22 CO 229/2021-222 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 194 114 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 323 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 153 791 Kč od 29. 10. 2019 do zaplacení (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 114 950 Kč k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalobkyně. V odvolání namítá, že soud prvního stupně žalobu zamítl poté, co na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně, [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba] (dále též„ ZS [obec]“), uplatnila nárok na náhradu škody způsobené zvěří na polních plodinách do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, tedy v prekluzivní lhůtě vyplývající z ustanovení § 55 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti. Soudu lze přisvědčit, že jediným provedeným důkazem, z něhož lze usuzovat, zda ZS [obec] uplatnila nárok na náhradu škody ve lhůtě vyplývající z ustanovení § 55 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti je výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně ovšem v žádném případě nesouhlasí s tím, jakým způsobem soud výpověď této svědkyně hodnotí. Důvody, které soud vedou k označení výpovědi této svědkyně jako nevěrohodné, jsou zástupné, nezohledňují konkrétní okolnosti dané věci a jsou až diskriminující. Pokud jde o žalobkyní uvedenou diskriminaci ze strany soudu v rámci hodnocení důkazů, soud potlačuje z řízení zcela nepochybně vzešlý fakt, že ZS [obec] je typickou rodinnou farmou, ve které pracují manželé [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jejich syn [jméno] [příjmení] mladší. Práce ve prospěch ZS [obec] je předmětem obživy manželů [příjmení] a jejich syna [jméno] [příjmení] mladšího. Je přitom zcela přirozené, že předstoupili-li [jméno] [příjmení] mladší a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] před soud jako svědci, samozřejmě věděli, co je předmětem řízení, čeho se řízení týká, a byli schopni vyjmenovat lokality, v nichž k poškození zemědělských plodin došlo, mimo jiné i proto, že k žádné další obdobné škodě od té doby nedošlo. To, že [jméno] [příjmení] mladší a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byli schopni označit lokality, kde k poškození polních plodin došlo, logicky vyplývá z toho, že 10. 10. 2018 byli oba na místě samém a je důkazem jejich úzké sepjatosti s fungováním rodinného závodu a nikoliv výrazem jakési předem předpřipravené společné výpovědi, jak se snaží necitlivě podsouvat soud. Interpretovat svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] jako nevěrohodné z tak formálního důvodu, jakým je jejich vztah k ZS [obec], zřejmý z veřejně přístupných zdrojů a potlačovat současně fakt, že ZS [obec] je rodinným závodem, v němž oba pracují, je nedůvodné a v rámci hodnocení důkazů provedeného soudem vyznívá zcela prvoplánově. Stejně tak působí prvoplánově, jakým způsobem soud vyhledává údajné rozpory mezi výpověďmi svědků [jméno] [příjmení] ml. a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] ml. byl prioritně navrhován k tomu, aby osvědčil, že dne 10. 10. 2018 byla škoda zjištěna a aby osvědčil průběh sklizně v následujícím roce, nikoliv již k tomu, aby popisoval průběh kontrol porostu zemědělských plodin. Naproti tomu úlohou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako pomocného agronoma, je provádět kontroly porostů zemědělských plodin pravidelně jedenkrát týdně. Shledávání rozporů mezi výpověďmi těchto svědků na konto toho, že svědek [jméno] [příjmení] ml. uvedl, že kontroly byly prováděny jízdou v automobilu po polních cestách a na pole se zajíždělo kolejovým řádkem v případě, že se kontrolující osobě něco nezdálo, zatímco [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uváděla, že kontrola probíhá jízdou v poli v kolejovém řádku, je zcela neudržitelné. Stejně tak, je-li soudem akcentováno, že z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] ml. mělo vyplynout, že z kontrol zemědělských pozemků je pořizována fotografická dokumentace nebo nějaký zápis, přičemž svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] jednoznačně uvedla, že z pravidelných kontrol se dokumentace neprovádí a provádí se pouze záznam o použitých přípravcích, tak není-li na zemědělských plodinách zjištěna při kontrolách žádná škoda, která by byla způsobena zvěří, není třeba takovýto obvyklý stav dokumentovat. Význam zadokumentovat vznik škody nabývá smyslu teprve ve chvíli, kdy ke škodě způsobené zvěří na polních plodinách dojde. Výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] je třeba hodnotit jako zcela věrohodnou, svědkyně spontánně a bez snahy vypovídat ve prospěch žalobkyně či její právní předchůdkyně zcela věrohodně vypověděla, jaké skutečnosti ona sama zjistila a jaký byl obvyklý běh věcí, pokud jde o provádění kontrol porostů zemědělských plodin. Je faktem, že tato svědkyně má blízký vztah k žalobkyni i její právní předchůdkyni ale tato skutečnost nemůže být interpretována v neprospěch žalobkyně. V dané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [obec], byla škoda způsobená zvěří na porostech polních plodin zjištěna dne 10. 10. 2018, když týden předtím, tedy dne 3. 10. 2018 při obhlídce pozemků prováděné [anonymizováno] [jméno] [příjmení], poškození porostů polních plodin zjištěno nebylo. Aby žalobkyně identifikovala, kdy zcela konkrétně v intervalu od 3. 10. 2018 do 10. 10. 2018 k poškození zemědělských plodin došlo, není rozhodné a je obtížné vysledovat konkrétní pohyb zvěře pohybující se převážně v nočních hodinách. Podstatné je, že právní předchůdkyně žalobkyně škody zjistila právě v tomto časovém intervalu a nárok na náhradu škody uplatnila podáním ze dne 15. 10. 2018. I kdyby tedy ke škodě došlo hned prvého dne předcházejícího kontrole provedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 10. 10. 2018, tedy dne 3. 10. 2018, lhůta dvaceti dnů ode dne, kdy škoda vznikla, by uplynula nejdříve dne 23. 10. 2018. Dne 19. 10. 2018, tedy ještě před uplynutím uvedené dvacetidenní lhůty, účastníci o škodě jednali, i konání tohoto jednání hodlala žalobkyně prokazovat výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V doplnění odvolání žalobkyně uvedla, že soud nedokázal rozlišit a vyvodit rozhodující rozdíly mezi běžnými provozními kontrolami porostů a kontrolou ve složení Ing. [příjmení], [anonymizována tři slova] [příjmení] a [anonymizováno] ml., která měla za cíl dne 10. 10. 2018 zdokumentovat rozsah škod zjištěných při běžné provozní kontrole. Pokud soud prvního stupně neprovedl výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatelů žalobkyně, tak pochybil, [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] je osobou, která první zaznamenala pohyby zvěře (divokých prasat) v lokalitě [anonymizováno] a upozornila na důležitost častějších kontrol. Jiné důkazy a jiní svědci, než navržení, nemůžou dobu vzniku škodní události či její prvotní rozsah prokázat. Pokud soud prvního stupně zpochybňuje důvěryhodnost svědka [příjmení] ml., zcela opomíjí, že tento svědek má ve firmě jinou funkci než agronomickou, jeho hlavní pracovní náplní je starost o strojní mechanizaci a chmel, do rostlinné výroby přijde málo. Žalobkyně z proběhlého dokazování, výslechů svědků, zcela jasně ohraničila termín vzniku škody, ty vznikly v době od 3. 10. 2018 do 10. 10. 2018. Jelikož žalobkyně uplatnila škodu dopisem ze dne 15. 10. 2018, tj. 12 dní po možném vzniku škody, je zcela zřejmé, že lhůta dvaceti dnů od vzniku škody překročena nebyla. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] lze zcela jasně dovodit, kdy škoda vznikla. 3. Žalovaná se k podanému odvolání vyjádřila s tím, že zákon o myslivosti konstatuje, že žalovat a nárokovat lze jen škodu ve lhůtě dvaceti dnů od vzniku škody a nikoliv ve lhůtě dvaceti dnů od jejího zjištění. V žalobě chybí základní věc, tj. tvrzení a důkaz, kdy škoda vznikla a pokud to žalobkyně ani netvrdí, potom k tomu nemohl být poskytnut objektivní důkaz. Soud prvního stupně konstatoval, že jediné důkazy byly výpovědi rodinných účastníků, na kterých se zjevně domlouvali, ty byly účelové a manipulativní. Na pánském WC v budově soudu konaná porada rodiny [příjmení] se konala z důvodu, že jednatel žalobkyně [příjmení] [příjmení], při jednání přítomný, viděl, jak se výslechy jeho rodiny bortí a potřeboval je instruovat. Označení funkce pomocný agronom v rodinné firmě u [anonymizováno] [příjmení] je používáno jen proto, aby mohlo být odůvodněno, proč si udělala rodinnou vycházku na pole, aby jako mohla být vůbec svědkem, když praxe je zcela jiná. Jako pomocná agronomka se přitom svědkyně [příjmení] [příjmení] zmiňuje neurčitě o tom, kdy byl jaký stav pole ale její syn, který to má v