ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2022:20.Co.188.2021 .1 Datum: 2022-02-02 Ustanovení: ["§ z. č. 257/2016 Sb.", "§ 1 z. č. 91/2012 Sb.", "§ 220 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 358 z. č. 292/2013 Sb.", "§ 164 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 26 z. č. ["bezdůvodné obohacení""notářský zápis""smlouva kupní""smlouva o úvěru""smlouva zástavní""zajištění majetku""zástavní právo"]
1. Soud prvního stupně shora citovaným usnesením rozhodl, že se nařizuje prodej zástavy, a to: a) prodej pozemku st. [parcelní číslo] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, b) st. [parcelní číslo] o výměře [výměra] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, c) pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra] – orná půda, d) pozemku [číslo] o výměře 4462 m2 – ovocný sad, e) pozemku [číslo] o výměře [výměra] – ovocný sad, f) pozemku [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha, zapsané na [list vlastnictví] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] území a [územní celek], k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem [jméno] [příjmení], narozeným [datum], naposledy bytem [adresa], ve výši 35 719 128,20 Kč, vzniklé ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Zástavnímu dlužníku uložil zaplatit náklady řízení ve výši 2 458 Kč a soudní poplatek 5 000 Kč.
2. Soud I. stupně v napadeném usnesení uvedl, že v posuzované věci zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] spotřební družstvo a [jméno] [příjmení] (na základě usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 48/2016 byla pohledávka za [jméno] [příjmení] součástí zajištění majetku a věci v trestním řízení a přešla na zástavního věřitele). Zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem pak doložil smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne [datum] uzavřenou mezi [anonymizována dvě slova] spotřební družstvo a [jméno] [příjmení], týkající se předmětných nemovitostí a výpisem z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] pro obec a k. [obec], zapsané na [list vlastnictví] ve prospěch zástavního dlužníka, z něhož vyplývá, že zástavní dlužník je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. [příjmení] těchto nemovitostí se stal na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] zástavní dlužník. Vzhledem k tomu, že zástavní věřitel doložil všechny tři nezbytné formální náležitosti podle § 358 odst. 1 z.ř.s. a žádné jiné skutečnosti nejsou pro rozhodnutí významné, soud nemohl jinak než prodej zástavy nařídit. Vzhledem k tomu, že zástavní dlužník nepopřel, že dluh z úvěru uhrazen není, pouze odmítl uhradit částku, která vznikla s tím, že by měl úvěr být omezen na výši spotřebitelského úvěru, soud má však za to, že zákon o spotřebitelském úvěru se na tento úvěr nevztahuje, neboť smlouva byla uzavřena v roce 2010, před účinností citovaného zákona o úvěru 257/2016 Sb., který je platný od [datum]. Soud I. stupně dospěl k závěru, že byly splněny podmínky, byla doložena výše pohledávky včetně příslušenství, zástavní právo k zástavě a vlastnictví nemovitostí zástavním dlužníkem a proto žalobě vyhověl.
3. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání zástavní dlužník, který namítal, že [anonymizováno 7 slov] není aktivně legitimován k podání předmětného návrhu na soudní prodej zástavy pro zaplacení částky 33.350.669 Kč. Důvodem absence jeho legitimace k podání předmětného návrhu na soudní prodej zástavy pro zaplacení částky 33.350.669 Kč je to, že v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 2. 2017 sp. zn. 6 To 48/2016 o zajištění pohledávek podle ustanovení § 79e odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, na str. 2 předmětného usnesení pozice [číslo] je jasně uvedená zajištěná pohledávka ve výši 15 235 487,69 Kč. Z předmětného usnesení nevyplývá to, že zajištěnou pohledávkou je částka 33.350.669 Kč. Opatření Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne 4. 8. 2017, č. j. 4 VZN 1577/2014-1633 podle ustanovení § 9 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, opravňuje zástavního věřitele nakládat pouze se zajištěnými pohledávkami, v daném případě zajištěnou pohledávkou ve výši 15 235 487,69 Kč. Na základě výše uvedeného je zástavní věřitel aktivně legitimován pouze k podání návrhu na soudní prodej zástavy pro zaplacení částky 15 235 487,69 Kč a příslušenství, nikoliv k podání návrhu na soudní prodej zástavy pro zaplacení částky 33.350.669 Kč. Navíc je zcela irelevantní i to, že zástavní věřitel podal návrh na soudní prodej zástavy pro zaplacení částky 33.350.669 Kč, přičemž v petitu předmětného návrhu se domáhá vydání usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem [jméno] [příjmení], [datum narození], poslední známá adresa [adresa], ve výši 35.719.128,20 Kč. Dále se měl soud I. stupně zabývat tím, zda došlo k zesplatnění dluhu, a ve kterém okamžiku. Zástavní dlužník se domnívá, že ke zesplatnění dluhu nedošlo, neboť dlužníku ani zástavnímu dlužníku nedošla žádost o zaplacení zbytku dluhu z důvodu prodlení se splátkami. Věřitel nesplnil podmínku uvedenou ve smlouvě a nedoručil písemnou výzvu dlužníkovi. Rovněž zástavnímu dlužníkovi nebyla podle čl. VI. odst. 4 poslední odstavec doručena výzva. Nesouhlasil rovněž s rozhodnutím o nákladech řízení. Z těchto výše uvedených důvodů zástavní dlužník navrhuje, aby Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, napadené usnesení změnil a rozhodl tak, že se žaloba o nařízení soudního prodeje zástavy zamítá a zástavní dlužník má nárok na náhradu nákladů řízení.
4. V doplnění odvolání pak poukázal na to, že zástavní věřitel nesprávně uvedl dlužné částky. Dlužná jistina by měla být 14 723 215,94 Kč, čímž je nesprávně uveden i úrok, který je z jistiny vypočten. Namítl také, že část úvěrové smlouvy je neplatná, a to v části, ve které se dlužník zavázal uhradit poplatky a úrok do listopadu 2030 bez ohledu na to, kdy bude úvěr uhrazen, neboť dlužník byl v postavení spotřebitele. Rovněž sankce ve výši 3 304 903,85 Kč jsou neplatné, neboť nejsou řádně specifikovány ve smlouvě.
5. Zástavní věřitel ve vyjádření k odvolání zástavního dlužníka uvedl, že v čl. V. odst. 7 smlouvy je stanoveno, že dostane-li se dlužník do prodlení se splácením dobu delší než 14 dnů, může věřitel zesplatnit celý úvěr, včetně všech budoucích splátek. Úvěr byl zesplatněn dne [datum], což doložil potvrzením Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zástavní věřitel dále doložil tabulku, ze které vyplývá výše jednotlivých splátek. Jistina je ve výši 14 737 147,69 Kč, úroky 5 920 369,93 Kč jsou úroky 9% z dlužné částky od [datum] do [datum], částka 9 600 Kč je nezaplacený poplatek za měsíc květen 2019, částka 547 199,52 Kč jsou nesplacené poplatky za vedení účtu srpen 2014 až duben 2019. Při jednání u odvolacího soudu doplnil, že částka 8 831 448,01 Kč je úrok z jistiny 9% od [datum] do [datum], a částka 3 304 903,85 Kč je úrok z prodlení 35% z nesplacených splátek od [datum] do [datum]. K tomu, že zesplatnění úvěru se nepodařilo dlužníku [jméno] [příjmení] doručit, poukázal na čl. X. odst. 6 všeobecných úvěrových podmínek, ze kterých vyplývá, že se veškerá korespondence zasílá na adresu uvedenou ve smlouvě prostřednictvím držitele poštovní licence a považuje se za doručenou třetím dnem po dni odeslání zásilky, bez ohledu na to jestli klient zásilku převzal. Navrhl potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného.
6. Odvolací soud podle ust. § 212, § 212a a násl. o.s.ř. přezkoumal v rámci nařízeného jednání napadené usnesení včetně postupu soudu prvního stupně, který předcházel jeho vydání a odvolání neshledal důvodným. V průběhu odvolacího řízení vstoupil do řízení na místo zástavního věřitele [anonymizována dvě slova], spotřební družstvo v likvidaci.
7. Vzhledem k tomu, že odvolatel je cizím státním příslušníkem (cizincem - § 26 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém) a jde o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb.), bylo třeba zabývat se nejprve otázkou, zda je dána pravomoc českých justičních orgánů, a pokud ano, podle jakého právního řádu je namístě postupovat. Pravomoc českých soudů je dána vzhledem k ust. § 6 odst. 1, § 68 zákona č. 91/2012 Sb. a postup podle českého právního řádu (procesně právních i hmotněprávních předpisů) vyplývá z ust. § 8 odst. 1, § 9, § 41, § 42. § 68, § 69 a § 70 zákona č. 91/2012 Sb. a ze Sdělení č. 64/2006 Sb. Ministerstva zahraničních věcí Úmluvy o přistoupení k Úmluvě o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne [datum] a k Prvnímu a Druhému protokolu o jejím výkladu Soudním dvorem Evropských společenství, hlava I, čl. 1 odst. 1, čl. 4 odst. 3. Soud prvního stupně proto – i když to v odůvodnění napadeného usnesení výslovně nezmínil – při posouzení otázky pravomoci českých justičních orgánů a použití českého právního řádu, postupoval v souladu s právní úpravou mezinárodního práva a mezinárodní úmluvy.
8. V průběhu odvolacího řízení vstoupil zástavní věřitel [anonymizována dvě slova], spotřební družstvo v likvidaci do řízení na místo původního zástavního věřitele [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].
9. Řízení o soudním prodeji zástavy je od [datum] upraveno v ust.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.