79 CM 14/2021-26 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení směnečného peníze [částka] spolu s úrokem 6 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a dále zaplacení směnečné odměny [částka]. Žalobce tvrdil, že žalovaný vystavil dne [datum] směnku vlastní znějící na jméno žalobce, kterou se zavázal zaplatit žalobci [částka] se splatností ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný směnku včas a řádně neuhradil, byla mu [datum] zaslána výzva k plnění. Žalovaný částku neuhradil. 2. S ohledem na to, že žalobcem v prvopise předložené směnky mají všechny náležitosti stanovené čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného šekového (dále jen„ ZSŠ“), postupoval soud dle § 175 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a vydal výše označený směnečný platební rozkaz. 3. V námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu podaných na poštu dne [datum] žalovaný uvedl, že (1) neměl možnost se obhájit a předložit důkazy z důvodu rozhodnutí samosoudce; (2) výzva k zaplacení zasílaná žalobcem mu nebyla doručena spolu se směnečným platebním rozkazem, ani mu nebyla doručena v [anonymizováno] [rok], pouze mu byla doručena SMS zpráva od žalobce dne [datum] s obsahem výzvy k zaplacení, na což žalovaný reagoval dne [datum] tak, že nechápe, co takový dopis znamená, neboť ho nikdy před tím neviděl; (3) směnka byla v plné výši uhrazena, přičemž potvrzení o zaplacení směnky je dobrovolný úkon dle § [anonymizováno] ve spojení s § [anonymizováno] ZSŠ, a žalovaný žalobce o potvrzení o zaplacení směnky nežádal, neboť žalobci důvěřoval. Žalovaný navrhl zrušení směnečného platebního rozkazu v plném rozsahu. 4. Žalobce se k námitkám žalovaného nevyjádřil. 5. Soud nařídil k projednání námitek žalovaného jednání, na které se žalovaný nedostavil. Žalovaný požádal o odročení jednání, čemuž soud nevyhověl. Již jednou totiž bylo jednání odročeno na žádost žalovaného. Odročené jednání bylo nařízeno na den [datum] v 13:30 hodin, žalovaný dne [datum] v čase 18:53 hodin doručil soudu žádost o odročení z důvodu psychického stavu, pro který údajně není způsobilý se jednání zúčastnit, přičemž uvedl, že je schopen doložit lékařské potvrzení. Soud jednání odročil na den [datum] v 12:30 hodin, a zároveň žalovaného vyzval, aby lékařské potvrzení doložil, což žalovaný neučinil. Dne [datum] v čase 17:28 hodin žalovaný doručil soudu žádost o odročení jednání z důvodu údajných vysokých teplot a fyzické nevolnosti, načež následující den v [údaj o čase] hodin byl soudem vyzván k předložení [anonymizováno] potvrzení. Dne [datum] v 11:04 hodin, tj. 1 hodinu a 26 minut před zahájením jednání, žalovaný reagoval tak, že má teplotu 38 stupňů, má bolesti svalů a kloubů, bojí se, že je covid pozitivní, ale nechce jet k lékaři, aby nenakazil ostatní v čekárně. Třebaže je samozřejmě možné odročit jednání z důvodu nemoci účastníka, vzhledem k okolnostem soud k již druhé po sobě jdoucí nedoložené žádosti o odročení k takové žádosti žalovaného nepřihlížel. Jednání žalovaného se jeví jako obstrukční, neboť při první žádosti se na soud obrátil den před konáním soudu, přičemž se odvolával, nutno říci velmi obecným způsobem, na svůj psychický stav. Dokonce výslovně uvedl, že svůj nepříznivý stav může lékařsky doložit, což však navzdory přímé výzvě soudu neučinil. Další žádost o odročení sice soudu zaslal 3 dny před jednáním, nicméně na výzvu na doložení jeho stavu reagoval až v den jednání s tím, že má strach z nákazy ostatních onemocněním COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2. Taková argumentace však nemůže být relevantní, když žalovaný neví a nikterak jinak nedoložil, že je nakažen tímto onemocněním, potažmo už vůbec nijak nedoložil, že je jakkoliv nemocen. V důsledku uvedeného soud konal jednání v nepřítomnosti žalovaného. 6. Žalovaného tíží břemeno důkazní, že na žalovanou směnku zaplatil. Platí jako by byl žalovaný vyzván dle [ustanovení pr. předpisu], aby označil důkazy k prokázání tvrzení, že směnku v plné výši uhradil. Platí, jako by byl poučen, že v případě, že důkazy neoznačí, neunese břemeno důkazní. 7. Na základě dokazování soud zjistil rozhodné skutečnosti, které ve svém souhrnu odpovídají skutkovému závěru věci takovému, že v žalobě tvrzenou směnku vystavil žalovaný ve prospěch žalobce (prvopis směnky), dne [datum] žalobce odeslal předžalobní výzvu žalovanému k zaplacení žalované směnky s upozorněním na případné soudní vymáhání, přičemž se obálka s výzvou vrátila nazpět žalobci z důvodu jejího nevyzvednutí žalovaným (předžalobní výzva ze dne [datum] ve spojení s vrácenou obálkou) a nebylo prokázáno, že by žalovaný na směnku hradil. 8. Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do 15 dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného, náhradní doručení je vyloučeno. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět, nařídí soud jednání. Podle § 175 odst. 4 o. s. ř. podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu. 9. Na základě uvedených ustanovení plyne, že řízení o vydání směnečného platebního rozkazu je zkrácené řízení, kdy až o jeho kladném vyřízení, tedy o vyhovění návrhu žalobci a vydání rozhodnutí – směnečného platebního rozkazu, se žalovaný dozvídá. Na podkladě doručeného směnečného platebního rozkazu spolu s žalobou a kopií směnky je žalovaný oprávněn se rozhodnout, zda uznává uplatněný nárok žalobkyně. Za předpokladu, že ano, poté je povinen zaplatit v něm uložené finanční částky žalobkyni do 15 dní od jeho doručení. Jestliže nárok neuznává, může podat námitky, které musí podat opět do 15 dní od doručení směnečného platebního rozkazu a které musí být řádně odůvodněny. Vznesením řádných námitek je zahájeno námitkové řízení, na jehož konci soud rozhodne, zda se směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti či jej zrušuje a příp. v jakém rozsahu. 10. Směnečný platební rozkaz byl žalovanému doručen dne [datum]. Zákonná lhůta v délce 15 dnů k podání námitek začala běžet dnem následujícím po tomto dni a skončila uplynutím dne [datum] dle § 57 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný námitky odevzdal k přepravě provozovateli poštovních služeb dne [datum], tedy uplatnil své námitky včas. 11. Pokud žalovaný namítal, že neměl možnost se před vydáním směnečného platebního rozkazu bránit jeho vydání, taková námitka je nedůvodná vzhledem k charakteru řízení coby zkrácenému řízení. Žalobce předložil soudu formálně platnou směnku v jejím originále a žádal vydání směnečného platebního rozkazu, čemuž soud vyhověl. V souladu s právní úpravou se obrana žalovaného přesouvá nikoliv před vydání směnečného platebního rozkazu, nýbrž po jeho vydání, a to do námitkového řízení. Takové rozložení zkráceného-rozkazního řízení je specifické vůči běžnému civilnímu řízení, kdy je žalovaný seznámen s žalobou před vydáním rozhodnutí ve věci samé. Je zcela na vůli žalobce, zda při předložení prvopisu směnky bude žádat vydání směnečného platebního rozkazu v rámci zkráceného řízení či nikoliv. V daném případě této procesní možnosti žalobce využil a požádal o vydání směnečného platebního rozkazu, ke kterému při doručení žalovanému byla přiložena i žaloba a kopie směnky, aby se žalovaný s nárokem žalobce řádně seznámil. 12. Dále žalovaný namítal, že výzva k zaplacení zasílaná žalobcem mu nebyla doručena spolu se směnečným platebním rozkazem, ani mu nebyla doručena v srpnu 2021. Pouze mu byla doručena SMS zpráva od žalobce dne [datum] s obsahem výzvy k zaplacení, na což žalovaný reagoval dne [datum] tak, že nechápe, co takový dopis znamená, neboť ho nikdy před tím neviděl. Taková námitka je rovněž nedůvodná. Bylo prokázáno, že dne [datum] žalobce žalovanému odeslal řádnou předžalobní výzvu, přičemž toto řízení bylo zahájeno dne [datum], čímž žalobce naplnil podmínky dle § 142a o. s. ř. V důsledku uvedeného má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení po žalovaném v případě úspěchu, neboť zaslal žalovanému nejméně 7 dní před zahájením řízení řádnou předžalobní výzvu. Není relevantní, zda byla či nebyla žalovanému zaslána i SMS zpráva s obsahem výzvy a již vůbec není významné, zda žalovaný výzvě porozuměl či nikoliv. Jako každá osoba měl žalovaný možnost vyhledat právní pomoc s porozuměním textu výzvy. Jestliže tak neučinil, jde to k jeho tíži. 13. Konečně pokud žalovaný namítal, že směnku uhradil a nelze mu přičítat k tíži, že o tom nemá potvrzení od žalobce, i tato námitka je nedůvodná. Žalovaný neměl sice povinnost žádat žalobce o potvrzení zaplacení směnky, nicméně jej tíží břemeno důkazní ohledně tvrzeného