20 CO 146/2022-161 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kutné Hoře usnesením ze dne 9. 5. 2022 č. j. 12 C 29/2022-119 odmítl návrh žalobce na nařízení předběžného opatření ze dne [datum], kterým se domáhal zakázat JUDr. [jméno] [příjmení], soudnímu exekutorovi, se sídlem [adresa], [IČO], nakládat se spoluvlastnickým podílem manželky žalobce o velikosti id. [číslo] na nemovitých věcech: pozemku parc.č. st. [číslo], pozemku parc.č. st. [číslo], pozemku parc.č. st. [číslo], stavbě [adresa] v [obec] – [část obce] (objekt k bydlení) stojící na pozemku parc.č. st. [číslo], stavbě [adresa] v [obec] – [část obce] (objekt k bydlení) stojící na pozemku parc.č. st. [číslo] a stavbě [adresa] v [obec] – [část obce] (objekt k bydlení) stojící na pozemku parc.č. st. [číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], spočívajícím v provedení dražebního jednání nařízeného na den [datum] v 10:00 hod. dle dražební vyhlášky vydané JUDr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, se sídlem [adresa], [IČO], pod č. j. 158 ED 2/22-7 ze dne 28. 1. 2022, a spočívajícím v provádění dalších dražebních jednání a dispozic s těmito nemovitostmi, a to dnem doručení tohoto usnesení JUDr. [jméno] [příjmení], soudnímu exekutorovi, se sídlem [adresa], [IČO], do doby pravomocného rozhodnutí o žalobě. 2. Proti tomuto usnesení podal žalobce včas odvolání, ve kterém namítal, že soud nepřihlédl ke všem tvrzeným skutečnostem a důkazům. Navrhl, aby věc byla delegována Krajskému soudu v Ostravě, pobočka [obec], neboť soudci Krajského soudu v Praze jsou ve věci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. Krajský soud v Praze přezkoumal usnesení soudu I. stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 4. Podle § 75b odst. 1, 2, 3 písm. d) o.s.ř., k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne. Odstavce 1 a 2 neplatí, osvědčí-li navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§ 138). 5. Podle § 138 odst. 1 věta první o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. 6. V projednávané věci žalobce spolu s návrhem na vydání předběžného opatření nezaplatil jistotu ve výši 10 000 Kč, proto se soud I. stupně zcela správně zabýval tím, zda jsou u žalobce splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků. 7. Usnesením ze dne 30. 6. 2022 č. j. 20 Co 146/2022-146 Krajský soud v Praze rozhodl, že se žádost žalobce na osvobození od soudních poplatků zamítá. Stejně jako soud I. stupně, dospěl odvolací soud k závěru, že u žalobce není splněn jeden z předpokladů pro osvobození od soudních poplatků a to, že nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. 8. Krajský soud poukázal na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 708/2001, ve kterém Nejvyšší soud uvedl:„ Účastníkem řízení o návrhu na zpeněžení věci podle ustanovení o výkonu rozhodnutí (§ 27 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je správce konkursní podstaty úpadce, který návrh podal, a který má postavení oprávněného; povinný v tomto řízení nevystupuje. To platí bez zřetele k tomu, zda majetek, který má být takto zpeněžen, je ve vlastnictví úpadce nebo jiné osoby.“ Toto rozhodnutí lze použít i pro zpeněžení majetkové podstaty insolvenčního dlužníka podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona. 9. V projednávané věci insolvenční správce uzavřel se soudním exekutorem smlouvu o zpeněžení insolvenční podstaty dražbou podle § 76 odst. 2 exekučního řádu. V takovém případě je jediným účastníkem řízení insolvenční správce. Žalobce by se mohl stát účastníkem řízení o zpeněžení insolvenční podstaty soudním exekutorem podle § 76 odst. 2 ex.ř. pouze v případě, že by se přihlásil do dražebního jednání jako dražitel, složil by dražební jistotu a zároveň by splnil podmínky stanovené insolvenčním zákonem pro osoby, které jsou oprávněny nabývat majetek z insolvenční podstaty. V takovém případě by měl jako dražitel právo podat odvolání proti příklepu z důvodu, že byl při dražbě postupem soudního exekutora porušen zákon. 10. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že proti žalobci je vedeno insolvenční řízení. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka – žalobce. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 8. 2021 č. j. 3VSPH 699/2021-B-85. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] bylo schváleno oddlužení žalobce se schválením splátkového kalendáře a se zpeněžením majetkové podstaty. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 73 Icm 1453/2018-201 ze dne 10. 2. 2021 potvrzený rozsudkem Vrchního soudu v Praze 105 VSPH 715/2021-256 ze dne 15. 11. 2021 byl zamítnut návrh žalobce na vyloučení podílu úpadkyně na nemovitých věcech, které jsou předmětem tohoto řízení, z majetkové podstaty. 11. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že úpadkyně Bc. [jméno] [příjmení] je výlučnou vlastnicí podílu na nemovitých věcech, které jsou předmětem tohoto řízení, žalobce, spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech tak nepatří do společného jmění manželů. 12. Z uvedeného vyplývá, že žalobce netvrdí a neprokazuje, že má jakékoliv právo k podílu na nemovitých věcech, ohledně nichž navrhuje vydání předběžného opatření, tedy jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. 13. Odvolací soud, stejně jako soud I. stupně, dospěl k závěru, že u žalobce není splněna jedna z podmínek pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobce při podání návrhu na vydání předběžného opatření nesložil jistotu 10 000 Kč, soud I. stupně zcela správně jeho návrh odmítl. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení soudu I. stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.