20 CO 289/2021-117 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Berouně (soud prvního stupně) shora uvedeným usnesením, ve znění opravného usnesení, nařídil prodej zástavy – spoluvlastnických podílů zástavní dlužnice 1. a zástavní dlužnice 2., každé ve výši id. ½ vzhledem k celku, na nemovitých věcech - pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky ve výši 1 734 630,33 Kč s úrokem ve výši 3,23 % ročně z částky 1 712 844,92 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 712 844,92 Kč od [datum] do zaplacení. Soud prvního stupně takto rozhodl na podkladě zjištění z listin předložených zástavní věřitelkou uvedených v odůvodnění napadeného usnesení (zejm. smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne [datum], zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum], oznámení banky ze dne [datum] o změně úrokové sazby, výzvy k úhradě ze dne [datum], oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], vyčíslení úvěru ke dni [datum], výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro kat. území a [územní celek], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]), jimiž považoval za osvědčené všechny předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy dle § 358 zákona o zvláštních řízeních soudních (z.ř.s.). 2. Proti usnesení o nařízení prodeje zástavy podala včasné odvolání 2. zástavní dlužnice [jméno] [příjmení] (dále také odvolatelka), která požadovala zrušení napadeného usnesení s tím, že„ odpadl důvod sporu a ve věci je jednáno“. Uváděla, že byla sepsána dohoda, v níž byl zástavním dlužnicím poskytnut časový prostor k vyřešení situace v trvání šesti měsíců, s možností prodloužení o dalších šest měsíců, a byla sjednána částečná úhrada závazků po 10 000 Kč do vyrovnání dluhu. V rámci odvolacího jednání doplnila, že nezpochybňuje splnění předpokladů pro nařízení soudního prodeje zástavy, avšak potřebuje další časový prostor k získání finančních prostředků na úhradu dluhu, případně vyplacení ceny zástavy. Spolu s další zástavní dlužnicí jednají se zástavní věřitelkou a snaží se situaci vyřešit, aby nemuselo dojít k prodeji zastavených nemovitostí 3. Zástavní věřitelka ve vyjádření k odvolání uvedla, že předloženými listinami byly řádně doloženy všechny předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy, což odvolatelka nikterak nepopírá a nesporuje. Z hlediska osvědčení uvedených předpokladů není relevantní tvrzení odvolatelky o údajné dohodě o částečné úhradě splatného dluhu, které se nijak nedotýká existence splatného závazku, který zástavní dlužnice výslovně uznaly. Navrhovala proto potvrzení napadeného usnesení, které je věcně správné. 4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu /dále o.s.ř.) v rámci nařízeného odvolacího jednání přezkoumal podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně, jakož i jeho předcházející postup, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Předmětem přezkumu na podkladě odvolání podaného 2. zástavní dlužnicí (podílovou spoluvlastnicí) bylo (mohlo být) rozhodnutí jen ohledně nařízení prodeje zástavy ve vztahu k jejímu spoluvlastnickému podílu a rozhodnutí v části nařízení prodeje spoluvlastnického podílu 1. zástavní dlužnice, která odvolání nepodala, nabylo samostatně právní moci, neboť odvoláním nebylo dotčeno (srov. k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1088/2017). 5. Zástavní věřitelka se domáhala nařízení soudního prodeje zástavy - spoluvlastnických podílů zástavních dlužnic, každé ve výši id. ½ na nemovitých věcech, zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území [obec], [územní celek], k uspokojení pohledávky ve výši 1 734 630,33 Kč, sestávající z jistiny 1 712 844,92 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru do dne zesplatnění (tj. ke dni [datum]) ve výši 21 297,10 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení do dne zesplatnění ve výši 488,31 Kč, s úrokem ve výši 3,23 % ročně z částky 1 712 844,92 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 712 844,92 Kč od [datum] do zaplacení. Obsahem spisu bylo doloženo, že původní zástavní věřitelkou byla spol. [právnická osoba], která zanikla fúzí sloučením, a pohledávka přešla na spol. [právnická osoba], která podala návrh na soudní prodej zástavy; na její místo pak v průběhu řízení vstoupila stávající zástavní věřitelka, která pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum], o jejímž procesním nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením ze dne 25. 5. 2021 č. j. 9 C 212/2021-69. 6. Hmotněprávní úprava zástavního práva je zakotvena v ust. § 1309 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle § 1309 odst. 1 o.z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Podle § 1359 odst. 1 věta první o.z. jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. 7. Podle § 358 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále z.ř.s.) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Procesními předpoklady pro nařízení prodeje zástavy je tedy doložení (osvědčení) zajištěné pohledávky, zástavního práva k zástavě a osoby zástavního dlužníka. 8. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel z listin předložených zástavní věřitelkou, z nichž soud prvního stupně učinil podrobná skutková zjištění uvedená v odůvodnění napadeného usnesení, na jejichž obsah odvolací soud odkazuje. Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, dospěl k závěru, že byly osvědčeny (doloženy) všechny předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy (s výjimkou části úroků z prodlení přesahujících zákonnou sazbu). 9. Smlouvou o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum], uzavřenou mezi původní věřitelkou jako věřitelkou a 1. zástavní dlužnicí [jméno] [příjmení], jako dlužnicí a potvrzením o čerpání úvěru bylo osvědčeno, že dlužnici byl poskytnut úvěr ve výši 1 820 00 Kč, který se zavázala splácet, včetně příslušenství, v měsíčních splátkách 6 627 Kč. Úroky z úvěru byly původně sjednány v sazbě 1,89% p. a. ročně a po skončení 3 leté fixace (od [datum]) byla na úroková sazba zvýšena na 3,23 % p. a. a v souvislosti s tím byly zvýšeny splátky na 7 779 Kč měsíčně. Úroky z prodlení byly sjednány v zákonné sazbě. Zástavní smlouvou reg. [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi původní zástavní věřitelkou a zástavními dlužnicemi a výpisy z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a kat.úz. [obec] bylo osvědčeno zřízení zástavního práva na předmětných nemovitých věcech – spoluvlastnických podílech zástavních dlužnic ve výši id. 1/2 k zajištění pohledávek a jejich příslušenství ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo]. Zástavní právo smluvní na základě zástavní smlouvy bylo do katastru nemovitostí zapsáno, s právními účinky ke dni [datum], zápisem ze dne [datum]. Výpisy z katastru nemovitostí bylo dále osvědčeno, že zástavní dlužnice jsou zapsány jako podílové spoluvlastnice předmětných nemovitých věcí, každá ve výši podílu ½. Výzvou k úhradě před zesplatněním ze dne [datum] a oznámeními o zesplatnění (s připojenými dodejkami) bylo osvědčeno, že zástavní věřitelka (věřitelka) úvěr zesplatnila ke dni [datum] v souladu se smlouvou o úvěru a všeobecnými obchodními podmínkami, z důvodu porušování smluvních závazků (nesplácení sjednaných splátek). Zástavní dlužnice 2. byla o zesplatnění úvěru vyrozuměna s upozorněním, že zástavní věřitelka má právo na uspokojení ze zástavy pohledávky ve výši 1 734 630,33 Kč ke dni zesplatnění s tím, že byl započat výkon zástavního práva. 10. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR se v řízení o soudním prodeji zástavy, jakožto první fázi soudního prodeje zástavy, z hlediska skutkového stavu soud zabývá jen tím, zda zástavní věřitel osvědčil (doložil) pohledávku, resp. její příslušenství, zajištěné zástavním právem k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodné skutečnosti nemusí být v první fázi řízení prokázány (postaveny najisto), ale pro nařízení soudního prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen osvědčení rozhodných skutečností, které může být zpochybněno (vyvráceno) až v druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v řízení o výkon rozhodnutí (exekuci) prodejem zástavy, zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) nebo vylučovací (excindační) žaloby podle ust.