému předžalobní výzvu, v níž shrnul své stanovisko, že žalovaný neoprávněně zasáhl do integrity Díla a tím porušil autorské právo žalobce a současně žalobce žalovaného vyzval k odstranění protiprávního stavu – neoprávněného zásahu do Díla a k omluvě. Žalovaný reagoval prostřednictvím svého právního zástupce a nároky žalobce dle předžalobní výzvy zcela odmítl. Zamřížovaný otvor ve výplni balkonu přináležejícího k Jednotce dosud neodstranil. Z výše popsaného a důkazy doloženého skutkového stavu je zjevné, že žalovaný změnil Dílo neautorizovaným provedením otvoru a zamřížování v zasklení balkónu. Žalobce k tomuto zásahu neposkytl žádné svolení. Žalobce dále uvádí, že shora popsané narušení integrity svého autorského Díla žalovaným kategoricky odmítá, když zamřížovaný otvor ve skleněné výplni balkónu významně narušil celkové architektonické vyznění fasády Budovy a současně snížil estetickou a funkční hodnotu Díla, vč. narušení původního tvůrčího uměleckého záměru žalobce. Žalobce proto uplatňuje dle § 40 autorského zákona touto žalobou nárok na odstranění protiprávního zásahu do svého osobnostního práva autorského dle § 40 odst. 1 písm. d) autorského zákona a nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, a to omluvou dle § 40 odst. 1 písm. e) autorského zákona. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobu nepovažuje ani částečně za důvodnou. Žalovaný uvedl, že mu není známo, kdo je autorem projektové dokumentace k bytovému domu [adresa] v ulici [ulice], [obec], a proto tak považuje za sporné, že celou projektovou dokumentaci vytvořil právě žalobce. Žalovaný však učinil nesporným, že ve skleněné výplni balkonu přináležejícího k jemu vlastněnému bytu nechal zhotovit kruhový zamřížovaný otvor, a to za tím účelem, aby byl jeho pejskovi umožněn výhled. Má však za to, že tímto způsobem nemohl zakázaným způsobem zasáhnout do jakýchkoli práv žalobce. Pokud totiž žalobce uvedl, že dílo měl údajně vytvořit jako zaměstnanecké dílo, tak svolil zejména ke zveřejnění, úpravám, zpracování díla včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného. V tomto směru tedy žalovaný má za to, že žalobce vůbec není aktivně legitimován k podání žaloby. Žalovaný odmítl, že by zhotovením výhledu pro pejska významně zasáhl do architektonického vyznění fasády Budovy a snížil estetickou či funkční hodnotu budovy. Naopak žalovaný má za to, že uvedeným zásahem došlo ke zvýšení funkční využitelnosti budovy, když nyní může v budově chovat pejska, aniž by mu byly působeny nepřiměřené útrapy v té podobě, že pejsek se cítí stísněný v uzavřeném prostoru. Žalovaný dále uvedl, že situaci, kdy domácí mazlíček je uzavřen mezi čtyřmi stěnami, kdy mu není ani umožněno vyhlédnout ven, je nutné považovat za týrání zvířat. Žalovaný v tomto směru poukázal na ustanovení § 38d AZ, dle kterého do práva autorského nezasahuje ten, kdo architektonické dílo vyjádřené stavbou, výkresem nebo plánem užije pro účely udržovacích prací anebo změny dokončené stavby, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla. Žalovaný má tak za to, že žalobce po něm nemůže spravedlivě žádat, aby v koupeném bytě nechoval domácí mazlíčky (pejska). Žalovaný do stavby zasáhl pouze v míře nezbytně nutné při zachování hodnoty architektonického díla, tak aby bylo vlastníkovi bytu umožněno chovat pejska, bez toho, aby tento pejsek byl týrán v rámci uzavřeného prostoru bez možnosti výhledu. V daném případě s ohledem na všechny skutkové okolnosti žalovaný považuje podanou žalobu za zneužití tvrzeného autorského práva ve snaze potrestat žalovaného za to, že vůči investorovi uplatnil nárok na slevu z ceny bytu, a to z důvodu vad spojených s nedostatečnou izolační schopností oken. 3. Z výpisu České komory Architektů pod číslem autorizace [číslo] bylo zjištěno, že žalobce je veden jako architekt [anonymizována čtyři slova]). 4. Z projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení, potvrzené příslušným Úřadem Městské části [obec a číslo] dnem 15. 2. 2013 bylo zjištěno, že žalobce je autorem architektonického díla - návrhu stavby bytového domu [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, [stát. instituce]. Dále bylo zjištěno, že investorem výše uvedeného díla je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. 5. Z pracovní smlouvy ze dne 27. 11. 2008 uzavřené mezi [právnická osoba] (zaměstnavatelem) a žalobcem (zaměstnancem) včetně popisu pracovního místa ze dne 31. 3. 2010 bylo zjištěno, že žalobce bude pracovat pro zaměstnavatele jako architekt. 6. Z dohody [anonymizována čtyři slova] [datum] o změně pracovní smlouvy [anonymizována dvě slova] [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] (zaměstnavatelem) a žalobcem (zaměstnancem) soud zjistil, že žalobce jako zaměstnanec přechází ze zaměstnavatele [právnická osoba], [IČO] k novému zaměstnavateli – společnosti [právnická osoba], [IČO], a to na základě delimitační dohody uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] S účinností od 1. 7. 2015 je tedy zaměstnavatelem zaměstnance společnost [právnická osoba] 7. Z dohody [anonymizována čtyři slova] [datum] o změně pracovní smlouvy ze dne 27. 11. 2008 uzavřené mezi [právnická osoba] (zaměstnavatelem) a žalobcem (zaměstnancem) soud zjistil, že žalobce bude pro zaměstnavatele pracovat jako architekt. 8. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 10. 2. 2017 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným a z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný nabyl vlastnické právo k jednotce [číslo] k.ú. [část obce] v bytovém domě [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, [stát. instituce]. Rovněž bylo zjištěno, že balkony, lodžie a terasy ve všech nadzemních podlaží Domu, jsou společnými částmi nemovité věci, které, pokud jsou přístupné pouze z bytu/nebytového prostoru, jsou ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky (tj. jednotky, která zahrnuje byt/nebytový prostor, z něhož je přístupná). 9. Z emailové korespondence mezi Výborem SVJ [adresa] a žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn na to, že vytvořením otvoru a instalací mřížky v zasklení lodžie neoprávněně zasáhl do společné části nemovité věci a porušil tím vnější vzhled objektu, přičemž byl vyzván k neprodlené nápravě, a to odstranění otvoru a mřížky a odborné přesklení celého bloku, a to nejpozději do 15. 5. 2018. Žalovaný na to reagoval tak, že otvor v zasklení balkonu zřídil kvůli nezbytnému výhledu pro s